Meda Mládková: Z profesionální tanečnice mecenáškou
Kurátorka galerie v Sovových mlýnech letos 8. září oslaví sté narozeniny!
Profesionální tanečnice
Doma to neměla Marie Magdalena Sokolová (tak se původně jmenovala) nikdy jednoduché. Její agresivní otec se dopouštěl domácího násilí na její matce, bratrovi i na Medě samotné. Špatné výsledky na královéhradeckém gymnáziu, kde studovala, domácí atmosféře nijak nepřispívaly.
Rodiče ji tedy poslali na rodinnou školu do Prahy, kde bydlela u své milované tety a kde navštěvovala taneční kurzy. Tam, daleko od svého kritizujícího otce, mohla konečně jít za svým snem. Stala se profesionální tanečnicí. Kariéra ji dostala až do Švýcarska, kam ji přilákaly elitní taneční školy.
Jak si udržet svobodu
Jakožto studující emigrantka ve Švýcarsku měla velice nejistou budoucnost. Mzda jí vystačila sotva na jídlo a vízum jí zaručovalo pouze omezený pobyt. V Československu převzali moc komunisté a nastolili socialistický režim, a tak možnost vrátit se domů pro ni nepřipadala v úvahu. Chtěla si udržet svou svobodu. Nakonec toho docílila sňatkem s o něco starším belgickým šlechticem.
Remi Antoine Joseph de Muelenaere potkal svou budoucí choť na večírku, kde mu ihned padla do oka. Díky šlechticově zámožnosti se Meda rázem ocitla ve vysokém společenském postavení. Jezdili po celé Evropě a na svých cestách navštívili nespočet galerií a výstav. Právě v této době si Meda uvědomila svou lásku k umění. Manželství ale nevydrželo dlouho. Po šesti letech vztahu roku 1955 – krátce po setkání Medy s pro ni osudovým mužem Janem Mládkem – se rozvedli.
Podpora Skutečnosti a osudové setkání
Ve švýcarském exilu se Mládková zapojila do vydávání časopisu Skutečnost, jenž byl politicky zaměřen a fungoval jako manifestační platforma pro československé autory žijící mimo republiku. Redaktoři v něm kritizovali komunismus, socialistický režim, vyhnání sudetských Němců a mnoho dalších tehdejších problematických témat.
Magazín založil v roce 1949 Petr Hrubý, jenž se postupem času obklopil excelentními novináři, jakými byli Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid. Redakce se však začala pomalu rozpadat, až došlo k úplnému konci výdeje časopisu v roce 1953. To Mládkovou motivovalo k založení vlastního nakladatelství Edition Sokolová, jehož redakci později přesunula do Paříže. Nadále s ní spolupracoval Ferdinand Peroutka a přidalo se mnoho dalších publicistů a spisovatelů.
Se svým druhým manželem se Meda setkala v Paříži, kde finančník působil. Rozhodla se ho jet navštívit ihned po zjištění, že tento muž je jedním ze sponzorů jejího vydavatelství. Dle jejího názoru byly totiž jeho příspěvky příliš nízké, což vedlo k nápadu se s ním zkusit domluvit na vyšších obnosech. Při jejich setkání ho Medina přímočarost a odvaha očarovaly tak, že jí ihned propadl. Od té doby již mezi nimi jiskra nikdy nevyhasla.
Medaile za zásluhy
Této cti se jí dostalo v roce 1999. Medaili druhého stupně jí udělil první český prezident Václav Havel, se kterým se manželé Mládkovi znali již z doby jejich života ve Washingtonu. Při svých návštěvách v USA pobýval v jejich rodinném domě.
Vyznamenání se také dostalo jejímu manželovi Janu Mládkovi, a to v roce 1995 – šest let po jeho smrti.
Zpátky domů
Poprvé svou sbírku vystavila v roce 1987 ve Vídni a o rok později v americkém Washingtonu. Do Československa se Mládková vrací v roce 1989 a okamžitě začíná hledat prostory, které by vyhovovaly jejímu cíli zpřístupnit své sbírky české veřejnosti. Rozhodla se k rekonstrukci Sovových mlýnů na Kampě a využila je k vytvoření své slavné galerie Museum Kampa, kde se od té doby pořádají mnohé různorodé exhibice – například výstava bot věhlasného návrháře Manola Blahnika, která proběhla v srpnu roku 2017.
„Vydrží-li kultura, přežije národ.“
Slavné motto Sovových mlýnů, ze kterých by se bez Medina zásahu pravděpodobně staly pouhé trosky v centru Prahy. Jejich přední kurátorka se proslavila mnoha činy, ale mezi její hlavní zásluhy patří podpora československých umělců v době útlaku. Je ženou, jež dala vzniknout nadaci Jana a Medy Mládkových – organizaci na podporu výtvarného umění a zpřístupňování sbírky, kterou spolu se svým mužem nashromáždili.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
James Cook (†50): Každý námořník měl nárok na čtyři a půl litru piva denně
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 19. 11. 2025 0:05Nikdo nezměnil geografii tohoto světa tolik jako mořeplavec James Cook. V druhé polovině 18.…
Galileo Galilei (†77): Sestrojil dalekohled, kterým pozoroval planety, ale slavnou větu asi neřekl
Autor: Hana Lorencová, Datum: 18. 11. 2025 0:05„A přece se točí,“ údajně pronesl italský matematik a fyzik Galileo Galilei, když odcházel od…
Albrecht z Valdštejna (†50): Muž, který chtěl vlastnit celý svět
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 12. 11. 2025 0:05Kdyby žil dnes, Albrecht z Valdštena by byl oblíbencem společenských rubrik. Budoval by impérium,…
Charles de Gaulle (†79): Jeho žena směla objímat děti jen na narozeniny a na Silvestra
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 10. 11. 2025 0:05V listopadu se narodil a v listopadu i zemřel. Od úmrtí francouzského prezidenta Charlese de Gaulla…
Karel Jaromír Erben (†59): Básník, sběratel příběhů, kterého formovaly ženy
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 6. 11. 2025 0:05Letos si připomeneme 155 let od jeho smrti. Muž, jehož jméno známe především díky Kytici, bývá…
10 zajímavostí o Julii Roberts (58) aneb Co (ne)víte o královně úsměvů
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 3. 11. 2025 0:05Julia Roberts je žena s přirozeným šarmem, která i po padesátce dokazuje, že charisma nestárne.…
Hemingwayovo prokletí: Jak duševní nemoc sužovala spisovatele a jeho rodinu
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 22. 10. 2025 0:05Spisovatel Ernest Hemingway, který ve svých 61 letech spáchal sebevraždu, se často potýkal s…
Jane Goodall (†91): Šimpanzí máma a její dva manželé
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 13. 10. 2025 0:05Jane Goodall zemřela upostřed práce. 1. října 2025 během přednáškového turné v kalifornském Los…