Novináři ho později přirovnali k pavoukovi, který naláká svou kořist do pasti, aniž by se pohnul ze svého úkrytu. Ernesto Picchioni dělal totéž. Jeho síť však byla vyrobena z hřebíků a svíček. Vymyslel účinnou strategii, která mu umožnila nalákat oběti, aby dobrovolně vstoupily do jeho domu.
Před domem rozházel hřebíky, a když kolem projížděl někdo na kole nebo na motorce, propíchl si pneumatiku. Široko daleko nebyl nikdo, koho by mohl požádat o pomoc. Ve tmě uviděli nedaleko tlumeně osvícený dům.
Nešťastníci tam našli laskavého a ochotného muže. Picchioni je pohostil, nabídl nocleh a slíbil, že jim druhý den pomůže s opravou pneumatiky. Když však host usnul, vstoupil Picchioni do místnosti a zabil ho. Pak sebral všechno, co u mrtvého našel – peníze, šperky i oblečení. Pak ho rozřezal na kusy a jednu část zakopal a druhou nakrmil prasata.
Cílem Ernesta Picchioniho bylo ve skutečnosti získat zpět nějaké peníze a věci, aby mohl pokračovat ve svém obvyklém životě v hospodách, karetních hrách a dluzích.
Ernesta nakonec udala jeho vlastní žena Filomena, která se bála, že časem zabije ji i děti. V nestřeženém okamžiku přiběhla na policejní stanici a udiveným policistům začala povídat o manželovi. Vyprávěla o vraždách, o pasti nastražené manželem. O tom, jak ji a syna Angela přinutil vykopat na zahradě jámu, do níž zakopal ostatky svých obětí.
Picchioniho děti, čtrnáctiletý Angelo, desetiletá Valeria, osmiletá Carolina a čtyřletá Gabriella, stejně jako její stará matka Clorinda, žily v permanentním strachu. Vyhrožoval jim, že pokud něco řeknou, zavraždí je a zakope na zahradě také.
Tento strach přiměl Filomenu, aby promluvila.
Zatčení Ernesta Picchioni. (zdroj: Unknown author, Public domain)
Osm. To je počet zjištěných obětí, ale podle výpovědi jeho ženy jich bylo mnohem více. Těla se totiž nikdy nenašla.
Mezi předpokládanými oběťmi je jedno jméno jisté: Pietro Monni, právník z Rieti, který zmizel 5. července 1944. Toho dne, jak vyšetřovatelé později rekonstruovali, Monni projížděl podél řeky Salaria cestou z Říma do Ponterotta, vesnice vzdálené několik kilometrů od Neroly.
Na 47. kilometru mu však hřebík na silnici propíchl pneumatiku. Kolem něj nebylo nic, jen dům Ernesta Picchioniho. Ten mu otevřel dveře a poskytl pomoc. Pak právníka zabil, okradl o všechno, co měl u sebe, a tělo pohřbil.
„Příčinou smrti bylo nepochybně rozbití lebky, přičemž po provedené rekonstrukci lebky bylo zjištěno, že k němu došlo v důsledku střelby více kulkami,“ uvádí se v lékařské zprávě, o níž informoval časopis The Dead Zone. Tělo bylo pohřbeno na zahradě před domem „monstra z Neroly“.
Tělo Pietra Monniho je ostatně jediné, které se podařilo najít a identifikovat. Ernesto se k jeho vraždě přiznal, ale tvrdil, že k ní došlo v sebeobraně.
Kromě Pietra Monniho se v tehdejších novinách objevilo také jméno Alessandra Daddiho, zaměstnance ministerstva obrany, který zmizel v květnu 1947 při návštěvě své matky v Contiglianu v provincii Rieti. V den svého zmizení cestoval Daddi na kole, na němž byl namontován malý motor, který kolo přeměnil v jakýsi motocykl. Podle tehdejších novin Daddi také píchl na 47. kilometru Salaria požádal o pomoc Picchioniho, který ho údajně zabil.
I k této vraždě se přiznal. „Daddi mě urážel a napadl mě,“ vyprávěl Picchioni, „byl mnohem vyšší než já, a když mě chtěl shodit na zem, podařilo se mi popadnout nůž a zasáhnout ho do krku.“
Proces s mužem, který byl nyní znám jako „netvor z Neroly“, začal v březnu 1949. Odsouzen byl ke dvěma doživotním trestům a 26 letům vězení.
Během čekání na odvolání byl tedy muž podroben psychiatrické expertíze. Znalecký posudek však konstatoval absenci duševní slabosti, kterou chtěl Picchioni simulovat. V roce 1954 odvolací soud potvrdil rozsudek doživotního vězení. Ernesto Picchioni zemřel ve vězení v květnu 1967.
Zdroje informací: murderpedia. org, time.com a ilgiornale.it
Když Faye Bakerová objeví za zdmi svého nového domu dětskou lebku, je k vyšetřování povolána inspektorka Lottie Parkerová. Dům už léta vlastní rodina Fayeina přítele Jeffa, takže když se Jeff začne chovat podezřele, Lottie zajímá, co by mohl skrývat. A pak jedenáctiletý Gavin najde na nedalekých kolejích dětské kosti. A poté se ztratí Gavin. Faye a Gavina spojují pouze nalezené hrůzné části těla. Ale kdo jsou tyto malé oběti a proč se jejich vrah vrátil? Dokáže Lottie najít odpovědi dřív, než se stane další neštěstí?
Knihu Pohřbení andělé vydává nakladatelství Kalibr.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Tříletý Max a roční Saga se stali obětí chladnokrevné ženy bez citu. Jednatřicetiletá žena si…
Kamarádi ho popisovali jako „archetypálního bojovníka a muže z oceli“. Pierre Chanal zabil v 80.…
Od březnového rána roku 1951, kdy čtyřiadvacetiletá studentka medicíny Pauline Dubuissonová…
Gesche (nebo Gesina) Gottfriedová v letech 1813 až 1827 otrávila nejméně 15 lidí v Brémách a…
Bylo mu teprve šestnáct let, když Eric Borel 23. září 1995 vyvraždil svou rodinu, matku,…
Děsivá fakta o zločinu a strašidelném domě na newyorském Long Islandu vyvolávají dodnes hrůzu.
Osud jí nadělil samé rány. Poprvé otěhotněla v patnácti letech, na partnery měla smůlu. Musela se…
Ráno 20. září 1988 v Belenu v Novém Mexiku bylo ideální počasí pro cyklisty. Tara Calicová si v půl…
Komentáře