Čas jen pro mě

Některá území objevili náhodou, ale rozhodně jim nemůže upřít statečnost a touhu po dobrodružství. To byly vlastnosti, které je hnaly vpřed.

Muž, kterého proslavil Milion

Marco Polo (1254–1324)

zdroj: Wikimedia Commnons, Salviati, Public Domain

Marco Polo byl benátský badatel a cestovatel, kterého proslavila kniha Milion. V ní podrobně popisuje cestu do Asie a zážitky z ní. Polo pocházel z benátské kupecké rodiny, kde cestování nebylo žádnou vzácností. Otec Niccola a strýc Matteo podnikli cestu do Číny.  

Kariéra v Číně

S nimi se teprve sedmnáctiletý Marco Polo 1271–1295 se vydal z Evropy do Asie, přičemž 17 let z toho pobýval v Číně. Mongolský chán Kublaj-chán si ho oblíbil a postupem času se Polo vypracoval na vyšší pozici a stal se guvernérem města Jang-čou v jižní Číně.

Chán ho jmenoval úředníkem Tajné rady a nějaký čas byl daňovým inspektorem ve městě Yanzhou. Čínu opustil v roce 1292, aby doprovázel mongolskou princeznu do Persie.

Jak už to bývá, za života se se mu nedostalo takového uznání jako po smrti. Většina jeho informací byla ověřena a potvrzena dalšími objeviteli a vědci. Polův příběh inspiroval nespočet dalších dobrodruhů, aby se vydali na cesty a poznali svět.

Muž, který objevil Ameriku

Kryštof Kolumbus (1451–1506)

zdroj: Wikimedia Commons, Sebastiano del Piombo, Public Domain

Kryštof Kolumbus byl italský objevitel a mořeplavec. Poprvé se na moře vydal na moře už jako patnáctiletý a zúčastnil se několika obchodních plaveb po Středozemním a Egejském moři. Při jedné takové plavbě, na ostrov Chios v dnešním Řecku, se dostal nejblíže k Asii.

V službách španělských králů se v roce 1492 se plavil ze Španělska přes Atlantický oceán na lodích Santa Maria, Pinta a Niña v naději, že najde novou cestu do Indie.

Pomohl kolonizátorům?

V letech 1492–1504 podnikl celkem čtyři plavby do Karibiku a Jižní Ameriky a je mu připisována zásluha – i vina – za otevření Ameriky evropské kolonizaci. Kolumbus, který zemřel 20. května 1506 na následky těžké artritidy způsobené infekcí, do konce života věřil, že objevil kratší cestu do Asie.

Muž, po kterém je pojmenována Amerika

Amerigo Vespucci (1451, nebo 1454–1512)

zdroj: Wikimedia Commnons, Unknown author, Public Domain

Amerika byla pojmenována po Amerigu Vespuccim, florentském mořeplavci a objeviteli, který hrál významnou roli při objevování Nového světa.

V květnu 1499 se Vespucci, původně kupec, vydal jako navigátor s flotilou mořeplavce Alonsa de Hojedy na výpravu pod španělskou vlajkou. Překročili rovník a dopluli k pobřeží dnešní Guyany.

Objevoval jih Ameriky

Tady zřejmě Vespucci opustil Hojedu a pokračoval v průzkumu pobřeží Brazílie. Během této cesty Vespucci údajně objevil řeku Amazonku a mys Svatého Augustina.

Při své další úspěšnější plavbě se dostal do míst dnešních měst Rio de Janeiro a Rio de la Plata. V domnění, že objevil nový kontinent, nazval Jižní Ameriku Novým světem. V roce 1507 po něm byla Amerika pojmenována. Zemřel na malárii ve španělské Seville 22. února 1512.

Muž, který chtěl britské pozemky v Kanadě

John Cabot (1450–1499)

zdroj: Wikimedia Commnons, Datenbank Tripota in der Wissenschaftlichen Bibliothek der Stadt Trier/Stadtarchiv, Public Domain

John Cabot byl benátský objevitel a mořeplavec, známý svou plavbou do Severní Ameriky v roce 1497, kdy vznesl nárok na britskou půdu v Kanadě, kterou si spletl s Asií. O přesném místě Cabotova zakotvení se vedou spory.

Někteří historici se domnívají, že Cabot spustil kotvu na ostrově Cape Breton nebo na pevnině Nového Skotska. Jiní se domnívají, že mohl zakotvit na Newfoundlandu, Labradoru nebo dokonce v Maine.

Jak a kde zemřel?

V únoru 1498 dostal Cabot povolení k nové plavbě do Severní Ameriky; v květnu téhož roku vyplul z anglického Bristolu s pěti loděmi a posádkou 300 mužů. Cestou se jedna loď porouchala a odplula do Irska, zatímco ostatní čtyři lodě pokračovaly dál.

Od této chvíle se o osudu plavby a Cabota můžeme jen dohadovat. Předpokládá se, že Cabot zemřel někdy v roce 1499 nebo 1500, ale jeho osud zůstává záhadou.

Muž, který měl přivézt koření

Fernando Magallanes (1480–1521)

zdroj: Wikimedia Commnons, Miscellaneous Items in High Demand, PPOC, Library of Congress - Library of Congress, Public Domain

Portugalský mořeplavec Ferdinand Magallanes (portugalsky Fernão de Magalhães) vedl ve službách Španělska první evropskou objevitelskou cestu kolem světa. Jako chlapec se Magallanes věnoval tvorbě map a navigaci.

V roce 1505 se připojil k portugalské flotile, která se plavila do východní Afriky. V roce 1509 se ocitl v bitvě u Diu, v níž Portugalci zničili egyptské lodě v Arabském moři. O dva roky později prozkoumal Malakku, která se nachází v dnešní Malajsii, a podílel se na dobytí malackého přístavu.

Filipíny ho zradily

V roce 1519 se Magallanes s podporou císaře Svaté říše římské Karla V. vydal hledat lepší cestu k ostrovům koření. V březnu 1521 dosáhla Magallanesova flotila ostrova Homonhom na okraji Filipín s necelými 150 muži z 270, kteří výpravu zahájili.

Magallanes obchodoval s rádžou Humabonem, ostrovním králem, a rychle se mezi nimi vytvořilo pouto. Španělská posádka se brzy zapletla do války mezi Humabonem a dalším konkurenčním vůdcem a Magallanes byl 27. dubna 1521 v bitvě zabit.

POKRAČOVÁNÍ

5 slavných mořeplavců, jejichž objevy změnily svět (2)