Čas jen pro mě

Dvacet let návratu

Odysseus odplul do trojské války a na rodnou Ithaku se dostal až po dvaceti letech – deset let bojoval a dalších deset bloudil. Přestože toužil po domově, jeho vztah k ženám byl poněkud komplikovanější, než bychom od oddaného manžela očekávali.

Nejdůležitější ženou Odysseova života byla Penelopa. Zatímco její muž prožíval dobrodružství, ona na Ithace čelila zástupu nápadníků přesvědčených, že král je mrtvý. Chtěli si vzít nejen krásnou vdovu, ale získat i jeho majetek a vládu.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Homér: Autor eposů Illias a Odyssea má sedm míst narození

Penelopa: Manželka, která odmítala přestat doufat

Penelopa však použila podobnou lest, jakými proslul její manžel. Slíbila, že si nového muže vybere, až dokončí pohřební rubáš pro Odysseova otce Láerta. Ve dne tkala, v noci hotovou práci párala. Podvod jí vycházel tři roky.

Když se Odysseus konečně vrátil v přestrojení za žebráka, Penelopa mu hned neuvěřila. Vyzkoušela jej tajemstvím jejich manželského lože, které znal pouze on. Nebyla tedy jen trpělivou čekající ženou, ale inteligentní a obezřetnou královnou.

Kirké: Čarodějka, která proměňovala muže ve vepře

Jednou z nejslavnějších postav Odysseovy cesty je kouzelnice Kirké. Jeho druhy pohostila vínem, ale následně je proměnila ve vepře. Odysseus, chráněný bylinou od boha Herma, jejímu kouzlu odolal a přinutil Kirké, aby mužům vrátila lidskou podobu.

Obávaná čarodějka se poté změnila v milenku i hostitelku. Odysseus u ní strávil celý rok a odešel teprve tehdy, když mu jeho druhové připomněli, že by se měl vrátit k manželce. Kirké mu nakonec poradila, jak překonat další nebezpečí.

Kalypsó: Sedm let v náručí nesmrtelné nymfy

Ještě déle zadržovala Odyssea krásná Kalypsó na ostrově Ógygii. Zamilovala se do něj, nabídla mu věčné mládí a nesmrtelnost, pokud se stane jejím mužem. On však sedával na pobřeží, plakal a toužil po Penelopě.

Přesto s Kalypsó žil sedm let. Propustila ho až na příkaz bohů, třebaže se cítila ukřivděná jejich dvojím metrem: bohové si mohli vybírat smrtelné milenky, zatímco bohyním podobná láska dovolena nebyla.

Nausikaá: Princezna, která se nezalekla trosečníka

Když nahý a vyčerpaný Odysseus ztroskotal u Fajáků, objevila jej mladá princezna Nausikaá.

Zatímco její služebné utekly, ona zachovala klid, dala mu oblečení a pomohla mu dostat se ke královskému dvoru. Mezi oběma postavami lze cítit jemné okouzlení, Nausikaá se však nestala další Odysseovou milenkou. Právě její pomoc mu otevřela poslední cestu domů.

Athéna: Neviditelná ochránkyně

Nad celým příběhem bděla bohyně moudrosti Athéna. Odysseus jí byl blízký svou inteligencí, odvahou i schopností klamat protivníky. Radila mu, měnila jeho podobu a chránila také jeho syna Télemacha. Nebýt jejího zásahu, hrdinův návrat by patrně skončil tragicky.

Odysseus tak sice vstoupil do dějin jako statečný válečník, ale jeho cestu ve skutečnosti znovu a znovu určovaly ženy: některé ho sváděly, jiné zadržovaly, zachraňovaly či vedly. A Penelopa? Ta dokázala, že k hrdinství někdy není zapotřebí meč – stačí důvtip, vytrvalost a dvacet let naděje.