Čas jen pro mě

Každý příběh se počítá

Téměř každý člověk se během života setká s nějakým problémem se zrakem. Více než miliarda lidí na světě přitom nemá přístup k oční péči, kterou potřebuje. IAPB proto pokračuje v kampani #LoveYourEyes (Milujte své oči) a letos ji doplňuje výzvou Every Story Counts – Každý příběh se počítá.

Sbírá vyprávění lidí, kteří nosí brýle, pečují o blízké se zhoršeným zrakem nebo se o oči starají profesně. „Každý má svůj příběh o zraku a ten příběh má sílu,“ píše organizace. Z vyprávění vzniká antologie skutečných lidí a skutečných důvodů, proč o oči pečovat. Kampaň zároveň vyzývá k osobnímu závazku: do Světového dne zraku 2027 chce získat pět milionů slibů, že lidé budou o zdraví svých očí aktivně dbát.

Zrakem přijímáme až 80 % informací z okolního světa. Jak moc nám ostré vidění chybí, si ale často uvědomíme, až když se začne horšit nebo když se nám vrátí. Podívejte se na příběhy tří pacientů očních klinik NeoVize. Každý z nich patří k jiné generaci, a dokládají tak, že dnešní moderní oční mikrochirurgie dokáže pomoci pacientům v každém věku.

Štěpán (40) s krátkozrakostí: Na každý sport jiné brýle

Spartathlon z Atén do Sparty. 1 035 kilometrů za deset dní od nejvýchodnějšího bodu Slovenska po nejzápadnější cíp Česka.

Když byl zaměstnán jako hasič v Jaderné elektrárně Dukovany, neváhal každý den běhat třicet kilometrů z práce domů. Pro českého ultramaratonce Štěpána Dvořáka je běh na dlouhé tratě smyslem života. Od patnácti let byl ale krátkozraký a bez brýlí se neobešel – vše, co bylo dál než metr, viděl rozmazaně.

„Musel jsem mít na každý sport jiné speciální dioptrické brýle – na běh, plavání, potápění atd. Lezlo to hodně do peněz, takže laserová operace byla vlastně levná oproti nákladům na všechny ty brýle,“ říká. Nejhorší byly chvíle, kdy o brýle přišel: „Nevidíte nic a musíte třeba měsíc čekat na nové.“

Když mu bylo 37 let, rozhodl se proto podstoupit laserovou operaci metodou NeoLASIK HD, díky které se dioptrií zbavil. Za týden znovu běhal, deset dní po zákroku už měl v nohách sto kilometrů.

Alena (52) s presbyopií: „Probudit se a vidět“

Kontaktní čočky, náhradní pár, roztok a pro jistotu brýle. Tak vypadal cestovní seznam úřednice Aleny Štefkové, vášnivé turistky a cestovatelky. Ke krátkozrakosti se jí postupně přidala presbyopie – přirozená ztráta schopnosti oka zaostřit nablízko.

Aby zvládla číst dokumenty v práci i vidět do dálky, nosila slabší čočky, než potřebovala. „Informační cedule na nádražích, na letištích, v dopravních prostředcích – vždycky jsem musela jít blíž. A když jsem si na noc vyndala čočky, byla jsem skoro slepá,“ vzpomíná. A nad tím vším visel strach, že jí jednou lékařka čočky zakáže.

V padesáti letech se rozhodla jít na vyšetření očí, ale ukázalo se, že klasická laserová operace ani výměna čočky pro ni nejsou ideální řešení. O rok později, v roce 2025, ji brněnská klinika NeoVize oslovila s nabídkou nové metody PRESBYOND®. Laser při ní upraví jen rohovku: jedno oko nastaví do dálky a na střední vzdálenost, druhé na střední vzdálenost a nablízko a mozek si oba obrazy spojí.

Ještě před zákrokem si Alena na půl hodiny vyzkoušela brýle, které budoucí vidění simulují. „Prošla jsem se s nimi i venku a ten rozdíl ve vidění byl neuvěřitelný.“

Zákrok trval jen několik minut. Do dálky viděla téměř hned, na čtení si zvykala postupně – mozek se novému vidění přizpůsobuje tři až šest měsíců.

„Už nepotřebuji čočky ani brýle. Je naprosto skvělý pocit ráno se probudit a vidět! Jediné brýle, které teď potřebuji, jsou brýle sluneční.“

Jaroslav (76) s šedým zákalem: „Přečtu jména hokejistů a to je úžasné“

„Máme chatu, jezdíme do lesa na houby a je neuvěřitelné, co všechno teď vidím. Včetně toho, kde jsou pavučiny, nebo kolik vrásek najednou mají moji známí,“ směje se Jaroslav Medlík, bývalý hokejový útočník a funkcionář brněnského klubu ledního hokeje HC Kometa.

O žádném problému nevěděl. Šedý zákal mu našli na běžné preventivní prohlídce. V tom je tahle nemoc zrádná: čočka se zakaluje pozvolna, barvy blednou, vidění se mlží a člověk si na to postupně zvykne. Po pětasedmdesátce přitom šedý zákal trápí až tři čtvrtiny seniorů.

Lékaři Jaroslava sledovali, a když šedý zákal začal postupovat a přidal se vyšší nitrooční tlak, doporučili operaci. V té době mu bylo 74 let.

Pan Medlík přitom využil možnosti zákroku asistovaného femtosekundovým laserem LenSx, který nahrazuje použití skalpelu a dalších ostrých nástrojů. Na sále strávil 15–20 minut, druhý den podstoupil kontrolu, která potvrdila, že je vše v pořádku, a za týden poté přišlo na řadu druhé oko. Dnes už nemusí brýle hledat po kapsách a po stolech.

„I bez nich bez problému přečtu jména hráčů, když se dívám na hokej. To jsem předtím bez brýlí nepřečetl a je to něco úžasného,“ dodává.