Čas jen pro mě

Osudový den

Vítek chodil po horách, jezdil na kole a sjížděl řeky. Žil se svou ženou a třemi dcerami na vsi a společně se starali o různá zvířata včetně koní. Tak tomu bylo do podzimu roku 2021.

Jednoho večera seděla jeho dcera v kuchyni nad učením, když uslyšela z koupelny tátův výkřik. Volal na ni, ať zavolá sanitku, že dostal mrtvici. Téměř hned poté, co tato poslední slova stihl sdělit, upadl do kómatu. Vítka odvezla sanitka.

V noci volal z nemocnice doktor, že jejich otec měl krvácení do mozkového kmene, operovat ho nebudou a že je jim to moc líto. Dcera se ráno dovolala na oddělení, kde její táta ležel a stále žil. V komplikované době covidu rodině dovolili přijít se naposledy rozloučit.

Soňa skončila na vozíku

Velký bojovník 

Stalo se však něco, co lékaři nečekali. Vítek přežil, dokonce se probral z kómatu. Zprávy z oddělení byly, že pravděpodobně bude žít, ale už navždy na přístrojích a nebude nikdy moci sám dýchat ani polykat. Z nemocnice už se domů nejspíš nepodívá. Rodina mu v době pandemie posílala nahrávky vzkazů, oblíbené písně a audioknihy.

„Nikdy jsem nepochybovala o tom, že je můj táta velký bojovník, ale ukázalo se, že je to ten největší bojovník,“ popsala jeho dcera další události.

Postupně začal zase sám dýchat a občas dokázal i sníst pár soust. Časem jim personál nemocnice umožnil vidět Vítka přes Zoom a mohli mu vyprávět, co je u nich nového. Později už byl dokonce i Vítek schopný říct několik slov, i když špatně srozumitelných. Dobré také bylo, že si všechno a všechny pamatoval. Po dalších měsících v nemocnicích začal trochu hýbat pravou částí těla.

Příběh Petra (56): Nebát se navštívit lékaře. To je má rada pro všechny, kteří mají problémy s dýcháním

Domácí prostředí léčí

V létě roku 2022 přivezli Vítka sanitkou domů, protože se v rodině společně rozhodli, že domácí prostředí bude pro tátu to nejlepší. Od té doby udělal další pokroky, a to hlavně díky své manželce, která se mu věnuje 24 hodin denně.

„K tomu, aby byl alespoň částečně samostatný a třeba časem udělal i pár kroků však musí urazit ještě velký kus cesty, který nebude možný bez specializované rehabilitace. Proto dcera prosí jménem celé rodiny o finanční pomoc pro toho nejlepšího tátu, jakého si dokáže představit,“ prozrazuje Dominika Uhrová z Nadačního fondu Galenos, který pomáhá potřebné prostředky shánět.

Pokud chcete Vítkovi pomoci, můžete poslat jakoukoliv částku na transparentní účet 2601572011 / 2010, VS: 2304 (Zpráva pro příjemce: Vítek)