Čas jen pro mě

Proč se nechat očkovat?

Očkování u seniorů není pouze prevencí samotné infekce. Jeho význam spočívá také v prevenci závažných komplikací, hospitalizace a následného poklesu fyzické kondice a soběstačnosti. 

U seniorů může i krátkodobá infekce představovat výraznou zátěž pro organismus, zejména pokud se kombinuje s chronickými onemocněními, oslabenou imunitní odpovědí a křehkostí.

Infekce může vést k dehydrataci, zhoršení chronických onemocnění, hospitalizaci a imobilitě, po nichž se senior nemusí vždy vrátit na svou původní funkční úroveň. Cílem očkování proto není pouze zabránit onemocnění, ale především pomoci seniorům zachovat jejich funkční rezervu, samostatnost a kvalitu života.

Podle průzkumu Rady seniorů ČR přitom hraje při rozhodování o očkování významnou roli dostatek informací a doporučení zdravotníka.

✔ Prevence by měla zahrnovat více onemocnění a jednotlivé vakcíny by se měly vnímat jako součást komplexního „vakcinačního portfolia“.

„Vedle každoročního očkování proti chřipce jde o očkování proti pneumokokovým onemocněním, COVID-19, RSV a pásovému oparu a podle indikace také proti tetanu a černému kašli. U chřipky například dostupná data ukazují na význam vakcín, které u seniorů vyvolávají silnější imunitní odpověď, pneumokokové očkování má za cíl předcházet pneumoniím a invazivním onemocněním a očkování proti RSV či pásovému oparu může pomoci snížit riziko hospitalizace nebo dlouhodobého omezení kvality života. Klíčovou roli přitom hraje aktivní nabídka očkování při běžné péči – každý kontakt seniora se zdravotníkem představuje příležitost zhodnotit, zda senior má všechna doporučená očkování,“ upozorňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

✔ Pneumokokové infekce představují pro seniory významné zdravotní riziko, které se zvyšuje s věkem a přítomností chronických onemocnění. Lidé ve věku 65 let a více patří mezi skupiny se zvýšeným rizikem pneumokokového onemocnění, stejně jako pacienti s chronickými nemocemi srdce, plic, jater či ledvin, diabetem nebo oslabenou imunitou v důsledku léčby onkologického nebo revmatologického onemocnění. U seniorů může mít infekce závažnější průběh a její příznaky navíc nemusí být typické – místo horečky a kašle se může projevit například slabostí, zmateností, nechutenstvím nebo ztrátou soběstačnosti.

✔ Pneumokoková infekce přitom může výrazně zkomplikovat již existující zdravotní potíže.

„U pacientů s chronickými onemocněními může infekce vést k jejich akutnímu zhoršení, např. poklesu plicních funkcí u CHOPN nebo dekompenzaci astmatu. U onemocnění srdce pneumokoková pneumonie významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací, poruch rytmu nebo též infarktu myokardu. Častá kombinace chronických onemocnění u seniorů navyšuje další rizika komplikací s možným selháním životních funkcí. Očkování proti pneumokokům proto představuje podceňovaný nástroj prevence, jehož význam je třeba posuzovat s ohledem na věk a individuální zdravotní dispozice,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

✔ Vedle samotné dostupnosti očkování je však důležité také to, zda senioři rozumějí jeho významu a dostávají od zdravotníků dostatek informací.

„Z průzkumu Rady seniorů ČR mezi 530 seniory z osmi krajů, který probíhal v červenci a srpnu 2026, vyplývá, že rozhodování o očkování není jen otázkou dostupnosti vakcíny. Senioři potřebují především vědět, proč je pro ně očkování důležité a jaký přínos může mít s ohledem na jejich věk a zdravotní stav. Péči o zdraví a prevenci uvedlo jako důležitý faktor 24 % respondentů, 21 % zdůraznilo potřebu erudovaného vysvětlení a informací a 14 % čeká na doporučení lékaře. Naopak mezi hlavní důvody, proč se senioři neočkují, patří pocit, že očkování nepotřebují, případně nedostatek informací či nabídky,“ vysvětluje Ing. Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů.

✔ Výsledky průzkumu zároveň ukazují na význam aktivní role praktických lékařů. Nestačí seniorovi pouze sdělit, že je očkování dostupné – důležité je vysvětlit jeho přínos s ohledem na jeho věk a zdravotní stav a dát mu prostor pro vlastní rozhodnutí. Finance přitom podle průzkumu nepředstavují hlavní překážku – úhradu vakcíny jako problém uvedla pouze 4 % respondentů. „Očkování nezačíná u vakcíny, ale u důvěry, informací a doporučení zdravotnického profesionála,“ uzavírá L. Desatová