Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?

datum: 13. 11. 2021 0:05 autor: podle příběhu Ivety H. napsala Alžběta Morávkobá
Dneska se nikdo nedivá, když si žena najde mladšího partnera. Před dvaceti lety to ale na malém městě byla „událost“ a sousto pro místní drbny.

Poprvé jsem se vdávala ve dvaceti po osmiměsíční známosti a byla jsem ve třetím měsíci. Neměli jsme kde bydlet, první dva roky jsme byli rádi za pokoj v bytě mých rodičů. Tam jsme z porodnice přivezli i naši Kristýnku. Pavel, můj manžel, byl vyučený instalatér, ale dokázal spravit snad všechno. Povedlo se mu sehnat dobře placené místo údržbáře v zemědělském družstvu na severu Čech. A hlavně jsme tam dostali byt.

Manželství moc nefungovalo

Mě zaměstnali v účtárně, ale dlouho jsem tam nepobyla, protože jsem znovu otěhotněla. Karolínka se narodila tři roky po Kristýnce.

Teoreticky už nám nic nechybělo. Jen náš vztah pomalu skomíral. Chtěla jsem, aby holky měly nějaké společné zážitky s oběma rodiči, ale Pavel to nechápal. Buď byl v práci nebo na melouchu. Peníze vydělal, ale já jsem si přála vyjet na rodinnou dovolenou, aspoň na pár dní třeba na Šumavu. „Co bych tam asi dělal?“ rozčiloval se Pavel. „Jeď s holkama třeba k moři, já to zaplatím, ale s sebou mě netahejte.“

Začala jsem zase chodit do práce, ale to byl oheň na střeše. „Do práce chodit nemusíš, já vás přece uživím!“

Chlapa nepotřebuju

Rozvedli jsme se po patnácti letech manželství. Pronajala jsem si byt ve vedlejším paneláku, aby to holky neměly k tátovi daleko, a našla si práci v nedalekém okresním městě.

Vlastně jsem byla po mnoha letech šťastná a spokojená, holky vylétly z hnízda, studovaly v Praze a domů jezdily na víkend. Já jsem byla sama. „Žádného chlapa už nepotřebuju,“ říkala jsem kolegyním, které se mě snažily pořád někoho dohazovat.

Libor k nám do firmy nastoupil jako správce sítě. Několikrát přišel k nám do kanceláře, aby mi pomohl vyřešit problémy s účetním programem. Takový milý, zdvořilý kluk. Na oslavě mých čtyřicátých narozenin jsme se všichni trochu opili. „Ivetko, musím říct, že jsi nejkrásnější ženská, kterou znám,“ trochu opilecky blábolil. Zasmála jsem se a víc o tom nepřemýšlela.

Myslí to vážně?!

Druhý den na mě čekal, když jsem odcházela z práce. „Ivetko, já jsem to včera myslel vážně,“ trochu se červenal. „Střízlivý bych ti to asi nikdy neřekl,“ klopil oči, „já jsem se do tebe zamiloval!“ – „Ty ses zbláznil, vždyť bych mohla být pomalu tvoje máma!“

Jenže mně nasadil brouka do hlavy. Uvědomila jsem si, že je mi s ním dobře, že si s ním ráda povídám. Pozvání na kafe a pak na večeři jsem neodmítla. Pak jsem se ale zamilovala taky. Za dva měsíce se ke mně nastěhoval. „Mami, ty ses snad zbláznila,“ kroutily hlavami holky. „Celé město si o tobě povídá! Ale je to tvoje věc.“

Když jsem šla nakoupit do obchodu, všimla jsem si, jak místní drbny ztichly a vyměnily si významný pohled. Bývalý manžel mi zavolal, že se stydí kvůli holkám.

To nemůže fungovat!

„Libore, asi se rozejdeme, bude to lepší,“ rozhodla jsem se. – „A to chceš, aby ti život ovlivňovaly názory sousedek a exmanžela?“ oponoval. – „Je ti osmadvacet, mně bylo čtyřicet, budeš jednou chtít děti, tohle nemá perspektivu.“ – „Ivetko, já chci dítě s tebou!“

Překvapeně jsem se na něj podívala. „Jsem stará!“ – „Nejsi. Kde je psané, že nemůžeš být po čtyřicítce maminka?“

Skoro osmnáct let štěstí

Co vám mám povídat, i podruhé jsem se vdávala těhotná. Překvapivě jsem otěhotněla za krátkou dobu a Adámek přišel na svět pár měsíců před mými dvaačtyřicátými narozeninami.

Přestěhovali jsme se do Prahy, kde náš věkový rozdíl nikoho nezajímal. Dcery mě vzaly na milost a tvrdí, že jsem s Liborem omládla. Libor je opakem Pavla, užíváme si společných výletů a dovolených. A co je důležité – pořád se máme rádi a nenudíme se spolu.

Jsem šťastná, že jsem nepodlehla předsudkům a radím to i každé ženě. Život máme jenom jeden, tak proč se bránit lásce, když přijde?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Autor: podle příběhu Hanky M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 2. 2024 0:05

Nikdo už dnes nečeká, že bude muž všechno platit. Ale přece jen se trochu předpokládá, že na víno…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 2. 2024 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Autor: podle příběhu Kateřiny T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 2. 2024 0:05

Malý Miky se na několik let stal součástí rodiny naší čtenářky Kateřiny. Příběh, který nám poslala,…

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Autor: podle příběhu Kláry W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 2. 2024 0:05

„Kdo vybírá, přebere,“ říká jedno známé české přísloví. O jeho pravdivosti se přesvědčila naše…

Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby

Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby

Autor: podle příběhu Marty K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 15. 1. 2024 0:05

Ti, co si myslí, že k životu stačí jen práce a že o partnera a děti nestojí, bývají někdy…

Příběh Katky (44): Proč si mě nechce vzít?

Příběh Katky (44): Proč si mě nechce vzít?

Autor: podle příběhu Kateřiny S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 1. 2024 0:05

„Když jsem byla malá, představovala jsem si, jak se budu vdávat v bílých šatech s vlečkou, a že…

Příběh Slávky (51): Falešná kamarádka mě málem připravila o práci

Příběh Slávky (51): Falešná kamarádka mě málem připravila o práci

Autor: podle příběhu Slávky D. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 1. 2024 0:05

Poznaly jsme se, když se Květa přistěhovala k nám do města a učitelka ve škole ji posadila vedle mě…

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Autor: podle příběhu Ivety J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 1. 2024 0:05

„Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy vdám se z lásky,…

Tip šéfredaktorky

KVÍZ: Znáte francouzskou kuchyni?

14. 1. 2024 14:50 autor -jav-