Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

datum: 5. 9. 2021 0:05 autor: podle příběhu Terezy H. napsala Alžběta Morávková
Věk nikdo nezastaví a s přibývajícími lety klesá možnost najít toho pravého – a hlavně mít děti! To mi blikalo v hlavě, když jsem oslavila pětatřicáté narozeniny. Za sebou jsem měla úspěšně našlápnutou kariéru a čerstvý rozchod.

„Konečně zase začínám žít,“ chlubila jsem se kamarádkám po rozchodu s Milanem. Ve skutečnosti jsem seděla doma s Bessynou, dvouletou yorkšírkou, brečela jí do kožichu a nemohla se vyrovnat se skutečnosti, že po více než deseti letech vztahu si našel o patnáct let mladší holku.

Plán „dítě“

Ty pětatřicetiny, to byl pro mě takový zlom. Přes všechny silácké řeči, jak je mi samotné dobře, a že být single je moderní, jsem ve skrytu duše toužila po dítěti. Prostě si pořídím dítě a budu ho sama vychovávat. Jenže mi k tomu chyběl ten chlap.

Jako moderní pragmaticky uvažující žena jsem se zaregistrovala na několika internetových seznamkách. Hledala jsem inteligentního zdravého muže, který zplodí mé dítě. Nic víc, nic míň. První dva adepty jsem vyřadila na první schůzce. Jeden byl malý, tlustý, plešatý a místo uvedených 40 mu bylo 55! Druhý se podezřele zajímal o mé majetkové poměry.

Ideální „dárce“

O dva roky mladší automechanik Vašek se ukázal jako milý a pozorný muž, příjemný společník. I bez vysoké školy – což byla původně pro mě jedna z podmínek – byl přirozeně inteligentní a měl přehled o spoustě věcí. Další kroky byly zcela v mé režii. To ovšem Vašek nevěděl. Zatím mi plán vycházel. Otěhotněla jsem už za dva měsíce. Teď se ještě rozejít s Vaškem, naštěstí u mě nebydlel, a můj mateřský život může začít.

„Chtěla bych ti něco říct,“ soukala jsem ze sebe. „Víš, Vašku, ty jsi moc hodný chlap a já…“ Víc jsem říct nestačila. Ohromná bolest v podbřišku mě zaskočila. Instinktivně jsem se chytla za břicho a omdlela. – „Terezko, nejsi těhotná? Já se snad zblázním radostí!“ To jsem slyšela jako v mrákotách, stejně tak i houkačku přijíždějící sanitky.

Je to jinak

První, co jsem spatřila, když jsem se probrala na nemocničním lůžku, byla ustaraná Vaškova tvář. „Terezko, všechno je v pořádku,“ řekl tiše. „Ale budeš prý podle doktora mít rizikové těhotenství. To víš, už nejsi nejmladší,“ usmál se. „Ale to dáme!“

Copak můžete říct chlapovi, který za vámi každý den chodí do nemocnice a navíc se stará i o vašeho psa, že se s ním rozcházíte, že sloužil jen jako „dárce“? „Počkám, až mě pustí, pak to vyřeším,“ rozhodla jsem se.  

Změna režie

„Půjdete domů, ale musíte být opatrná,“ sdělil mi primář v průběhu vizity. „Ten váš přítel se o vás určitě dobře postará.“– „To je skvělá zpráva, že půjdeš domů,“ jásal Vašek radostí. „Přestěhuješ se k nám, v našem domě je víc místa a budu tě mít pod dohledem, když mám dílnu vedle,“ rozhodl za mě Vašek.

Režie „projektu dítě“ se mi vymkla z rukou… A přitom mně to vlastně zase až tak nevadilo. Že je Vašek chlap do nepohody, to jsem poznala už v nemocnici. Když mě přestěhoval k sobě domů, zjistila jsem, že má moc prima rodiče. Pečovali o mě jak o vlastní.

Malý Vašík se naštěstí narodil zdravý. Jeho pyšný otec byl samozřejmě u jeho porodu a taky u porodu naší Nikolky, která se narodila rok po Vašíkovi. Jsem moc ráda, že jsem mu tenkrát nestačila říct, že se s ním rozcházím!


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Příběh Šárky (38): Nedobrovolně venkovankou

Autor: podle příběhu Šárky P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 4. 2024 0:05

„Narodila jsem se v Praze, studovala v Praze a třicet let nežila nikde jinde,“ svěřuje se v dopise…

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Příběh Hanky (59): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Autor: podle příběhu Hany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 3. 2024 0:05

Prodloužený víkend v Římě nebo v Paříži, dovolené po celém světě, cestování třeba jen tak… To, co…

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Příběh Petra (44): Byl jsem závislý na automatech

Autor: podle příběhu Petra N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2024 0:05

Petr nyní žije spokojeným životem, nebylo tomu tak ale vždycky. Měl skvělou práci, ve které byl…

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Příběh Olgy (52): Dceřin přítel na nás parazitoval

Autor: podle příběhu Olgy S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 2. 2024 0:05

Děti si někdy přivedou partnery, které rodiče zrovna „nemusí“. To je případ i naší čtenářky Olgy,…

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Autor: podle příběhu Hanky M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 2. 2024 0:05

Nikdo už dnes nečeká, že bude muž všechno platit. Ale přece jen se trochu předpokládá, že na víno…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 2. 2024 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Autor: podle příběhu Kateřiny T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 2. 2024 0:05

Malý Miky se na několik let stal součástí rodiny naší čtenářky Kateřiny. Příběh, který nám poslala,…

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Autor: podle příběhu Kláry W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 2. 2024 0:05

„Kdo vybírá, přebere,“ říká jedno známé české přísloví. O jeho pravdivosti se přesvědčila naše…

Tip šéfredaktorky

Nová SOUTĚŽ o krmivo pro kočky

12. 7. 2024 14:57 autor -red-