Příběh Jany (36): Mladá sportovkyně bojovala nejen s rakovinou, ale i s nedostatečnou rehabilitací
Byla zvyklá na pohyb
Jana se nenechala odbýt brožurkami se cviky, které jí nikdo nevysvětlil, a našla si fyzioterapeutku. Díky této péči i jejímu úsilí se zase mohla vrátit do běžného života a k pohybu.
Co můžeme o Janě prozradit? Většinu svého života byka zvyklá na aktivní životní styl a pohyb. Dvacet let se věnovala modernímu tanci, než začala hrát ragby, v němž získala trenérskou licenci a začala trénovat děti.
Kromě toho od malička milovala lyžování, pravidelně běhá a plave. Před těhotenstvím a začátkem pandemie covidu se věnovala individuálním pohybovým aktivitám. Když to její stav po mateřství dovolil, začala se opět věnovat trénování ragby jak pro sebe, tak pro děti. Měla dokonce plány vrátit se na hřiště.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Nikol (35): Ve třiadvaceti bojovala s rakovinou
Sport byl součástí jejího života
Sport byl zkrátka nedílnou součástí jejího života a brala ho jako samozřejmost. Jenže jednoho dne přišel zlom, a to když si během kojení dcery nahmatala v prsu bulku. Následné vyšetření potvrdilo karcinom.
„Moje diagnóza mi jednoznačně překazila ragbyové plány, ale nezabránila mi v pohybu. S úsměvem vzpomínám, jak jsme každý víkend hned po chemoterapii, dokud mi bylo ještě trochu dobře, šly s dcerou na kola, nebo jak jsem se celou léčbu bála, že nebudu moci s dcerou do bazénu, kam chodíme od jejích 9 měsíců každý týden,“ popisuje Jana.
Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Jany (68): Opakovaně vyhrála boj s rakovinou díky preventivním prohlídkám
Drsná léčba
Jenže Jana musela podstoupit chirurgický zákrok. Ablace prsu a odebrání lymfatických uzlin pro ni byl šok. Nicméně už před operací si zjišťovala informace a vyhodnotila, že rekonvalescence a omezení budou podobná jako po již absolvované operaci ramene.
Proto také kontaktovala svou známou fyzioterapeutku. Těsně po zákroku ovšem získala pár negativních zkušeností.
„Při první kontrole po operaci mi operatérka doslova vynadala, že tu ruku nezvednu nad hlavu a že ji nemám rozhýbanou. Argumentovala jsem tím, že mě to hodně bolí a táhne, a taky že nevím, jak mám cvičit, že mi nikdo nic neukázal, jestli by mi mohla poradit. Na to mi paní doktorka řekla, ať tedy nezvedám tu ruku nad hlavu, dokud mi nevyndají stehy, a ať dělám kroužky v rameni,“ vzpomíná Jana. „Nakonec za mnou přišla rehabilitační sestra, ale než jsem se stihla na něco zeptat, dala mi pět papírů s tím, co nesmím dělat, jaká budu mít omezení po operaci a jaká po zbytek života. Víc nic.“
Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Olgy (55): Prokletá nemoc
Dostala brožurku se cviky
Po propuštění z nemocnice měla ve zprávě uvedeno, že dostala brožurku se cviky, ale ta jí nikdy nebyla poskytnuta. Naučili jí pouze jeden cvik – lezení prsty po stěně co nejvýš, kam jí operovaná strana dovolí.
„Doma jsem na nějaké cvičení neměla pomyšlení, strašně mě to bolelo a nabyla jsem dojmu, že dokud mi nevyndají stehy, vlastně ani moc cvičit nemám. Na další kontrolu a vyndání stehů jsem měla jít za dva týdny. Čekala jsem, že se dozvím, co a jak cvičit, nebo že dokonce dostanu žádanku na fyzioterapie. Nic z toho se nekonalo a ještě jsem si musela doslova vybrečet poukázku na pooperační prsní epitézu, tedy látkovou náhradu místo prsa, vycpávku, která dotvaruje postavu,“ vzpomíná Jana.
Co by vás ještě mohlo zajímat
Soňa skončila na vozíku
V pohybu jí bránila tzv. struna
Jenže hlavním problémem bylo, že pacientka už od operace měla v ruce tzv. strunu, která ji táhla a bránila v pohybu. Paní doktorka jí sice ukázala, jak si to má rozmasírovat, ale byla to taková bolest, že si Jana nedovedla představit, že to zkouší sama doma.
Proto se opět zeptala, zda by měla nárok na rehabilitace. Jenže odpověď byla zase negativní, dostala jen další papír s cviky.
„Po prostudování jsem ale nebyla o nic moudřejší. A to i přesto, že jsem sportovec a mám nějakou zkušenost s pohybem. Proto jsem znovu zasedla k internetu a našla jsem nějaké dvě propracované brožury se cviky a spoustou fotek. Také jsem se spojila s ragbyovou fyzioterapeutkou, která náhodou měla s tímto případem zkušenost, protože její maminka si také prošla rakovinou prsu,“ pokračuje Jana.
„Začala jsem ruku postupně cvičit a masírovat sama. Během necelých dvou měsíců se mi podařilo ruku opět rozhýbat do plného pohybu. Věděla jsem, že musím, protože jsme s kolegy připravovali předtančení učitelů na maturitní ples. Myslím, že tehdy ke mně byl osud hodně milosrdný, protože jsem všechny taneční nácviky na ples absolvovala během ozařování a naštěstí jsem nebyla vůbec spálená.“
Co by vás ještě mohlo zajímat

Karcinom prsu: Včasná rehabilitace po léčbě zkvalitňuje život i oddaluje potenciální recidivu
Hledání fyzioterapeutů
Během svého pátrání po internetu Jana narazila na fyzioterapeutky, od nichž se inspirovala pro další cviky a pohybové tipy.
Z internetu se také dozvěděla o skupině mladých žen s rakovinou prsu – přidala se k nim a pravidelně cvičí online onkojógu nastavenou přímo na míru. Zároveň se motivují k dalšímu pohybu a účastní se společně různých běhů.
„Sama se snažím pravidelně hýbat, ať už je to běh, kolo nebo jakékoliv jiné cvičení, ale s návratem do práce je všechno náročnější. Když mám pocit, že už nemám na nic čas ani sílu, snažím se alespoň vystoupit dřív a jít několik zastávek pěšky. Plavání s dcerou jsem během léčby téměř nepřerušila a teď si pohrávám s myšlenkou vrátit se opět na ragby, ale tentokrát už jenom za píšťalku,“ dodává Jana.
S čím může onkofyzioterapie pomoci?
- Péče o jizvy Správná péče o jizvu může přispět k jejímu lepšímu hojení a snížení rizika komplikací. Nesprávně ošetřená jizva může způsobovat překážku v toku lymfy a do budoucna způsobovat zřetězení obtíží do vzdálenějších míst na těle. Neošetřené jizvy mohou způsobovat bolest i několik let po operaci.
- Prevence lymfedému Je velmi důležité, aby žena znala režimová opatření, jejichž dodržování je pro prevenci lymfedému nezbytné. Cílená fyzioterapie napomáhá správnému fungování lymfatického systému, čímž snižuje riziko vzniku otoku horní končetiny a hrudníku.
- Ovlivnění axillary web syndromu Problém na úrovní lymfatického systému, který se vyskytuje u většiny žen po operaci uzlin. V podpaží se objevují bolestivé pruhy, které omezují rozsah pohybu v ramenním kloubu. Fyzioterapie může pomoci obnovit pohyblivost a předcházet opakovanému objevení.
- Zlepšení rozsahu pohybu před radioterapií Ženy, které čeká radioterapie, potřebují mít co největší rozsah pohybu v ramenních kloubech, aby mohly být správně nastavené do pozice při ozařování (leh na zádech a vzpažení). Ženy ve většině případů dostanou v nemocnici leták s cviky. Provádí je ale bez jakékoliv instruktáže a neví, jak přesně a kdy cviky aplikovat.
- Návrat do kondice Cvičení pod vedením fyzioterapeuta pomáhá ženám získat zpět sílu a zlepšit celkovou kondici. Pohyb je v poslední době ve studiích zmiňován jako jedna z prevencí recidivy onemocnění.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Příběh Veroniky (61): Dcera mě chce vyhnat z vlastního domu
Autor: podle příběhu Veroniky U. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 6. 2026 0:05Napsala nám naše čtenářka Veronika: Když mi před čtyřmi lety zemřel manžel, měla jsem pocit, že se…
Příběh Marlen, Toníka a osudu, který se naplnil až po osmdesáti letech
Autor: podle příběhu Jitky J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 13. 6. 2026 0:05Když jsem byla malá, dědeček Toník už nežil. Zemřel asi rok před mým narozením. Přesto jsem měla…
Příběh Aleny (52): Zloděj, co nebyl zloděj
Autor: podle příběhu Aleny M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 6. 2026 0:05Obyčejný nákup se během několika minut změnil v komedii plnou omylů, pronásledování a pořádné…
Příběh Lenky (48): Vznášela jsem se nad operačním stolem
Autor: podle příběhu Lenky Č. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 6. 2026 0:05Nikdy jsem nevěřila na duchy, posmrtný život ani na různé ezoterické teorie. Byla jsem typ člověka,…
Příběh Slávky (62): Ztratila jsem brýle a našla lásku
Autor: podle příběhu Slávky A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 5. 2026 0:05Co všechno mohou způsobit ztracené brýle? O tom nám napsala krásný příběh naše čtenářka Slávka.
Příběh Jany (39): Volal mě hlas mého pradědečka?
Autor: podle příběhu Jany Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 5. 2026 0:05Čtenářka Jana nám napsala: Už patnáct let učím na prvním stupni základní školy. Myslela jsem si, že…
Příběh Dáši (48): Nepovedená adopce
Autor: podle příběhu Dagmar T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 16. 5. 2026 0:05„Všude čtu dojemné příběhy o tom, jak si bezdětní rodiče adoptovali dítě a našli nový smysl života…
Příběh Ivany (53): Nevidím žádné světlo na konci tunelu
Autor: podle příběhu Ivany Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 5. 2026 0:05Někdy osud nadělí na bedra jednoho člověka tolik neštěstí, až se to zdá nepravděpodobné. Své o tom…
