Čas jen pro mě

Na 20. 9. také každoročně připadá Světový den onkogynekologických diagnóz World GO Day, při jehož příležitosti v Praze probíhá symbolická Fialová jízda. Připomíná, jak důležitá je každoroční preventivní prohlídka u gynekologa, při které probíhá screening rakoviny děložního hrdla. Právě na prevenci tohoto onemocnění je letošní kampaň v Česku zaměřena.

O rakovině děložního čípku i dalších onkogynekologických diagnózách jsme hovořili s MUDr. Romanem Kociánem, Ph.D., lékařem gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze.

Které typy rakoviny patří mezi ty onkogynekologické?

„Mezi nejčastější v kategorie gynekologických zhoubných onemocnění patří nádory dělohy, vaječníků a vejcovodů a děložního hrdla (čípku). Vzácněji vidíme nádor na zevním genitálu a raritně v pochvě.“

Kolik žen ročně onemocní rakovinou děložního čípku a jaká je úspěšnost léčby?

„Rakovinou děložního čípku ročně v ČR onemocní více než 700 žen. Pokud jsou pacientky diagnostikovány včas, prognóza je pro ně velmi dobrá. Výskyt karcinomu děložního hrdla, stejně jako mortalita, tedy počet žen, které na toto onemocnění umírá, v Česku setrvale klesá od 90. let minulého století. Oproti roku 1995 poklesl počet nových onemocnění do roku 2020 o 40%.“

Co má na pokles výskytu největší vliv?

„Tento pokles je bezesporu výsledkem především organizovaného screeningu, tedy pravidelného vyšetření, které je hrazeno z všeobecného pojištění ženám a dívkám od 15 let věku v ročních intervalech. Jistě se na něm podílí i pravidelné osvětové kampaně a do budoucnosti lze očekávat další výrazný pokles výskytu onemocnění v důsledku očkování proti HPV infekci, které je v ČR dostupné pro 13 – 14 leté dívky od roku 2012 a pro stejně staré chlapce od roku 2018.“

Proč se očkuje právě v tomto věku?

„Očkuje se ideálně ve 13–14 letech, protože vakcína je nejúčinnější před zahájením pohlavního života, kdy organismus ještě nemohl být vystaven infekci lidským papilomavirem (HPV). Ten se přenáší pohlavním stykem. Již několik let se očkují i chlapci, kteří jsou přenašeči viru.“

Může se nechat naočkovat proti rakovině děložního čípku i starší žena?

„Ano, vakcinaci je možné si uhradit i v dospělosti. Ochrana proti rakovině děložního hrdla očkováním je jednoznačně nejvyšší u ‚sexuálně naivních‘ žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk. U takto vakcinované dívky se sníží riziko onemocnění až o 94 %. Očkování má svůj význam i u pohlavně aktivních žen, nutno ale počítat s nižší účinností vakcíny – zde je prokázané snížení rizika onemocnění jen asi o 40–50 %.

Nejde se o vakcínu terapeutickou, vzniklé onkologické onemocnění nedokáže vyléčit.“

Kdy a jaké se provádí vyšetření jako prevence rakoviny děložního čípku?

„Při každoroční preventivní prohlídce u gynekologa probíhá tzv. pravidelné screeningové vyšetření. Jedná se o stěr buněk z děložního čípku, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V laboratoři pak pod mikroskopem odborník buňky hodnotí jako normální nebo podezřelé z přednádorových změn nebo z rakoviny.

Výsledek stěru pošle ošetřujícímu gynekologovi, který dále v případě závažných změn ženě doporučí léčbu. Tato metoda není přesná, má jen 70% citlivost, 3 z 10 žen mohou obdržet falešně negativní výsledek.

Proto byla nedávno do rutinní praxe, screeningu děložního hrdla, zavedena další detekční metoda v podobě testu HPV DNA, který dokáže přesně odhalit přítomnost rizikové HPV infekce. Tento test mají ženy ve věku 35 a 45 let hrazený ze zdravotního pojištění.“

Komu hrozí rakovina děložního čípku?

Může si HPV DNA test zaplatit i žena mimo věkové kategorie 35 a 45 let? Kolik stojí pro samoplátce? 

„Ano, může, stačí si test u gynekologa vyžádat, cena se pohybuje okolo 1000 Kč.“

Zmínil jste také rakovinu vaječníků. Jak ta lze odhalit?

„V současnosti nemáme k dispozici preventivní vyšetření, které by dokázalo efektivně odhalit onemocnění v časném a tedy lépe vyléčitelném stádiu. Onemocnění může být rozpoznáno (diagnostikováno) pomocí několika vyšetření. Na prvním místě se jedná o expertní ultrazvukové vyšetření kombinující vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes stěnu břišní, které je možné kobinovat s CT vyšetřením hrudníku, břicha a pánve (tzv. výpočetní tomografie).

Vznikne-li podezření na zhoubný nádor vaječníku, je následně odebrána krev na stanovení nádorového markeru CA125. Ten je důležitý pro monitorování onkologické léčby a sledování po ní, nikoliv pro odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru vaječníku. Nádorový marker CA 125 bývá nespecificky zvýšen také u fyziologických stavů, které nesouvisí se zhoubným onemocněním vaječníků (menstruace, děložní myomy, endometrióza, těhotenství, pánevní zánět). Jeho negativní hodnota nevylučuje přítomnost zhoubného onemocnění. Definitivní diagnóza rakoviny vaječníku je stanovena až z histologického vyšetření nádoru pod mikroskopem odebraného během biopsie nebo operace.“

Jaká je prevence rakoviny vaječníků?

„Zatím není dostupná účinná metoda, která by dokázala nádor zachytit v časných stádiích (stádia I a II). Není dostupný efektivní screening onemocnění. Až tři čtvrtiny pacientek jsou diagnostikovány s pokročilým onemocněním (ve stádiích III a IV). Pravidelné prohlídky u registrujícího gynekologa včetně ultrazvukového vyšetření nedokáží zachytit rakovinu vaječníku včas. Příčinou pozdní diagnózy je zejména pozdní nástup příznaků, nespecifičnost obtíží a nenápadný nález při vyšetření. 

Riziko vzniku onemocnění snižuje dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce, více porozených dětí a delší doba kojení. Zdravý životní styl, vyhýbaní se nadváze, dostatek pohybu a nekouření – všechny tyto faktory působí pozitivně, stejně jako u jiných zhoubných nádorů.

Pokud je ve vaší rodině nemocná s rakovinnou vaječníku, zeptejte se jí, zda jí byla nabídnuta genetická testace, která je důležitá jak pro léčbu tohoto zákeřného onemocnění, tak pro sledování zdravých příbuzných. Indikace ke genetickému vyšetření a seznam hereditárních ambulancí naleznete na stránkách Pacientské organizace VERONICA.“

Můžete popsat první příznaky tohoto nádorového onemocnění?

„Mezi příznaky zhoubného onemocnění vaječníku patří trvající bolesti podbřišku a břicha, nadýmání, poruchy vyprazdňování stolice a pocit častého nucení na močení. Dále zvětšování (obvodu) břicha, tzv. syndrom malé sukně. Ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti, nevolnost, zvracení a nechtěný úbytek hmotnosti. Také se objevuje obtížné dýchání, pocit krátkého dechu, únava a snížená výkonnost.“ 

Ivana (60): „Nemoc byla náročné období, které mi ale něco i dalo.“

Kolik žen ročně onemocní a jsou v léčbě tohoto druhu rakoviny nějaké novinky?

„V České republice je to zhruba 100 žen ročně. Od roku 2021 máme i v Česku k dispozici novou cílenou (nepřesně biologickou) léčbu. Jde o udržovací léčbu pomocí PARP inhibitorů, která významně prodlužuje přežití bez známek onemocnění. Pacientky ji dlouhodobě užívají ve formě tablet. Léčba je dobře snášena a významně oddálila nutnost podání další chemoterapie. “

Zastavme se ještě u rakoviny dělohy. Jaké jsou její projevy?

„Nejčastějším příznakem nádorového onemocnění dělohy, přesněji děložní sliznice, je abnormální krvácení. Postihuje ženy po přechodu, kdy je tento příznak vždy alarmující a vyžaduje návštěvu gynekologa. Může mít různou intenzitu, od žlutohnědavého výtoku přes slabé špinění až po silné krvácení. Díky postmenopauzálnímu krvácení je onemocnění rozpoznáno včas a bývá vyléčitelné operačním odstraněním dělohy s vaječníky a vejcovody. Přesto 20 % žen nemá v době stanovení diagnózy žádné příznaky, proto ultrazvukové vyšetření při pravidelné kontrole u gynekologa může k diagnóze pomoci.“

Kolik žen ročně onemocní rakovinou dělohy?

„Jde o nejčastější gynekologický nádor, kterým onemocní cca 2000 žen ročně. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu, tzv. metabolický syndrom.“ 

Endometrióza: Nejčastější gynekologické onemocnění žen v produktivním věku může vést až k neplodnosti

Je možné při tomto karcinomu děložního hrdla nebo děložní sliznice zachovat dělohu, tedy mít ještě děti?

„Rakovina děložního hrdla velmi často postihuje mladé ženy, které plánují těhotenství a nemají ukončené reprodukční plány. Za přesně daných podmínek je možné jim nabídnout onkologicky bezpečnou léčbu, která jim zachová dělohu a možnost otěhotnět. Hovoříme o fertilitu zachovávajícím postupu. Mezi tyto podmínky patří velikostí malý nádor, příznivě uložený v děložním hrdle, který se nerozšířil do lymfatických uzlin. V tomto případě je provedena operace spočívající v odstranění postižené části děložního hrdla (konizace, trachelektomie) a tzv. strážních (sentinelových) lymfatických uzlin v pánvi. 

Naopak velmi vzácně se rakovina děložní sliznice, odborně karcinom endometria, vyskytne u žen ve fertilním věku, zde i s možnou genetickou dispozicí (Lynchův syndrom).

Pokud jde o přednádorové změny nebo rakovinu v tom nejčasnějším stádiu, je možné ženě s neukončenými reprodukčními plány zachovat dělohu a nabídnut onkologicky bezpečnou léčbu pomocí hormonů. Ta je náročná, mnohaměsíční, vyžaduje četné pravidelné kontroly a nemusí být úspěšná.

Stěžejní je spolupráce s odborníky z mnoha oborů medicíny (asistovaná reprodukce, expertní ultrazvuk, minimálně invazivní gynekologie, klinická psychologie, patologie, genetika, obezitologie). Proto je fertilitu zachovávající léčbu možné poskytnout jen v onkogynekologických centrech, která tento multidisciplinární tým mají k dispozici.“