Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Gábiny (46): Všechno, co kartářka předpověděla, se vyplnilo
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Gábiny (46): Všechno, co kartářka předpověděla, se vyplnilo

datum: 6. 2. 2021 0:05 autor: podle příběhu Gabriely L. napsala Alžběta Morávková
„Horoskopy, věštění budoucnosti a čtení z karet, to jsem dlouho považovala za někdy menší, jindy větší podvod,“ napsala nám čtenářka Gábina. „Teď už vím, že některé věci jsou asi mimo naše chápání.“

Právě jsem oslavila třicáté narozeniny. I když „oslavila“ bylo dost silné slovo. Co taky slavit pár týdnů po rozvodu s mužem, o kterém jsem si myslela, že je ten pravý a jediný? On si to zřejmě nemyslel, jinak by nemohl klidně odejít ke starší kolegyni s malým dítětem.

Doma v depresích

Kdybych aspoň měla dítě! Toužila jsem po rodině, biologické hodiny tikaly jak splašené. Jenže Pavel, bývalý manžel, tvrdil, že máme dost času. Teď jsem se potýkala s depresemi a myslela si, že můj život vlastně skončil.

„Gábi, už se na tebe nemůžu koukat,“ vtrhla ke mně i přes mé protesty kamarádka Vlaďka. „Nebudeš přece sedět doma jak pecka a brečet kvůli pitomci, který tě rok podváděl,“ rázně se do mě pustila. – „Tobě se to řekne, máš rodinu, dvě děti…“ – „Ale to přece můžeš mít taky. Doma se s mužským neseznámíš.“ 

„Představ si, byla jsem minulý měsíc u kartářky,“ líčila mi u kafe. „Prý mě čeká dlouhá cesta a další dítě,“ smála se. „Tu cestu bych brala, ale počet dětí už mám splněný!“ – „Podle mě je to jen tahání peněz z důvěřivých lidí,“ zareagovala jsem. – „Tahle je fakt dobrá,“ hájila kartářku Vlaďka, „například Lence, ségře, předpověděla před rokem novou lásku. Víš přece, že tenkrát chodila dlouho s Petrem a vypadalo to vážně. No a Lenka najednou přišla na to, že kromě ní chodí ještě s její kamarádkou. Následoval rozchod a pak potkala za pár týdnů Honzu a za měsíc se berou.“

Během hodiny jsem uslyšela další dva příběhy o věštbách, které se vyplnily. Trochu probudila mou zvědavost, i když jsem to brala s nadhledem. „Možná bych tam pro legraci taky mohla zajít,“ uvažovala jsem nahlas. „Určitě to bude zábavné.“ – „Tak já ti to domluvím,“.odpověděla Vlaďka a já už nemohla couvnout.

Kartářka bez kocoura

Tak jsem jedno sobotní odpoledne zazvonila na zvonek nenápadného bytu na sídlišti. Přišla mi otevřít elegantní a pečlivě nalíčená dlouhovlasá blondýna kolem čtyřiceti. Oblečená byla v perfektně padnoucích šatech, na nohou pohodlné, ale na první pohled drahé lodičky. Kdybych nevěděla, o koho jde, klidně bych si tipla, že proti mně stojí vysoce postavená manažerka.

Pracovna, kam mě zavedla, byla jednoduše a vkusně zařízená. Přestavovala jsem si neupravenou babku s kocourem ve špinavém pokoji – a teď tohle! Vlastně mě to zklamalo.

„Vy mně asi moc nevěříte,“ řekla ta žena poté, co jsem si sedla do pohodlného křesla u malého stolku, na kterém ležely karty. – „To se tak úplně nedá říct,“ soukala jsem ze sebe, „nikdy jsem u kartářky nebyla, tak nevím, co mám čekat a co mám dělat.“ – „Víte, co? Nejdřív se uvolněte,“ usmála se.

„Vidím, že jste sama,“ zamyšleně se dívala do karet. „Teď vám to asi tak nepřipadá, ale nastartovala jste právě novou a šťastnější etapu života.“ – Obecné řeči, říkala jsem si v duchu. Ale, jak ví, že jsem rozvedená? Možná jí něco řekla Vlaďka.

Během půl hodiny jsem se dozvěděla, že osudového muže dlouho znám, jen netuším, že je to ten pravý. „A děti, děti přijdou taky…Tři. Budete mít velkou rodinu.“ Předpověděla mi ještě, že budeme bydlet na venkově. To jsem nekomentovala, já kavárenský typ přece nebudu pěstovat rajčata!

Měla pravdu

Po týdnu jsem po dlouhém váhání a Vlaďčině přemlouvání vyrazila na maturitní sraz. „Gábi, tobě to dneska sluší!“ uslyšela jsem za sebou a otočila se. Spolužák Radek, milý chytrý kluk, se kterým jsem si vždycky ráda povídala. Tak nějak jsme na to navázali a povídali si až do rána. Druhý den jsme šli na oběd a do kina.

Nebudu to dál natahovat. Svatba byla po roce. To už jsme bydleli v domku na samotě, který Radek zdědil po babičce. Předpověď se vyplnila. Jen v počtu dětí se kartářka nestrefila – máme čtyři, ne tři. Poslední jsou totiž dvojčata.

A jen tak mimochodem – Vlaďčin manžel dostal nabídku práce v Londýně a narodil se jim tam další kluk.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Lenky (45): Naletěla jsem sňatkovému podvodníkovi

Příběh Lenky (45): Naletěla jsem sňatkovému podvodníkovi

Autor: podle příběhu Lenky N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 13. 6. 2021 0:05

Představujete si zdvořilého gentlemana s květinou v klopě z filmů z první republiky? Kdepak,…

Příběh Slávky (62): Den, který změnil celý náš život

Příběh Slávky (62): Den, který změnil celý náš život

Autor: podle příběhu Slávky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 6. 2021 0:05

„Koho by napadlo, že to krásné páteční odpoledne tak strašně skončí?“ povzdechla si naše čtenářka…

Příběh Marcely (42): Z mého bratra se stal bezdomovec

Příběh Marcely (42): Z mého bratra se stal bezdomovec

Autor: podle příběhu Marcely V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 6. 2021 0:05

„Ještě, že se toho nedožili rodiče,“ povzdychla si naše čtenářka Marcela. „Všechny tři nás…

Příběh Andrey (31): Můj boj s chronickým únavovým syndromem

Příběh Andrey (31): Můj boj s chronickým únavovým syndromem

Autor: podle příběhu Andrey M. připravila Alžběta Morávková, Datum: 5. 6. 2021 0:05

„Před pár lety jsem začala pociťovat stále větší únavu. Varovné signály jsem ignorovala, běhala ze…

Příběh Hedviky (33): Matka toleruje otci milenku

Příběh Hedviky (33): Matka toleruje otci milenku

Autor: podle příběhu Hedviky C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 5. 2021 0:05

V poslední době se už jen nerada vracím domů. Táta přichází pozdě večer – a nebo vůbec – od mladé…

Příběh Elišky (41): Pozdní láska mé babičky Milady

Příběh Elišky (41): Pozdní láska mé babičky Milady

Autor: podle příběhu Elišky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 5. 2021 0:05

„Právě uplynul rok od smrti mé milované babičky,“ napsala nám naše čtenářka Eliška. „Byla slabá na…

Příběh Kamily (39): Věštba cikánky se vyplnila

Příběh Kamily (39): Věštba cikánky se vyplnila

Autor: podle příběhu Kamily N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 5. 2021 0:05

„Jsem racionální osoba, která na žádné ‚nadpřirozeno‘ nevěří. Přesto se mi do puntíku vyplnila…

Příběh Dany (55): Na výchovu pěti dětí jsem nestačila

Příběh Dany (55): Na výchovu pěti dětí jsem nestačila

Autor: podle příběhu Dany Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 5. 2021 0:05

Naše čtenářka Dana porodila pět dětí. Manžel ji brzy opustil a ona se jen těžce protloukala životem…

Tip šéfredaktorky

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě

15. 5. 2021 0:05 autor podle příběhu Hany W. napsala Alžběta Morávková