Čas jen pro mě

Aférka s Édith Piaf z něj udělala hvězdu francouzské hudební scény. Aférka s Marilyn Monroe pak filmovou hvězdu světové úrovně. Celý svůj život však doopravdy miloval jen jednu jedinou ženu – herečku Simone Signoret.

Proletář...

Narodil se 13. října 1921 v malém toskánském městečku jako Ivo Livi a byl nejmladší ze tří dětí. Matka Giuseppina byla až fanaticky věřící katolička, otec Giovanni zase zarytý komunista s židovskými kořeny. Není divu, že po nástupu italských fašistů k moci roku 1923 se Leviovi přestěhovali do francouzské Marseille.

Na školu nebyly peníze a všechny děti musely pracovat. Ivo už od jedenácti let pomáhal starší sestře v kadeřnickém salonu, pracoval i jako přístavní dělník. Přesto ho srdce táhlo k hudbě. Uměleckou dráhu zahájil v sedmnácti letech jako animátor v hudebním divadle v Marseille. Zároveň docházel na hodiny zpěvu. Tehdy si také zvolil pseudonym Yves Montand.

V roce 1944 si ho na jednom z představení v Paříži všimla Édith Piaf. Ta se do mladíka zamilovala a pomohla mu nastartovat kariéru. Montand říkal „...(Édith) do mě vdechla  část svého božského talentu.“

Na otázku, čím ji mladý muž tak okouzlil, Édith odpověděla:

„Pokud má muž krásné ruce, nemůže být uvnitř ošklivý. Ruce nelžou jako obličej, zvlášť když gestikulují…“

Po dvou letech jim společné jeviště začalo být těsné, dvě hvězdy z Moulin Rouge se na něj už nevešly. Rozešli se nejprve pracovně, pak i osobně.  

... a intelektuálka

Simone Kaminker přišla na svět 5. března 1921 v německém Wiesbadenu. Otec André pocházel z polské židovské rodiny a pracoval jako tlumočník ve Společnosti národů. Dívčina matka Georgette byla francouzská katolička. Právě její dívčí příjmení Signoret si později Simone zvolila jako pseudonym. Během druhé světové války tak kryla svůj židovský původ.

Prostředí Kaminkerovy rodiny se diametrálně odlišovalo od té Liviových. Simone vyrůstala v intelektuální atmosféře, studovala na gymnáziu jazyky a původně plánovala pokračovat na právnické fakultě. Jako poloviční Židovka ale skončila v pařížských novinách, kde pracovala jako sekretářka.

Navštěvovala kavárnu Café de Flore, kde se scházeli známí umělci – spisovatelé, herci, režiséři. Odsud už byl jen krůček k filmovým rolím. Režisérům se líbila krásná mladá žena se smyslnými rty, která navíc měla naprosto přirozený herecký talent. Poprvé se objevila na plátně v roce 1942 ve filmu Bolero.

Muži kolem ní kroužili a ona se nejprve zamilovala do herce Daniela Gélina, pak ji okouzlil o patnáct let starší režisér Yves Allégrett. Vzali se v roce 1944 a za dva roky se jim narodila dcera Catherine. Klidný manželský život skončil po pěti letech.

Spálila za sebou mosty

Jejich láska byla bleskem z čistého nebe. Simone a Yves se poprvé setkali v létě 1949 kavárně v Saint-Paul-de-Vence u Azurového pobřeží. Simone byla vdaná a Yves se právě rozešel s Édith Piaf. Okamžitě se do sebe zamilovali. Zajímavé je, že oba její osudoví muži měli stejné křestní jméno a oba se narodili ve stejný den – 13. října.

Simone okamžitě začala pálit mosty a odešla od manžela. Dcera Catherine jí to nikdy neodpustila, s matkou neměly ideální vztah a Catherine dokonce později tvrdila, že ji Yves Montand sexuálně zneužíval.

Svou lásku zpečetili svatbou v roce 1951. Simone po nějaké době dokonce odmítala pracovní nabídky, aby mohla o milovaného muže pečovat. Velice toužili po dítěti, ale po dvou Simoniných potratech tuto kapitolu uzavřeli.

Oba manželé se intenzivně zajímali o politiku, měli blízko ke komunistické straně. Po střetnutí se s realitou Sovětského svazu při několika návštěvách začátkem 60. let a pak po vstupu spojeneckých vojsk do Československa v roce 1968 Montand otevřeně vystupoval proti politice Sovětského svazu. Levicovým myšlenkám zůstal ale věrný po celý svůj život.

Pojď, budeme se milovat

To s věrností manželskou to bylo složitější. Šarmantního a elegantního francouzského zpěváka si vyhlídla Marilyn Monroe a rozhodla se, že pouze on bude jejím partnerem v hudebním filmu Pojď, budeme se milovat. Snímek vypráví příběh chudé dívky, tanečnice Amandy, která se zamiluje do divadelního kolegy, aniž tuší, že on je ve skutečnosti milionář.

Pozornost krásné Američanky Yvesovi lichotila. Do Ameriky s ním přiletěla i Simone a často se scházeli s Marilyn a jejím tehdejším mužem Arthurem Millerem. Zřejmě Marilyn zařídila, aby „náhodou“ oba páry bydlely vedle sebe v blízkosti hollywoodského Sunset Boulevardu.

„Po mém druhém manželovi Joe DiMaggiovi je Yves Montand nejatraktivnějším mužem, kterého jsem potkala.“

Pak se musela Simone na pár dní vrátit do Francie a Arthur letěl služebně do New Yorku. Vrátil se ve špatnou dobu a našel milence přímo v posteli!

O poměru Marilyn s Yvesem se brzy dozvěděli novináři a zpráva rychle přeletěla oceán. Simone byla v šoku.

„Ani jednou, ani na jediný okamžik jsem se nechtěl rozejít se svou manželkou,“ sypal si hříšník popel na hlavu.

Navenek mu odpustila

Simone před ním nezabouchla dveře, ani mu před ně nedala kufr. Jen se zavřela v ložnici s lahví whisky. Časem mu odpustila, ale zůstala uvnitř raněná. Navíc neustále musela odpovídat na dotěrné otázky novinářů o Yvesově nevěře. „A co byste dělal vy, kdybyste se ocitl vedle Marilyn Monroe?“ řekla s hořkým úsměvem jednomu z nich.

Stále ho milovala, ale něco se v ní zlomilo. Určitě jí náladu nezvedly informace o tom, že Marilyn asi nebyla jedinou ženou, která se připletla Yvesovi do cesty. Jejím každodenním společníkem se stal alkohol. Zemřela 30. září 1985 na rakovinu slinivky.

Yves si dva roky nato vzal svou sekretářku Carole Amiel – mimochodem téměř o čtyři desítky let mladší. Ta mu v prosinci 1988 porodila jeho jediného syna Valentina.

Yves Montand umřel 9. listopadu 1991 na zápal plic, kráce před dotočením svého posledního filmu IP5.

Na otázku „Co se vám všem životě nesplnilo?“ pár měsíců před svou smrtí bez váhání odpověl: „Chtěl jsem zemřít před Simone.“

Místem jeho posledního odpočinku je pařížský hřbitov Pére Lachaise. Leží tam po boku své osudové ženy Simone.