Syndrom vyhoření nepostihuje jen manažery nebo náročné pomáhající profese, jako jsou lékaři, psychologové nebo učitelé. Může zasáhnout kohokoliv. Často se objevuje u lidí, kteří se práci oddávají naplno, mají na sebe vysoké nároky a dlouhodobě cítí, že jejich úsilí není dostatečně oceněno.
Setkat se s ním však můžeme také v jiných oblastech – například u rodičů malých dětí nebo u lidí, kteří dlouhodobě pečují o své blízké. Náchylnější mohou být perfekcionisté, workoholici a lidé, kteří mají silný smysl pro povinnost. První varovné signály? Únava, frustrace a postupná ztráta motivace. Pokud se tyto pocity dlouhodobě přehlížejí, mohou vést k vážným psychickým i fyzickým problémům.
Počáteční fáze syndromu vyhoření totiž poněkud paradoxně začíná v momentě, kdy má člověk extrémní energii, jede naplno, dává do své práce všechno, ale zároveň má pocit, že není dostatečně doceněný a že vše, co dělá, je málo.
V tomto okamžiku si ale to, že má problém, uvědomí jen málokdo. V dalších fázích pak začíná postupně docházet ke ztrátě energie, k narůstání pocitu frustrace a k postupnému ztrácení smyslu nejen v zaměstnání, ale také v soukromém životě. Příznaky syndromu vyhoření mohou totiž vést až k narušení rodinných, partnerských i přátelských vztahů.
Dobrá zpráva je, že je možné syndromu vyhoření předcházet, a to zejména tím, že budeme dbát na rovnováhu mezi prací a osobním životem.
Klíčovou roli hraje schopnost budovat kvalitní vztahy s rodinou, přáteli a kolegy a nebát se požádat o podporu, když je potřeba. Stejně tak je důležité znát své limity a nebát se říkat ne v situacích, kdy cítíme, že jsme na hraně svých možností.
Důležitou roli hraje také odpočinek – dostatek kvalitního spánku, pravidelné pauzy a čas na relaxaci by neměly být luxusem, ale nutností. Na druhé koleji by neměly stát ani činnosti, které nás naplňují, ať už jde o koníčky, sport nebo pobyt v přírodě. Pohyb pomáhá zlepšovat náladu a snižuje hladinu stresu. Pobyt venku zase umožňuje „vypnout“ a načerpat novou energii.
K pocitu přetížení přispívají neustálá dostupnost a tlak být online 24/7. Stanovení jasných hranic mezi pracovním a soukromým životem, omezení času stráveného na sociálních sítích a pravidelné „digitální detoxy“ mohou mít pozitivní vliv na psychickou pohodu.
„Prevence je klíčová – pokud se naučíme lépe rozpoznávat vlastní limity, pečovat o své duševní zdraví a včas si dopřát odpočinek, můžeme se vyhoření vyhnout. Není to jen o pracovním přetížení, ale o celkové rovnováze mezi tím, co dáváme, a tím, co dostáváme zpět,“ říká Kateřina Šédová.
Pokud na sobě pozorujete příznaky vyhoření, není radno je ignorovat. Mluvte o nich s blízkými, poraďte se s odborníkem a zkuste zpomalit. Někdy pomůže delší dovolená, úprava pracovního režimu nebo dokonce kariérní změna. Důležité je nechtít vše vyřešit okamžitě – to může akorát zvýšit tlak a stres.
Syndrom vyhoření není jen výmluva nebo slabost. Je to reálný problém, který si zaslouží pozornost. A čím dříve mu ji budeme věnovat, tím lépe se mu můžeme vyhnout. Více informací o duševním zdraví a zdravém životním stylu najdete na webových stránkách Loono a v mobilní aplikaci Preventivka, která je ke stažení zcela zdarma pro iOS a Android.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Letní tábor. Pro jedno dítě vzrušující dobrodružství, pro jiné nejistý skok do neznáma. Jako rodiče…
Technologický pokrok neúprosně proniká do všech aspektů našeho života a psychologická pomoc není…
V posledních letech je patrný výrazný pokles psychické pohody zejména u mladých lidí do 25 let,…
Péče o duševní zdraví v Česku se sice v posledních letech zlepšuje, přesto zůstávají zásadní výzvy.…
Rodina není o dokonalosti, ale o přijetí rozdílů. Mezinárodní den rodiny, který připadá na 15.…
Závislost na hazardních hrách a problémové hraní mohou hluboce zasáhnout do života člověka a jeho…
Úzkost je jedním z nejběžnějších psychických problémů, který postihuje miliony lidí po celém světě.…
Se stresem se potkal v životě každý z nás. Ale když začne ovládat naše každodenní fungování, je na…