Čas jen pro mě

Nemajetný kovboj

Haleův vzestup z kovboje na neomezeného vládce se časově shodoval s objevem ropy na pozemcích vlastněných indiánským národem Osedžů (ang. Osage). Ropa Osedže proměnila ve velmi bohaté lidi. A Hale se rozhodl, že jim kus bohatství ukradne.

William King Hale se narodil poblíž Greenville v Texasu na Štědrý den v roce 1874 do velké, úctyhodné a bohaté rodiny. Jeho otec byl farmář a rančer, tahle práce ale mladému Williamovi nevoněla a v 16 letech se rozhodl opustit domov a stát se kovbojem. Několik příštích let se pohyboval mezi Texasem a Oklahomou, nakupoval a prodával dobytek.

William King Hale vypadal na první pohled jako milý strejda. (zdroj: Wikimedia Commons, Unknown Author, Public Domain)

Úspěšný mladý muž

Hale se v roce 1896 oženil s učitelkou Margaret a v roce 1902 se usadili v kopcích Osage v severní Oklahomě. První rok manželé bydleli ve stanech, protože jejich finanční situace nebyla nejlepší. Nakonec se Haleovi podařilo pronajmout si 45 000 akrů půdy a dalších 5 000 akrů koupit. Získal finanční podíly v místní bance, obchodě se smíšeným zbožím i v pohřebním ústavu.

Ropa byla objevena pod územím Osage již v 90. letech 19. století, ale teprve v roce 1907 se podnikání začalo rozjíždět. Osedžové vlastnili práva na ropu kolektivně a výnosy si rozdělili rovným dílem mezi sebe. V roce 1926 podle Oklahoma Historical Society dostávala „průměrná rodina Osedžů s manželem, manželkou a třemi dětmi“ více než 65 000 dolarů ročně (dnes více než 1,1 milionu dolarů).

Ernesto Picchioni: Netvor z Neroly spřádal sítě jako pavouk

Vražedné šílenství

A Hale začal přemýšlet, jak se k bohatství dostat. Nejprve přemluvil svého synovce Ernesta Burkharta, aby se oženil s Mollie, příslušnicí osedžských Indiánů. Roční příjem z práva těžit ropu na jejích pozemcích byl počátkem 20. letech 2 608,99 $!

Kromě toho by jí v případě úmrtí členů její rodiny doslova spadl do klína jejich majetek včetně práv na těžbu ropy.

Jacques Fesch: „Zbývá mi jen pět hodin života! Za pět hodin uvidím Ježíše."

Počínaje rokem 1918 postihla Mollieinu rodinu pozoruhodná řada tragédií. Nejprve její mladší sestra Minnie, zdánlivě zdravá sedmadvacetiletá dívka, podlehla záhadné „chřadnoucí“ nemoci.

V květnu 1921 byla zastřelena její sestra Anna Brownová. Jejich matka, Lizzie Kyle, zemřela v červenci, pravděpodobně na otravu. Henry Roan, bratranec, zemřel při další střelbě v lednu 1923. O dva měsíce později byla Lizzieina další dcera Rita Smith zabita spolu se svým manželem a jejich hospodyní, když výbuch protrhl jejich dům. Všechna jejich práva na těžbu ropy přešla na Mollie a Ernesta.

Mollie se bojí 

Z dobrých důvodů se Mollie obávala, že by mohla být další. To by znamenalo, že Ernest dostane všechno a dá to k dispozici strýci Williamovi. 

Vždyť zemřelo nejméně devět lidí – někteří zastřeleni, někteří otráveni, tři zabiti při explozi, která srovnala jejich domov se zemí. Většina z nich byla příslušníky osedžského národa.

Podle některých odhadů byl počet obětí ještě vyšší, kdekoli od 24 do 60 nebo více. Mnoho podezřelých úmrtí jednoduše zůstalo nevyšetřováno.

Hale byl příliš bohatý a příliš chytrý na to, aby si ušpinil ruce, místo toho najal komplice a zajistil, aby měl solidní alibi. Dokonce i místní, kteří měli podezření na jeho zapojení do vražedného šílenství, si mysleli, že bohatství a politické konexe ho udrží mimo dosah zákona.

Betty Broderick: Nešťastná podváděná žena, nebo chladnokrevná psychopatka?

Nastupuje FBI

Kvůli vytrvalosti některých přeživších členů kmene se o případ začali zajímat J. Edgar Hoover a FBI.

Na jaře roku 1923 ministerstvo spravedlnosti předalo případ nově vytvořenému Úřadu pro vyšetřování, jak byla FBI tehdy známá. 

Agenti narazili na „téměř neproniknutelnou zeď strachu“. Čtyři tajní agenti nakonec dokázali rozbít případ, částečně tím, že přiměli Ernesta Burkharta promluvit.

John Martin Crawford: Vrah domorodých žen

Vyšetřování a rozsudek

V lednu 1926 byl Hale obviněn federální velkou porotou z vraždy Henryho Roana. Roan byl zabit na federální, ne na kmenové půdě, což dalo vládě pravomoc v tomto případě. Žalobci tvrdili, že Haleovým motivem byla životní pojistka na 25 000 dolarů, kterou uzavřel na život muže. 

Pozorovatelé ze soudní síně upozorňovali na jeho ocelový klid. „Kdyby Hale dostal trest smrti,“ napsal jeden reportér v srpnu 1926, „někteří říkají, že pomůže katovi upravit provaz kolem krku a půjde na smrt s úsměvem, který z jeho tváře jen zřídka zmizí.“ Hale byl nakonec odsouzen na doživotí.

Jack Rozparovač: Najde se někdy?

Přečasně propuštěn

William King Hale strávil větší část příštích dvou desetiletí ve federální věznici v Leavenworthu v Kansasu nebo na nedaleké vězeňské farmě, podle všeho vzorný vězeň. Jeho propuštění na podmínku v červenci 1947 bylo překvapením pro lidi z Osage, kteří věřili, že byl nadobro pryč.

Na svobodě pak žil v Montaně a pracoval na ranči a jako myč nádobí v baru.

Hale zemřel v srpnu 1962 v pečovatelském domě ve Phoenixu a byl pohřben ve Wichitě v Kansasu. Bývalému králi Osage Hills bylo 87 let.

Zdroje informací: history.com, menshealth.com a ualr.edu