Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Meda Mládková: Z profesionální tanečnice mecenáškou
Wikimedia Commons
Inspirace / Osudy

Meda Mládková: Z profesionální tanečnice mecenáškou

datum: 4. 4. 2019 0:03 autor: Tereza Sovová
Sebevědomá, energická, vášnivá – to vše je Meda Mládková. Její cesta k umění a podpoře kultury však nebyla tak přímočará, jak by se dalo předpokládat. Kdyby se události staly trochu jinak, znali bychom ji jako královnu tance?

Kurátorka galerie v Sovových mlýnech letos 8. září oslaví sté narozeniny!

Profesionální tanečnice

Doma to neměla Marie Magdalena Sokolová (tak se původně jmenovala) nikdy jednoduché. Její agresivní otec se dopouštěl domácího násilí na její matce, bratrovi i na Medě samotné. Špatné výsledky na královéhradeckém gymnáziu, kde studovala, domácí atmosféře nijak nepřispívaly.

Rodiče ji tedy poslali na rodinnou školu do Prahy, kde bydlela u své milované tety a kde navštěvovala taneční kurzy. Tam, daleko od svého kritizujícího otce, mohla konečně jít za svým snem. Stala se profesionální tanečnicí. Kariéra ji dostala až do Švýcarska, kam ji přilákaly elitní taneční školy.

Jak si udržet svobodu

Jakožto studující emigrantka ve Švýcarsku měla velice nejistou budoucnost. Mzda jí vystačila sotva na jídlo a vízum jí zaručovalo pouze omezený pobyt. V Československu převzali moc komunisté a nastolili socialistický režim, a tak možnost vrátit se domů pro ni nepřipadala v úvahu. Chtěla si udržet svou svobodu. Nakonec toho docílila sňatkem s o něco starším belgickým šlechticem.

Remi Antoine Joseph de Muelenaere potkal svou budoucí choť na večírku, kde mu ihned padla do oka. Díky šlechticově zámožnosti se Meda rázem ocitla ve vysokém společenském postavení. Jezdili po celé Evropě a na svých cestách navštívili nespočet galerií a výstav. Právě v této době si Meda uvědomila svou lásku k umění. Manželství ale nevydrželo dlouho. Po šesti letech vztahu roku 1955 – krátce po setkání Medy s pro ni osudovým mužem Janem Mládkem – se rozvedli.

Podpora Skutečnosti a osudové setkání

Ve švýcarském exilu se Mládková zapojila do vydávání časopisu Skutečnost, jenž byl politicky zaměřen a fungoval jako manifestační platforma pro československé autory žijící mimo republiku. Redaktoři v něm kritizovali komunismus, socialistický režim, vyhnání sudetských Němců a mnoho dalších tehdejších problematických témat.

Magazín založil v roce 1949 Petr Hrubý, jenž se postupem času obklopil excelentními novináři, jakými byli Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid. Redakce se však začala pomalu rozpadat, až došlo k úplnému konci výdeje časopisu v roce 1953. To Mládkovou motivovalo k založení vlastního nakladatelství Edition Sokolová, jehož redakci později přesunula do Paříže. Nadále s ní spolupracoval Ferdinand Peroutka a přidalo se mnoho dalších publicistů a spisovatelů.

Se svým druhým manželem se Meda setkala v Paříži, kde finančník působil. Rozhodla se ho jet navštívit ihned po zjištění, že tento muž je jedním ze sponzorů jejího vydavatelství. Dle jejího názoru byly totiž jeho příspěvky příliš nízké, což vedlo k nápadu se s ním zkusit domluvit na vyšších obnosech. Při jejich setkání ho Medina přímočarost a odvaha očarovaly tak, že jí ihned propadl. Od té doby již mezi nimi jiskra nikdy nevyhasla.

Medaile za zásluhy

Této cti se jí dostalo v roce 1999. Medaili druhého stupně jí udělil první český prezident Václav Havel, se kterým se manželé Mládkovi znali již z doby jejich života ve Washingtonu. Při svých návštěvách v USA pobýval v jejich rodinném domě.

Vyznamenání se také dostalo jejímu manželovi Janu Mládkovi, a to v roce 1995 – šest let po jeho smrti. 

Zpátky domů

Poprvé svou sbírku vystavila v roce 1987 ve Vídni a o rok později v americkém Washingtonu. Do Československa se Mládková vrací v roce 1989 a okamžitě začíná hledat prostory, které by vyhovovaly jejímu cíli zpřístupnit své sbírky české veřejnosti. Rozhodla se k rekonstrukci Sovových mlýnů na Kampě a využila je k vytvoření své slavné galerie Museum Kampa, kde se od té doby pořádají mnohé různorodé exhibice – například výstava bot věhlasného návrháře Manola Blahnika, která proběhla v srpnu roku 2017.

„Vydrží-li kultura, přežije národ.“

Slavné motto Sovových mlýnů, ze kterých by se bez Medina zásahu pravděpodobně staly pouhé trosky v centru Prahy. Jejich přední kurátorka se proslavila mnoha činy, ale mezi její hlavní zásluhy patří podpora československých umělců v době útlaku. Je ženou, jež dala vzniknout nadaci Jana a Medy Mládkových – organizaci na podporu výtvarného umění a zpřístupňování sbírky, kterou spolu se svým mužem nashromáždili. 


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Královna matka: Taková „normální holka“ z lepší rodiny

Královna matka: Taková „normální holka“ z lepší rodiny

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 24. 4. 2019 0:03
Tom Jones (78): Playboy, který se bojí stáří

Tom Jones (78): Playboy, který se bojí stáří

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 23. 4. 2019 0:04
Annie Girardot (†79): Filmovou hvězdou se stala až po čtyřicítce

Annie Girardot (†79): Filmovou hvězdou se stala až po čtyřicítce

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 16. 4. 2019 0:04
Tip šéfredaktorky

3 tipy: BIO od hlavy k patě!

16. 4. 2019 14:46 autor -mav-