Rodina dbala na to, aby Marlene a její sestra Elisabeth měly dobré vzdělání. Marlene navštěvovala dívčí lyceum, pak studovala hru na housle ve Výmaru. Tehdy jí bylo 17 a údajně však měla mít poměr se svým profesorem. V té době to byl obrovský skandál! Po zranění ruky se dívka musela vzdát svého snu být houslistkou, o to víc se upnula k další lásce – divadlu.
V roce 1922 na základě konkursu získala první divadelní roli v Německém divadle v Berlíně. Současně docházela na soukromé hodiny herectví, šermu, gymnastiky a zpěvu.
Zajímavé mladé herečky si brzy všimli filmaři. Zpočátku jí trochu pomohl strýc Willi, bratr její matky, který se znal s tehdejšími významnými producenty. To ještě vládl němý film a Marlene hrála epizodní role. Tehdy se seznámila s filmovým producentem Rudolfem Sieberem (mimochodem rodákem z Ústí nad Labem), kterého si v roce 1923 vzala za muže a o rok později porodila jejich jedinou dceru Marii.
Štěstí se na ni usmálo v roce 1930, kdy slavila nevídaný úspěch jako Lola ve filmu Josefa von Sterneberga Modrý anděl. Její ztvárnění živočišné varietní zpěvačky a tanečnice, která obrátí naruby život do té doby pedantskému profesorovi gymnázia Immanuelu Raatovi (hrál ho slavný herec Emil Jannings), jí otevřelo dveře do Hollywoodu. Tam se Sternebergem natočila dalších šest filmů. A asi nepřekvapí, že s tímto ženatým režisérem udržovala několik let milostný poměr.
Ministr propagandy nacistického Německa Joseph Goebbels opakovaně zval Marlene do Německa, kde jí nabízel královské podmínky. Marlene byla neoblomná. Neskrývala svůj postoj k fašismu.
„Nenáviděla jsem fašismus od roku 1933. Je těžké nenávidět. Ale pokud to okolnosti vyžadují, musíte se to naučit.“
Během druhé světové války se naopak zapojila do podpory spojeneckých vojsk, organizovala sbírky na pomoc potřebným a koncertovala pro vojáky v severní Africe, Francii i Itálii.
„Cítila jsem se zodpovědná za válku, kterou Hitler rozpoutal, a chtěla jsem přispět k tomu, aby co nejdřív skončila.“
Za své protifašitické postoje a aktivní pomoc pak obdržela vysoká americká i francouzská vyznamenání.
S celoživotní sokyní a konkurentkou Gretou Garbou měla mnoho společného. I Greta Garbo proslula aktivním odporem proti fašismu. Obě měly milostné poměry s muži i ženami. Údajně spolu i nějakou dobu udržovaly milenecký vztah. Marlene nakonec byla slavnější, což Gretu nesmírně ranilo.
Obě také těžce snášely stárnutí a ke konci svých životů se nechtěly ukazovat na veřejnosti. Tak se vzájemně nenáviděly, že do konce života popíraly, že by se vůbec znaly!
S manželem žila Marlene jen pět let, každý šel svou vlastní cestou, nikdy se ale nerozvedli. Za svůj život měla Marlene stovky milenců a milenek, někdy i několik souběžně, jak později na sklonku života prozradila svému vnukovi Peteru Rivovi. Jejímu kouzlu propadli třeba herci Maurice Chevalier, John Gilbert, James Stewart nebo zpěvák Frank Sinatra či spisovatel Ernest Hemingway. Říkalo se, že její postelí prošel prezident John Kennedy i jeho otec Joseph, ale i zpěvačka Edith Piaf či básnířka Mercedes Acosta. Ta se později stala osudovou láskou Grety Garbo!
„Sex se ženou je lepší než s mužem, ale žít se ženou se nedá“.
Marlene byla zamilovaná do spisovatele Erica Maria Remarqua. Hlavní postava jeho světoznámého románu Vítězný oblouk, Joan, je inspirovaná právě Marlene.
Největší a nejdelší láskou jejího života byl francouzský herec Jean Gabin. Marlene se dokonce za ním přestěhovala do Paříže, kde spolu šest let žili. Gabin se ale chtěl oženit a mít děti, to už Marlene nechtěla. Ostatně na instituci manželství měla svérázný názor.
„Nenávidím manželství a považuji je za velmi nemorální.“
Začátkem 60. let začala mít problémy s krevním oběhem. Odmítala se však léčit, hodně pila alkohol a nevyhýbala se ani drogám. Poslední drobnou filmovou roli ztvárnila v roce 1978 ve filmu Krásný gigolo, ubohý gigolo a za dva dny natáčení dostala honorář ve výši 250 000 dolarů!
Po několika úrazech špatně chodila. Posledních 15 let svého života strávila Marlene Dietrich ve svém pařížském bytě a s okolním světem komunikovala pouze telefonicky. To už se na nohy vůbec nepostavila a byla odkázána na pomoc ošetřovatelek. Zemřela 6. května 1992. Její rakev byla pokryta vlajkami Francie, USA a Německa. Pohřbena je na hřbitově v rodném Schönebergu.
Zdroje informací: biography.com a history.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
S neuvěřitelnou přesností popsal mnoho vědeckých objevů a vynálezů, které se uskutečnily až po jeho…
Milostný románek mezi herci Humphreym Bogartem a Lauren Bacallovou zůstal v historii zapsán jako…
Ještě před tím, než titulní stránky britských bulvárů ovládla princezna Diana, přidělávala královně…
Její jméno většině lidí nic neříká. Přitom krásná blondýnka Truda Grosslichtová patřila mezi…
Její život byl plný rozporů. Na jedné straně západní univerzitní vzdělání, na druhé síla východních…
Jako Afroameričan zažil na vlastní kůži rasovou segregaci. A to i coby lékař jeden ze zakladatelů…
Jen málo seriálových postav udělalo na diváky takový dojem jako Chandler Bing z kultovního seriálu…
„Když jsem začala psát příběh Alžběty (Elišky) Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV., stála jsem…