Příběh začal 25. února 1954 poblíž pařížské burzy. Během večerní špičky dorazil Fesch s kamarádem do kanceláře Alexandre Silbersteina, obchodníka se zlatem a cennostmi v ulici Vivenne, kde si předchozího dne Fesch domluvil výměnu 2 milionů franků za zlaté pruty.
Jacques Fesch krátce po zadržení. (zdroj: murderpedia.org)
Silberstein požádal svého syna, aby zlato přinesl ze sejfu. Když se mladík vzdálil, Fesch vytáhl z aktovky revolver, namířil na Silbersteina a požadoval hotovost z pokladny. Jeho kamarád se mezitím otočil a utekl. Fesch udeřil obchodníka pažbou revolveru dvakrát do hlavy. Popadl 300 000 franků a utekl.
Jakmile vyšel ven, snažil se splynout s davem na rušné ulici. Silberstein se však velmi rychle vzpamatoval. Vyběhl z kanceláře a křičel na kolemjdoucí, že ho Fesch okradl.
Nyní, s davem v patách, se zloděj uchýlil do budovy na Les Grandes Boulevards. O několik minut později se znovu objevil a snažil se jít nenápadně. Okamžitě někdo vykřikl: „To je on!“
To už na místo dorazil pětatřicetiletý policista Jean Vergne. Vergne vytáhl revolver a nařídil Feschovi, aby dal ruce vzhůru. Fesch místo toho sáhl do kapsy kabátu pro vlastní zbraň a třikrát vystřelil. Vergne, vdovec se čtyřletou dcerou, byl střelen do srdce.
Rozzuřený dav pronásledoval vraha do stanice metra Richelieu-Drouot. Fesch, který stále střílel, zranil jednoho pronásledovatele na krku, než byl nakonec obklíčen a přemožen.
Veřejnost byla šokována, když se dozvěděla, že Vergneův vrah nebyl obyčejný zločinec, ale syn bohatého bankéře Georgese Fesche.
Jacques se narodil 6. dubna 1930. Georges Fesch se o svého syna nikdy příliš nezajímal, ten měl blíže k matce Marthe. Nakonec se Jacquesovi rodiče rozešli. Syn měl ve škole problémy a odešel do armády. Po skončení služby mu otec našel dobře placenou práci v bance, která ho však brzy omrzela.
Potom neměl Jacques žádné skutečné zaměstnání. Plavil se na lodi, jezdil na koni, řídil rychlá auta a chodil do kapely, kde se snažil naučit hrát na trubku.
Ve 21 letech se při civilním obřadu oženil s Pierrette Polackovou, dcerou sousedky, která čekala jeho dítě. Jeho antisemitští rodiče byli zděšeni: Pierrette, sama katolička, měla židovského otce.
Narodila se jim dcera, ale Fesch se nadále stýkal s jinými ženami. S jednou z nich měl nemanželského syna Gerarda, který skončil u pěstounů. Brzy poté se Jacques a Pierrette rozešli, ale zůstali přáteli.
Znuděný a neklidný Jacques Fesch vymyslel velkolepý plán. Koupí si loď, odpluje do jižního Pacifiku a začne nový život v příjemného podnebí. K tomu ovšem potřeboval peníze. Nejprve požádal rodiče, ale ti pro tentokrát odmítli. A tak se rozhodl okrást Alexandra Silbersteina.
Vůbec ho nenapadlo, že by se jeho bláznivý plán mohl zvrtnout. U soudu seděl s obvázanou hlavou a jeho nálada byla vzdorovitá. Řekl, že ho mrzí jen to, že u sebe neměl samopal.
Paul Baudet, jeho obhájce a hluboce duchovně založený katolík, se rozhodl bojovat nejen za život svého klienta, ale také za jeho duši. Fesch se na právníkovo úsilí zpočátku díval s pobaveným opovržením a říkal mu „papež Pavel“.
Fesch od počátku ani trochu nepochyboval, že ho čeká gilotina. I přes svou statečnost se však bál. Navíc ho trápily výčitky svědomí. V noci 28. února 1955 prožil náhlé a dramatické obrácení. Dva měsíce před popravou o něm napsal zprávu:
„Ležel jsem v posteli, oči otevřené, poprvé v životě jsem skutečně trpěl... Tehdy se mi z hrudi vydral výkřik, prosba o pomoc – Můj Bože – a okamžitě, jako prudký vítr, který přejde, aniž by někdo věděl, odkud přichází, mě Duch Páně chytil za hrdlo. Měl jsem dojem nekonečné moci a dobroty a od té chvíle jsem uvěřil s neotřesitelným přesvědčením, které mě nikdy neopustilo.“
Fesch strávit ve vězení ještě dva a půl roku. Během této doby žil ještě asketičtějším životem, než vyžadovala pravidla. Každý večer chodil spát v sedm hodin, vzdal se čokolády a cigaret a denně se věnoval pouze půlhodinovému cvičení. Bratru Tomášovi napsal:
„Ve vězení jsou dvě možná řešení: Můžeš se vzbouřit proti své situaci, nebo se můžeš považovat za mnicha.“
Ačkoli trpěl obdobími depresí, jeho strach ze smrti byl nyní nahrazen ještě silnějším pocitem – strachem ze špatné smrti.
Sám Fesch nyní vyjádřil lítost nad vraždou Jeana Vergneho a nad zármutkem, který způsobil policistově rodině. Baudetova výmluvnost ani Feschova lítost soudem nepohnuly. Dne 8. dubna 1957 v 19:45 byl Jacques Fesch odsouzen k trestu smrti.
Přestože Fesch nadále žil intenzivním modlitebním životem, nebylo pro něj snadné přijmout svůj osud.
Protože jeho zločin nebyl úmyslný, věřil, že si smrt nezaslouží. Byl v pokušení nenávidět ty, kteří ho posílali na gilotinu, ale překonal toto pokušení. „Ať každá kapka mé krve smaže smrtelný hřích,“ napsal.
Zpráva o jeho obrácení se začala šířit a někteří začali kajícnému vrahovi projevovat sympatie. Fesch si zapsal do svého deníku: „Poslední den boje, zítra touto dobou budu v nebi! Kéž zemřu tak, jak si Pán přeje, abych zemřel... Noc padá a já se cítím smutný, smutný... Budu rozjímat o agónii našeho Pána v Olivové zahradě, ale dobrý Ježíši, pomoz mi! ... Zbývá mi už jen pět hodin života! Za pět hodin uvidím Ježíše.“
Zveřejnění Feschova deníku a dopisů vyvolalo široký zájem francouzské veřejnosti a dotklo se zejména mladých lidí.
Ti, kdo usilují o Feschovo blahořečení, poukazují na jeho mystické zkušenosti, vroucí spiritualitu, sebepřekonání a vítězný boj s démony hořkosti a zoufalství. Snaha o jeho blahořečení však vyvolala kontroverze. Vergneova dcera, nyní právnička, se odmítla veřejně vyjádřit, ale soukromě se setkala s kardinálem Lustigerem. Život jejímu otci, který zemřel rukou Fesche, ale už nikdo nevrátí.
Zdroje informací:murderpedia.org a theworld.org
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
První sériový italský vrah 20. století čekal na své oběti jako pavouk na mouchy poté, co upředl…
Tříletý Max a roční Saga se stali obětí chladnokrevné ženy bez citu. Jednatřicetiletá žena si…
Kamarádi ho popisovali jako „archetypálního bojovníka a muže z oceli“. Pierre Chanal zabil v 80.…
Od březnového rána roku 1951, kdy čtyřiadvacetiletá studentka medicíny Pauline Dubuissonová…
Gesche (nebo Gesina) Gottfriedová v letech 1813 až 1827 otrávila nejméně 15 lidí v Brémách a…
Bylo mu teprve šestnáct let, když Eric Borel 23. září 1995 vyvraždil svou rodinu, matku,…
Děsivá fakta o zločinu a strašidelném domě na newyorském Long Islandu vyvolávají dodnes hrůzu.
Osud jí nadělil samé rány. Poprvé otěhotněla v patnácti letech, na partnery měla smůlu. Musela se…
Komentáře