Čas jen pro mě

Nejdepresivnější den v roce

Třetí pondělí v lednu je známé také jako Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Letos připadá na 20. ledna.

Přestože jde o smyšlený a vědecky nijak nepodložený marketingový koncept, poukazuje na to, co mnoho lidí první měsíc v roce zažívá – únavu, smutek a pokles energie, což vede k depresivním náladám. „Skutečná“ deprese ale není jen otázkou jednoho dne.

„Deprese je závažné onemocnění, které výrazně ovlivňuje denní činnosti člověka. Projevuje se nejen pokleslou náladou, ale také ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje nebo poruchou koncentrace a paměti,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se depresí a dalšími duševními problémy zabývá v rámci své kampaně Dobré nitro.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Bylinkářka radí: Padá na vás zimní deprese? Inspirujte se dánskou filozofií hygge

Vznikl v roce 2005

Blue Monday, tedy údajně nejvíce depresivní den v roce, vznikl v roce 2005 v tiskové zprávě společnosti Sky Travel propagující zimní dovolené. Jeho autorem je psycholog Cliff Arnall z Cardiff University, který se opíral o různé statistiky a subjektivní faktory.

Data byla sice špatně interpretována, ale chytla se jich bulvární média a nový fenomén byl na světě.

„Faktem je, že Arnall tehdy vycházel zejména z německé studie vzorců pro sebevraždy na německé železnici z roku 2004, jejíž autoři tehdy během 6 let analyzovali 4003 sebevražd či pokusů o sebevraždu. Zjistili, že muži páchají sebevraždu nejčastěji v pondělí (ženy v úterý) a hlavně v lednu (ženy v dubnu). Nicméně sami autoři říkali, že po roce 2000 se rozdíl mezi dny v týdnu začal měnit. Arnall pak z dalších zdrojů odvodil, že nejvíce sebevražd se má udát 3. pondělí v lednu, což bohužel nereflektuje zjištěná data – rozhodně ne pro všechna pohlaví a věkové skupiny,“ říká psycholog Martin Zikmund.

Deprese není smutek

Mnozí lidé s depresí mají problém ráno vůbec vstát z postele. I běžné ranní činnosti jako sprcha nebo snídaně pro ně mohou být obtížné. Mohou se cítit vyčerpaní hned po probuzení, a to i pokud spali dostatečně dlouho.

Soustředit se na pracovní či jiné úkoly pro ně bývá velmi obtížné, stejně tak společenský kontakt. Zažívat mohou pocity izolace a nepochopení, a to i mezi blízkými lidmi. Vyskytují se u nich výčitky a pocity viny, ztrácí sebedůvěru.

U těžkých forem se mohou objevit i bludy a halucinace. A přidat se mohou také fyzické obtíže, jako je bolest hlavy, problémy s trávením, nespavost, snížení libida i chuti k jídlu. Mnozí lidé s depresí ztrácejí zájem o věci, které jim dříve dělali radost, například koníčky, setkávání s přáteli nebo sport. I když se stále účastní běžných aktivit, nemají z nich žádnou radost a jejich výkon může být ovlivněn nízkou motivací.

„Depresi je potřeba odlišit od smutku. Při depresi trvá chorobná nálada alespoň 14 dní a 70 % pacientů při ní má i myšlenky na sebevraždu,“ říká Kateřina Šédová.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Deprese postihuje tisíce lidí ročně včetně dětí. Vliv hraje genetika, hormony i konflikty v rodině

Roli hrají genetika i vlivy prostředí

Deprese je velmi častým onemocněním, kterým podle Světové zdravotnické organizace na celém světě trpí více než 250 milionů lidí. Častější je u žen, u mužů ale mívá obvykle závažnější průběh. Postihnout může člověka v jakémkoliv věku, a to včetně dětí.

Riziko vzniku deprese ovlivňuje genetika. Pokud mají lidé někoho s depresí v rodině, mají riziko 3x vyšší, že propukne i u nich. Mezi rizikové faktory patří také závažné životní situace, jako je například ztráta blízkého člověka či zaměstnání, rozvod nebo fyzické či sexuální obtěžování.

Roli hrají také sociální vlivy, rozvoji deprese může napomoci nedostatečná opora v rodině či přátelích, stejně tak může působit i diskriminace jakéhokoliv druhu.

Co by vás ještě mohlo zajímat

7 tipů pro lepší spánek a usínání

Jak depresi předcházet?

Základem je dostatek spánku, který by měl trvat alespoň 7–9 hodin.  Pravidelný pohyb přispívá nejen ke zdravým svalům a kostem, ale má pozitivní vliv také na duševní pohodu, jelikož zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i úzkost. A klíčová je také zdravá a vyvážená strava.

Vzhledem k množství povinností, které jsou v dnešní době na člověka kladeny, je velmi důležité také efektivní hospodaření s časem.

Do běžného dne je dobré vedle práce či studia zařadit také dostatek odpočinku, ať už pasivního (sledování filmů, poslouchání hudby) nebo aktivního (procházka, jóga). 

Deprese se neváže na specifické datum

„Je pravda, že v zimních měsících v důsledku nedostatku denního světla a slunečního svitu dochází k nárůstu depresivní poruch. Někteří lidé se s touto afektivní sezónní poruchou ve svém životě potkávají opakovaně. Tato porucha navázaná na zimní období je spojená s depresí, smutkem, ztrátou energie, ospalostí, přibíráním na váze, potřebou sociální izolace. Zde je důležitá prevence, připravenost a vhodná léčba,“ radí Pavlína Rasochová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy.

„Deprese se však rozhodně neváže na nějaké specifické datum a neměli bychom takovým nesmyslům podléhat. Berte to jako nějakou zajímavou informaci, která nemůže mít vliv na vaše psychické zdraví,“ doplňuje.

Psychoterapie už není tabu. Využijte příspěvek od zdravotní pojišťovny

Některé zdravotní pojišťovny poskytují svým pojištěncům příspěvky na psychoterapii, protože stále více Čechů (zhruba 200 000) tuhle pomoc využívá.

„Od loňského roku nabízíme našim klientům finanční příspěvek na prezenční psychoterapii ve výši až 10 000 korun. Mohou ho čerpat výměnou za kredity získané v klientské aplikaci VITAKARTA, a to v nejvýhodnějším možném kurzu - každých 100 kreditů znamená příspěvek 1000 Kč. Peníze poskytujeme na konzultace u odborníka, který je členem Asociace klinických psychologů nebo České asociace pro psychoterapii,“ popisuje MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP.

Když se objeví deprese

Pokud na sobě nebo na blízkém člověku zpozorujete příznaky deprese, navštivte praktického lékaře, který doporučí další kroky, včetně psychiatrického vyšetření.

Navštívit můžete také přímo psychiatra. Pokud psychiatr diagnostikuje depresi, navrhne léčbu, která se může lišit podle konkrétního případu. Klíčová je změna životního stylu – pravidelný pohyb, zdravá a vyvážená strava, omezení alkoholu a dalších škodlivých návyků – ale také pravidelné užívání léků, které pomáhají zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů. Léčbu je vhodné doplnit také dlouhodobější psychoterapií.

„Jestliže máte podezření, že byste mohli trpět depresí nebo jiným duševním onemocněním, nestyďte se, vyhledejte pomoc odborníka a povězte o svých problémech blízkým. Nezůstávejte na to sami,“ dodává Kateřina Šédová.

Který den by naopak mohl být nešťastnější?

Zajímavostí je, že vedle uměle vytvořeného konceptu Blue Monday zatím neexistuje žádný obecně uznávaný pojem nebo den, který by byl označený za nejméně depresivní nebo nejšťastnější den v roce.

Některé průzkumy ukazují, že lidé jsou nejšťastnější v červnu nebo červenci, což souvisí s letním počasím, dovolenými a větší socializací, což my lidi jako společenské bytosti, potřebujeme.

Nejlepší nálada bývá zaznamenána v pátek nebo v sobotu, kdy se lidé těší na volný čas. Proto je pravděpodobné, že za nejméně depresivní by mohl být považován některý letní víkendový den. Nicméně abyste se cítili dobře, nemusíte čekat na léto.

„Pokud si chcete sami vytvořit svůj „nejšťastnější den“, může vám pomoci vědomé plánování vašich oblíbených aktivit a trávení času s lidmi, na nichž vám záleží,“ dodává MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP.

Zdroje informací: OZP, Loono, Hedepy