Čas jen pro mě

Dorůstá do výšky až 80 centimetrů. Od června do září je obsypána starorůžovými až nafialovělými kvítky, plody však nevytváří.

Kde ji najdete? Původním domovem mrazuvzdorné trvalky je Středomoří, ale rychle zdomácněla i v jiných částech světa. Je nenáročná na pěstování – daří se jí nejlépe ve stínu či polostínu, pokud má dostatek vláhy, roste i na slunci. Na druhou stranu jde o rostlinu plevelnou a agresivní, která se rychle kříží i množí. Existuje asi 25 odrůd, ale většinou pěstitele zajímá máta peprná, vonící po mentolu. 

Co obsahuje? Pokud se zaměříme na mátu peprnou, tak silice (hlavně mentol), třísloviny či flavonoidy. 

K čemu je vhodná? Mentol má chladivé a antiseptické účinky. Nálev z lístků máty (říká se obecně „mátový čaj“) zklidňuje podrážděný žaludek, pomáhá při nedostatečné činnosti žlučníku i při nadýmání, podporuje chuť k jídlu. Inhalace čerstvých snítek vložených do nádoby s vroucí vodou uvolňuje dutiny a ulevuje od rýmy.

Lístky máty se přidávají také do jogurtů, kompotů či osvěžujících koktejlů, zdobí se jimi moučníky. Bez máty si neumíme představit například řecký dresink tzatziky. 

Kdy se sbírá? Mladé listy a vrcholky výhonků se sbírají od června do září. Pokud chcete listy sušit, sbírejte je v červnu, než začne rostlina kvést.

Tip redakce

Mátový sirup

2 velké hrsti čerstvých lístků máty naložte do 2 litrů převařené, ale už vychladlé vody a nechte alespoň 24 hodin louhovat na chladném místě. Pak přeceďte přes hustý cedník nebo pláténko, přidejte kyselinu citronovou a cukr a pomalu přiveďte k varu a vařte 3 minuty. Ještě teplou tekutinu nalijte do předem připravených a vyvařených lahví nebo sklenic.