Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Moniky (44): Zachránil mě hlas mrtvé babičky
Wikimedia Commons
Příběhy ze života

Příběh Moniky (44): Zachránil mě hlas mrtvé babičky

datum: 20. 6. 2021 0:05 autor: podle příběhu Moniky J. napsala Alžběta Morávková
Věci mezi nebem a zemí si neumíme vysvětlit. Přitom nás často překvapí.

Byl to krásný voňavý červen. Právě jsem oslavila dvacáté narozeniny a těšila se na dovolenou. Trochu mi to kazila skutečnost, že před pár dny mi náhle zemřela milovaná babička. „Jeď, babičku nevzkřísíš. Vždyť víš, jak byla ráda, že můžeš cestovat,“ rozptýlila moje pochybnosti máma.

Krása Kanárů

S naší partou jsme si naplánovali týden na Gran Canarii. Předem jsme měli zajištěné cenově přijatelné ubytování a jasný plán: dopoledne lehčí treky, odpoledne koupání, večer místní restaurace.

První dny jsme si nádherně užili. Z pronajatého domečku na okraji turistického centra Puerto Rico bylo kousek na místní pláž a na vypůjčeném kole jsme objevili několik nádherných skalnatých liduprázdných pláží v blízkosti.

Adrenalinový výlet?

„Měli bychom se vydat na kole do Puerta Mogán,“ navrhl večer nad sklenkou vína Tom. „Říkají mu kanárské Benátky. A hlavně cesta tam je prý na kole docela adrenalinová.“ Tom byl milovníkem adrenalinu, ostatních nás sedm by raději strávilo celý den na pláži nebo procházkami po okolí. Nakonec nás přemluvil.

V průvodcích jsme se dočetli, že to není úplně ideální, protože z tohoto směru jediná přístupová silnice vede podél skal nad mořem, a auta a autobusy před každou zatáčkou na sebe pro jistotu upozorňují troubením.

Než jsme se dostali k zálivu Playa Taurito, docela to šlo. Chvíli kopec nahoru, pak zase dolů, místy terén pro kola lepší, místy horší. Na Tauritem silnice strmě stoupala a dvě větší auta nebo autobusy se tam dost těžce vyhýbali. Úplně jsme chápali, že každý si raději pořádně zatroubí, aby na sebe upozornil.

Ostré skály

Po pravé straně ostré skály, po levé prudký sráz dolů k moři. Nejsem zrovna moc velký hrdina a na rozdíl od kamarádů jsem byla vyděšená při každém zvuku auta jedoucího za námi. Místní s tím žádný problém neměli. Při předjíždění nám vesele mávali a nechápavě kroutili hlavou nad bláznivými cizinci šlapajícími v pětadvacetistupňovém horku do kopce.

„Ty balvany na těch skalách moc nedrží,“ poznamenala jsem. „Moni, snad se nebojíš,“ smál se Tom a Hanka s Ivošem se přidali. „Hele, určitě to je nějak zajištěné a kontrolované. Vždyť tu jezdí tolik aut, autobusů, motorek, kolařů. Určitě nestojí o lov mrtvolek dole v moři,“ dodal Honza, můj tehdejší přítel – a dneska manžel.

STŮJ!!!

Zrovna jsem jela jako první, když jsem měla pocit, že ve větru slyším hlas mé babičky: „Zastav! Rychle zastav! Stůj!“ Podívala jsem se nad sebe a na samém vrcholu skály viděla, jak se tam něco hýbe. Lekla jsem se a prudce zabrzdila.

„Co to děláš? Málem jsem do tebe narazil!“ zlobil se Honza. – „Tam, tam…“ koktala jsem. „Nahoře asi visí kámen a spadne!“ – „Moni, jak jsi na tohle zase přišla,“ shovívavě mě pohladil Honza po vlasech. „Neměla jsi s námi asi jezdit.“

Stáli jsme naštěstí na úseku silnice, který byl relativně přehledný. „Tak rychle na kola a pokračujeme,“ zavelel Tom. „Už se vidím, jak popíjím sangrii na mogánské pláži.“

Babička měla pravdu

Za námi se zrovna ukázal velký náklaďák. Nechali jsme ho přejet a chystali se vyrazit, i když musím přiznat, že se mi klepala kolena a uvnitř jsem se třásla.

A pak se to stalo. Snad jen pár vteřin poté, co ten velký auťák přejel, s burácivým duněním se ze skály svezly menší kameny a dopadly těsně před nás.

Krve by se ve mně nedořezal. „To bylo teda o fous,“ vydechl Tom. „Kdyby to z té výšky na někoho spadlo, byla by to tragédie. Ještě, že se Monča bála!“

Že mě varoval hlas mrtvé babičky, jsem se nikomu nepřiznala. Ani Honzovi. Jen už vím, že některé věci se prostě nedají rozumem vysvětlit.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno

Autor: podle příběhu Kláry K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 3. 2023 0:05

Svou závislost na lécích se naše čtenářka Klára naučila dobře maskovat. S manželem se rozvedli,…

Příběh Zdeňky (60): Potkaly mě zvláštní náhody

Příběh Zdeňky (60): Potkaly mě zvláštní náhody

Autor: podle příběhu Zdeňky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 2. 2023 0:05

Věci, které se zdají zcela absurdní a nepravděpodobné, se někdy v životě stanou. Je to náhoda, nebo…

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi

Autor: podle příběhu Martiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2023 0:05

„Vždycky jsem byla samostatná nezávislá ženská,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Martina…

Soňa skončila na vozíku

Soňa skončila na vozíku

Autor: redakce ve spolupráci s Nadačním fondem Galenos, Datum: 7. 1. 2023 0:05

Soňa, která jako zdravotní sestřička na interním oddělení pomáhala druhým, musela v roce 2020…

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru

Autor: připraveno ve spolupráci se Samsung Tvoje šance #futureskills, Datum: 12. 11. 2022 0:05

Petrovi bylo 17 let, když jako nejistý kluk vstoupil do programu Samsung Tvoje šance #futureskills.…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2022 0:05

„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 11. 2022 0:05

Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Autor: podle příběhu Edity K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 10. 2022 0:05

Mohla jsem tomu zabránit? O tom stále přemýšlí naše čtenářka Edita. Od smrti jejího bývalého…

Tip šéfredaktorky

Nová SOUTĚŽ o 5 poukázek na boty barefoot

20. 3. 2023 15:00 autor -red-