
Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice
Před pěti lety jsme si s manželem pořídili malou chatu u lesa. Líbilo se nám, že je pár kilometrů od nejbližší vesnice. Klid a ticho ocenily i naše děti.
První noc na chatě
Původní majitel tam už řadu let nebydlel, museli jsme proto všechno důkladně vyklidit a umýt, než jsme mohli v chatě strávit první víkend. Přijeli jsme už v pátek navečer. Počasí se opravdu vydařilo. Byl nádherný a teplý květnový večer.
Spát jsme šli docela brzy, chtěli jsme si naplno užít ráno a dopoledne v lese. Děti usnuly okamžitě a manžel taky. Já jsem nejprve spala, jako když mě do vody hodí. Někdy kolem půlnoci mě probudilo světlo. Vylezla jsem z postele, odhrnula záclonu a podívala se z okna – měsíc byl v úplňku, na jasné obloze svítily hvězdy. Podivná záře však byla vidět na palouku asi padesát metrů od chaty.
Vklouzla jsem do bot a pomalu otevřela dveře, abych nikoho nevzbudila. Vydala jsem se za tajemným světlem a jako ve snu došla na palouček. Cestou ke mně doléhaly takové slabé hlásky, nebo zvláštní šum.
Zvláštní záře
Pak jsem je spatřila! Nad paloučkem se vznášela podivná stvoření. Vypadaly jako mladé ženy nebo dívky. Světlo kolem nich odhalovalo průsvitné tváře a hřívy hustých vlasů. Oblečeny byly v průzračných šatech, které vypadaly jako utkané z měsíčního světla.
Zůstala jsem stát a pozorovala je. Tančily ve vzduchu a něco šeptaly a zdálo se mi, jako by naříkaly. Byla to neuvěřitelná podívaná! Jejich tanec byl takový lehoučký, ty dívky se podobaly motýlům. Bála jsem se pohnout, abych je nevyplašila. Pak najednou se jejich obrysy začaly pomalu vytrácet, a jako když zavane lehký větřík, byly pryč.
Celá omámená jsem se vrátila dovnitř, zalezla pod peřinu a kupodivu ihned spala. Ráno jsem přemýšlela, jestli to mám vyprávět Honzovi a dětem, ale usoudila jsem, že to je moc bláznivé a že by se mi všichni jen vysmáli.
Pověst o myslivci a víle
V poledne jsme se vydali do nejbližší vesnice do místní hospody na oběd. „Tak vy jste ti noví majitelé té chaty na Vílím palouku?“ dal se do řeči hospodský. – „Proč na Vílím palouku?“ podivil se Honza.
„To je taková místní historka,“ řekl a postavil před Honzu pivo. „No, já sám jsem tedy ty víly nikdy neviděl, ale spousta lidí ano,“ pokračoval. „Víte, v místech té vaší chaty bývala prý kdysi myslivna. Podle pověstí se myslivec na stará kolena zamiloval do víly. Jenže jaksi zapomněl, že je ženatý,“ zasmál se hostinský.
„Scházel se s tou vílou na palouku a tam je jednou při úplňku načapala jeho žena. Sebrala mu pušku a nevěrného manžela zastřelila. Víla prý od té doby každý úplněk tančí se svými družkami právě na tom místě, kde její milý zemřel, a pláče pro něj,“ vysvětlil. „Ale řeknu vám, kdo ví, jak to bylo. Ona ta víla nemusela být žádné nadpozemské stvoření, ale obyčejná mladá pěkná holka,“ zasmál se.
Od té doby každý úplněk čekám, jestli se mně ty víly zase neukáží. Ale už jsem je nikdy nespatřila.
Vlastně ani nevím, jestli se to doopravdy stalo, nebo jestli to byl jen živý sen!
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru
Autor: podle příběhu Jolany P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 9. 2023 0:05Většina dívek si od dětství představuje, jak kráčí svatební uličkou v nádherných dlouhých šatech s…

Příběh Tomáše (45): Sedm let jsem netušil, že mám syna
Autor: podle příběhu Tomáše V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 9. 2023 0:05Poprvé vidět vlastní dítě, když už navštěvuje první třídu, je určitě skvělým námětem pro film. Ať…

Příběh Gábiny (59): Složitá cesta k adoptivnímu vnukovi
Autor: podle příběhu Gábiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 9. 2023 0:05„Otěhotněla jsem před maturitou a David přišel na svět, když mi bylo pouhých devatenáct,“ začíná…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet
Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 9. 2023 0:05Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…

Příběh Hanky (48): Mrtvý manžel mi schválil přítele
Autor: podle příběhu Hanky L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 9. 2023 0:05Celý život jsem si zakládala na tom, že jsem samostatná a racionálně uvažující osoba. Aby taky ne,…

Příběh Jany (54): Moje dcera dává všechnu lásku jen psům
Autor: podle příběhu Jany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 2. 9. 2023 0:05„Abych to uvedla na pravou míru, zvířata máme u nás v rodině rádi všichni a minimálně jeden pes a…

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila
Autor: podle příběhu Evy T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 8. 2023 0:05Když děti vyletí z domova, většinou se těšíme, až se staneme prarodiči. Vnoučata přinášejí do…

Příběh Jitky (53): Podivná loupež
Autor: podle příběhu Jitky K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 8. 2023 0:05U nejbližších přátel neočekáváme, že by nás podrazili. Naše čtenářka až po dlouhé době zjistila,…
Komentáře