Čas jen pro mě

Plánovala odjet s nejmladší, teprve sedmnáctiletou dcerou Stephanií do Paříže, kam šla dívka studovat. Místo toho ji 18. září v monacké katedrále kromě rodiny oplakávalo mnoho známých tváří. Pohřbu se mj. zúčastila Nancy Reaganová, princezna Diana nebo herec Cary Grant. Pětasedmdesátiminutový pohřební obřad v televizi sledovalo asi 100 milionů diváků.

1. Proč kněžna řídila?

Grace nikdy nebyla vášnivou řidičkou. Takže skutečnost, že při osudné jízdě z letního rodinného sídla v Roc Agelu ve Francii zpět do jejich paláce v Monaku seděla za volantem, byla poněkud překvapivá. Ačkoli obě místa od sebe nejsou vzdálena ani dvacet kilometrů, cesta trvala kvůli klikatým silnicím asi tři čtvrtě hodiny.

Monacká kněžna Grace (†52): Žila opravdu „jako v pohádce“?

Ale možná byla v ono pondělí 13. září prostě v maminkovském „módu“. Koneckonců Stephanie měla ve středu nastoupit do pařížské školy a obě už měly koupené lístky na vlak, aby se tam společně vydaly. Šofér přistavil jejich zelený Rover 3500, aby dámy mohly naložit auto. Grace přinesla náruč plnou šatů a položila je na zadní sedadlo a služebná přišla se zbytkem šatů a nějakými krabicemi.

Zadní sedadla plná plná, těžko tam mohl někdo sedět. I proto Grace řekla, že bude řídit ona. Šofér trval na tom, že je může odvézt a pro šaty se vrátit, ale kněžna trvala na tom, že řidiče nepotřebuje.

2. Jak auto spadlo z útesu?

Stalo se to v ostré zatáčce nad Monte Carlem. Řidička ztratila kontrolu nad vozidlem, a to se zřítilo 120 metrů dolů ze svahu.

Zpočátku se objevily zvěsti, že Stephanie, která nehodu přežila a utrpěla zlomeninu klíční kosti a žeber a zlomeninu krční páteře, zřejmě řídila, přestože byla nezletilá a bez řidičského oprávnění. Tato teorie vycházela ze svědectví místního obyvatele Sesta Lipia, který tvrdil, že viděl dívku vpředu a ženu vzadu. Dva další očití svědci ale potvrdili, že za volantem seděla Grace. Stephanie několikrát rezolutně prohlásila, že řídila její matka.

3. Hádaly se matka a dcera těsně před nehodou?

Další populární fáma tvrdí, že Grace byla rozrušená, protože se prý cestou pohádala se Stephanií. Teenagerka si totiž chtěla vzít svého tehdejšího přítele Paula, syna francouzského filmového herce Jeana-Paula Belmonda. Stephanie hádku popřela.

Monacký kníže Albert, kdysi nejžádanější starý mládenec se nikdy nechtěl ženit

4. Selhaly u auta brzdy?

Nebyly zjištěny stopy po brzdění, auto zrychlovalo po celou dobu, kdy sjíždělo z útesu. Svědek jedoucí za nimi uvedl, že neviděl rozsvícená brzdová světla.

Když bylo auto nalezeno, byla automatická převodovka v parkovací poloze. „Dělala jsem všechno, aby se auto zastavilo,“ řekla Stephanie o snaze zabránit nehodě. „Dokonce jsem zatáhla za ruční brzdu. Spletla si snad moje matka brzdový pedál s plynovým? To nevím.“

Monacká kněžna Charlene: Rozvádí se bývalá olympionička s Albertem?

Jiné zprávy poukazovaly na výrobce vozu a spekulovaly o selhání brzd jedenáct let starého Roveru. Technici společnosti dokonce přiletěli na místo, aby to prošetřili. Žádnou závadu však nezjistili.

Jedno se však vědělo jistě: Ani jedna z žen neměla zapnutý bezpečnostní pás....

5. Byla kněžna Grace dostatečně zdravá, aby mohla řídit?

Poslední týdny léta nebyly pro princeznu jednoduché. Objevily se zprávy, že má vysoký krevní tlak a další zdravotní problémy související s menopauzou.

„Necítila se příliš dobře,“ uvedla její starší dcera princezna Caroline v úryvku z knihy Chicago Tribute. „Byla neuvěřitelně unavená. Léto bylo pro ni velmi náročné. Nikdy se o tom ale nezmínila, ani si na nic nestěžovala, ale nebyla ve formě.“

Stephanie si později vzpomněla, že matka si během jízdy stěžovala, že ji bolí hlava – a pak jako by ji postihla náhlá bolest a ztratila vědomí, než auto sjelo z vozovky.

6. Proč se o závažnosti jejího stavu původně příliš nemluvilo?

Jak uvádí Washington Post, podle ošetřujícího lékaře Louise Chatelainea z nemocnice v Monaku kněžna utrpěla dvě mrtvice – jednu před nehodou a druhou pak v důsledku nehody. Šance na přežití byla téměř nulová.

To se však veřejnost nedozvěděla. Původně se v oficiálním oznámení o tragické nehodě uvádělo, že kněžna Grace utrpěla zlomeniny končetin. Ani slovo o tom, že je v ohrožení života. Oznámení o její smrti 14. září 1982 proto vyvolalo šok jak v její rodné Americe, tak v Monaku, kde žila posledních šestadvacet svého života. Překapení zaměstnanci knížecího paláce se o smrti kněžny Grace dozvěděli až z rádia.

7. Dodržela nemocnice správný postup?

Je pravda, že nemocnice v Monaku neměla k dispozici dokonalou zobrazovací techniku důležitou k přesnému stanovení diagnózy. Potřebné vyšetření nejmodernějšími přístroji, které Grace podstoupila se zpožděním, odhalilo krvácení do mozku. Ještě ten večer však bylo jasné, že situace je vážná. Její mozek byl již mrtvý a nebyl důvod ji uměle udržovat při životě. Asi po čtyřech hodinách konzultací učinili těžké rozhodnutí.

„Kdybych se měla reinkarnovat, asi bych se vrátila jako jeden z mých psů. Ti mají velmi šťastný, pěkný a velmi snadný život.“

V úterý 14. září 1982 v 18.00 byla monacká kněžna Grace odpojena od přístrojů a prohlášena za mrtvou.

Rozhodnutí o odpojení od přístrojů musel učinit její manžel, monacký kníže Rainier III. Děti Caroline a Albert II. souhlasily. Stephanie se o matčině smrti dozvěděla až dva dny po nehodě, protože se sama zotavovala ze svých zranění.

8. Proč se v následujících letech objevilo tolik konspiračních teorií?

I po letech od tragédie se objevovaly a objevují teorie o tom, co a jak se tehdy skutečně stalo. Kníže Rainer III., který zemřel v roce 2005, však obviňoval média, která chtějí upoutat titulními tématy.

Bez ohledu na to, kolik let uplynulo, Stephanie stále cítí tíhu toho, že to byla právě ona, kdo stál po boku své matky v jejích posledních chvílích. „Kolem mámy bylo tolik kouzel, tolik toho snu, že v jistém smyslu téměř přestala být člověkem,“ řekla podle listu Chicago Tribune. „Pro lidi bylo těžké přijmout, že by mohla způsobit něco tak obyčejného a lidského, jako je autonehoda. Lidé si mysleli, že jsem to musela způsobit já, protože ona byla příliš dokonalá na to, aby něco takového udělala.“

9. Jak si Grace přála, aby se na ni vzpomínalo?

Ačkoli monacká kněžna poskytovala rozhovory jen zřídka, 22. června 1982 – necelé tři měsíce před svou smrtí – souhlasila s rozhovorem s americkým novinářem Pierrem Salingerem, který se jí zeptal: „Vím, že je ještě příliš brzy na to, abych vám tu otázku položil, ale jak chcete, aby se na vás vzpomínalo?“ 

„Chtěla bych, aby si mě hlavně moje děti a jejich děti pamatovaly jako člověka, který se snaží dělat svou práci dobře, jako člověka, který je chápavý a laskavý. ...A nemyslím si, že jsem jako herečka dosáhla takových úspěchů, aby si mě kvůli tomu někdo zvlášť pamatoval. Chtěla bych, aby na mě lidé vzpomínali jako slušného a starostlivého člověka.“