Čas jen pro mě

Milovník čokolády

Pro Dahla byl však tento příběh výsledkem desetiletí, kdy se mu v hlavě rodil nápad smíšený s obdobím rodinné tragédie. „Začíná to vždycky malým semínkem nápadu, malým zárodkem, a ani ten nepřichází úplně snadno,“ řekl britský autor o svých nápadech na příběhy. Nakonec to však byla jeho láska k dětem a obdiv k jejich fantazii, která mu pomohla vytvořit univerzální příběh s tak ikonickými postavami.

„Mým štěstím je, že se směju přesně těm samým vtipům, kterým se smějí děti.“

Ve třinácti letech, v roce 1929, opustil Dahl britskou internátní školu St. Peter's ve Weston-super-Mare a začal navštěvovat Repton School v jižním Derbyshire. Nová škola mu přinesla nečekanou výhodu: čokoládu zdarma!

Joanne Rowling: Žena, která naučila děti znovu číst

Čokoládovna Cadbury posílala studentům vzorky v nepopsaných obalech, aby získala jejich názory jako testovací publikum. Dahlova zkušenost dospívajícího ochutnávače čokolády ho přivedla na myšlenku, jak asi vypadá proces výroby cukrovinek.

„Tehdy jsem si uvědomil, že uvnitř té velké čokoládovny Cadbury's musí být místnost, tajné místo, kde dospělí muži a ženy v bílých kombinézách tráví veškerý čas hraním si s lepkavou vařící kaší, cukrem a čokoládou, míchají je a snaží se vymyslet něco nového a fantastického,“ napsal později.

A brzy si v tomto scénáři představil sám sebe, jak vymýšlí dokonalou čokoládovou pochoutku. „Vyběhl bych na chodbu, v ruce svíral svůj nový vynález a vtrhl bych přímo do kanceláře samotného velkého pana Cadburyho,“ pokračoval a dodal, že cukrářova tvář by se „rozzářila“ a on by ho jmenoval ředitelem a dal mu dva Rolls-Royce. „V noci jsem v tom internátu ležel v posteli a snil o dalších a dalších fantastických úspěších, které jsem s panem Cadburym v jeho továrně zažil.“

Vstup do dospělosti

Tyto teenagerovské sny šly později stranou. V osmnácti letech nastoupil do společnosti Shell Oil v Londýně a poté pracoval na jejím zastoupení v Dar-es-Salaamu, v dnešní Tanzanii.

Druhá světová válka jeho působení v této zemi zkrátila, a tak v roce 1939 vstoupil do Královského letectva v Nairobi. Po pobytech v Libyi a Řecku skončil v roce 1942 ve Washingtonu jako asistent leteckého atašé britského velvyslanectví. Právě v hlavním městě USA se seznámil s britským spisovatelem C. S. Foresterem, který ho povzbudil, aby začal psát.

V roce 1943 vyšla jeho první kniha pro děti The Gremlins, následovaly povídky, romány i divadelní hry. Rychle se stal úspěšným spisovatelem. Na svou fantazii o továrně na čokoládu ale nikdy nezapomněl. A právě po radosti, kterou pocítil z napsání knihy Jakub a obří broskev, jež vyšla v roce 1961, tuto myšlenku oživil a začal pracovat na příběhu malého Karlíka.

Strašný úraz

Psaní příběhu však musel přerušit poté, co do jeho života vstoupily dvě velké tragédie. V roce 1960 byl několik let ženatý s herečkou Patricií Nealovou a narodilo se jim třetí z celkem pěti dětí – syn Theo. Poté, co v New Yorku do kočárku se čtyřměsíčním dítětem narazil taxík, život rodiny se obrátil naruby.

Theo utrpěl vážná zranění hlavy a nebylo jasné, jestli nemá poškozený mozek. Chlapeček byl devětkrát operován. Roaldu Dahlovi se okamžitě změnily priority, protože se plně soustředil na péči o malého syna. Ten nějakou dobu trpěl hydrocefalem. Spisovatel se pak finančně podílel na vývoji zařízení, které pomáhalo tento problém léčit. Theo se nakonec uzdravil a naštěstí neměl žádné následky.

Tragické spalničky

Šťastný konec ale neměla nemoc nejstarší dcery Olivie. Po zlepšení Theova stavu se rodina vrátila z New Yorku do Británie a život se pomalu vrátil do normálních kolejí. V roce 1962 Patricia odjela natáčet film Hud s Paulem Newmanem a Roald se znovu vrátil k psaní Karlíkova příběhu. Pak onemocněla Olivia spalničkami.

„Během nemoci jsem jí často četl v posteli a nijak zvlášť jsem se tím neznepokojoval,“ napsal Dahl v roce 1986. Nemoc pomalu ustupovala a všechno vypadalo normálně. Dahl seděl na dceřině lůžku a ukazoval jí, jak má vyrábět zvířátka z papíru. Když přišla řada na ni, aby si jedno vyrobila sama, všiml si, že se nesoustředí. Chtělo se jí spát.

„Za hodinu byla v bezvědomí. Za dvanáct hodin byla mrtvá," napsal.

Příčinou byla tzv. spalničková encefalitida. Dceřina smrt ho naprosto srazila. Dahl upadl do velkých depresí.

Během nejtěžších let svého života napsal svou neslavnější knihu Karlík a továrna na čokoládu, která vyšla roce 1964.

Mark Twain (†74): Muž šťastné hvězdy

Úspěch knihy vedl k tomu, že Dahl dostal příležitost napsat scénář k filmu Willy Wonka a továrna na čokoládu z roku 1971 s Genem Wilderem v hlavní roli. Podruhé byl příběh zfilmován roku 2005 s Johnny Deppem v hlavní roli.

A jen tak na okraj: Na stole v Dahlově pracovně ležely stovky obalů od čokolád. Jako vášnivý milovník čokolády si ji vychutnával při práci…

Roald Dahl se narodil 13. září 1916 v anglickém Walesu norským rodičům. ● Za druhé světové války sloužil jako letec RAF. ● Už tehdy se pokoušel psát knihy pro děti, v roce 1943 mu vyšla první The Gremlins. ● Nejslavnější z jeho knih Karlík a továrna na čokoládu byla vydána roku 1964. ● Pro dospělé napsal mj. několik sbírek povídek a romány Hon na lišku a Můj strýček Oswald. ● Napsal také scénář k bondovce Žiješ jenom dvakrát. ● S herečkou Patricií Nealovou, kterou si vzal v roce 1953, měl pět dětí (Olivia, Sophia, Theo, Ophelia, Lucy). ● Od roku 1972 udržoval vztah s o více než dvacet let mladší rozvedenou filmovou producentkou Felicity d´Abreu Crosland. ● Po rozvodu s Patricii v roce 1983 se s Felicity oženil. ● Zemřel na leukémii 23. listopadu 1990 ve svém domě v Great Missendenu na jihovýchodě Anglie.