Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?

datum: 13. 11. 2021 0:05 autor: podle příběhu Ivety H. napsala Alžběta Morávkobá
Dneska se nikdo nedivá, když si žena najde mladšího partnera. Před dvaceti lety to ale na malém městě byla „událost“ a sousto pro místní drbny.

Poprvé jsem se vdávala ve dvaceti po osmiměsíční známosti a byla jsem ve třetím měsíci. Neměli jsme kde bydlet, první dva roky jsme byli rádi za pokoj v bytě mých rodičů. Tam jsme z porodnice přivezli i naši Kristýnku. Pavel, můj manžel, byl vyučený instalatér, ale dokázal spravit snad všechno. Povedlo se mu sehnat dobře placené místo údržbáře v zemědělském družstvu na severu Čech. A hlavně jsme tam dostali byt.

Manželství moc nefungovalo

Mě zaměstnali v účtárně, ale dlouho jsem tam nepobyla, protože jsem znovu otěhotněla. Karolínka se narodila tři roky po Kristýnce.

Teoreticky už nám nic nechybělo. Jen náš vztah pomalu skomíral. Chtěla jsem, aby holky měly nějaké společné zážitky s oběma rodiči, ale Pavel to nechápal. Buď byl v práci nebo na melouchu. Peníze vydělal, ale já jsem si přála vyjet na rodinnou dovolenou, aspoň na pár dní třeba na Šumavu. „Co bych tam asi dělal?“ rozčiloval se Pavel. „Jeď s holkama třeba k moři, já to zaplatím, ale s sebou mě netahejte.“

Začala jsem zase chodit do práce, ale to byl oheň na střeše. „Do práce chodit nemusíš, já vás přece uživím!“

Chlapa nepotřebuju

Rozvedli jsme se po patnácti letech manželství. Pronajala jsem si byt ve vedlejším paneláku, aby to holky neměly k tátovi daleko, a našla si práci v nedalekém okresním městě.

Vlastně jsem byla po mnoha letech šťastná a spokojená, holky vylétly z hnízda, studovaly v Praze a domů jezdily na víkend. Já jsem byla sama. „Žádného chlapa už nepotřebuju,“ říkala jsem kolegyním, které se mě snažily pořád někoho dohazovat.

Libor k nám do firmy nastoupil jako správce sítě. Několikrát přišel k nám do kanceláře, aby mi pomohl vyřešit problémy s účetním programem. Takový milý, zdvořilý kluk. Na oslavě mých čtyřicátých narozenin jsme se všichni trochu opili. „Ivetko, musím říct, že jsi nejkrásnější ženská, kterou znám,“ trochu opilecky blábolil. Zasmála jsem se a víc o tom nepřemýšlela.

Myslí to vážně?!

Druhý den na mě čekal, když jsem odcházela z práce. „Ivetko, já jsem to včera myslel vážně,“ trochu se červenal. „Střízlivý bych ti to asi nikdy neřekl,“ klopil oči, „já jsem se do tebe zamiloval!“ – „Ty ses zbláznil, vždyť bych mohla být pomalu tvoje máma!“

Jenže mně nasadil brouka do hlavy. Uvědomila jsem si, že je mi s ním dobře, že si s ním ráda povídám. Pozvání na kafe a pak na večeři jsem neodmítla. Pak jsem se ale zamilovala taky. Za dva měsíce se ke mně nastěhoval. „Mami, ty ses snad zbláznila,“ kroutily hlavami holky. „Celé město si o tobě povídá! Ale je to tvoje věc.“

Když jsem šla nakoupit do obchodu, všimla jsem si, jak místní drbny ztichly a vyměnily si významný pohled. Bývalý manžel mi zavolal, že se stydí kvůli holkám.

To nemůže fungovat!

„Libore, asi se rozejdeme, bude to lepší,“ rozhodla jsem se. – „A to chceš, aby ti život ovlivňovaly názory sousedek a exmanžela?“ oponoval. – „Je ti osmadvacet, mně bylo čtyřicet, budeš jednou chtít děti, tohle nemá perspektivu.“ – „Ivetko, já chci dítě s tebou!“

Překvapeně jsem se na něj podívala. „Jsem stará!“ – „Nejsi. Kde je psané, že nemůžeš být po čtyřicítce maminka?“

Skoro osmnáct let štěstí

Co vám mám povídat, i podruhé jsem se vdávala těhotná. Překvapivě jsem otěhotněla za krátkou dobu a Adámek přišel na svět pár měsíců před mými dvaačtyřicátými narozeninami.

Přestěhovali jsme se do Prahy, kde náš věkový rozdíl nikoho nezajímal. Dcery mě vzaly na milost a tvrdí, že jsem s Liborem omládla. Libor je opakem Pavla, užíváme si společných výletů a dovolených. A co je důležité – pořád se máme rádi a nenudíme se spolu.

Jsem šťastná, že jsem nepodlehla předsudkům a radím to i každé ženě. Život máme jenom jeden, tak proč se bránit lásce, když přijde?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kristýny (32): Máma hrála automaty!

Příběh Kristýny (32): Máma hrála automaty!

Autor: podle příběhu Kristýny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 11. 2021 0:05

„Ještě před pěti lety jsme byli úplně normální rodina,“ vzpomíná Kristýna. „Po tátově smrti se to…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 27. 11. 2021 0:05

„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Karly (48): Moje máma mi řídí život

Příběh Karly (48): Moje máma mi řídí život

Autor: podle příběhu Karly J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 21. 11. 2021 0:05

„Vím, že to zní neuvěřitelně, ale já jsem se skoro v padesáti nedokázala vymanit z vlivu své mámy,“…

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Autor: podle příběhu Lýdie k. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 11. 2021 0:05

„Moje poslední vzpomínka na bratra je z dětského domova. Stojím na schodech, hystericky pláču a…

Příběh Venduly (56): Nezaměstnaná a nezaměstnatelná

Příběh Venduly (56): Nezaměstnaná a nezaměstnatelná

Autor: podle příběhu Venduly D. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 11. 2021 0:05

„Nejhorší je ten pocit, že vás už nikdo nepotřebuje. Myslím si, že ženy kolem padesátky dobře vědí,…

Příběh Marcely (57): Babička Anička našla lásku po padesáti letech

Příběh Marcely (57): Babička Anička našla lásku po padesáti letech

Autor: podle příběhu Marcely B. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2021 0:05

Zamilovanost si nevybírá, jen se někdy zrodí ve špatnou chvíli. Přes lásku babičky Aničky se…

Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl

Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl

Autor: podle příběhu Alice Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 10. 2021 0:05

„Tátu jsem nepoznala a maminka umřela, když mi bylo dvacet,“ začíná svůj dopis čtenářka Alice.…

Příběh Lindy (41): Život podle plánu se vymkl kontrole

Příběh Lindy (41): Život podle plánu se vymkl kontrole

Autor: podle příběhu Lindy J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 10. 2021 0:05

Plánovat život do detailu se nedá. Hlavně vztahy a děti. Své o tom ví naše čtenářka Linda.

Tip šéfredaktorky

Judy Garland (†47): Vzlety a pády královny comebacků

21. 10. 2021 0:05 autor Anna Vágnerová