Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Šárky (45): Nejsladší modrooké klimakterium
pxhere.com
Příběhy ze života

Příběh Šárky (45): Nejsladší modrooké klimakterium

datum: 24. 2. 2019 0:06 autor: podle příběhu Šárky N. napsala Lada Sychrovská
Jedno staré přísloví říká: „Kovářova kobyla chodí bosa“. Nad tím, co se přihodilo mně, zdravotní sestře, ale dodneška žasnu. A jsem šťastná.

„Vyberu si od vás kartičky zdravotní pojišťovny,“ usmála jsem se na plnou čekárnu nastávajících maminek. Pestrá paleta žen od těch, které sotva odrostly pubertě, až po „zralé“ třicátnice ke mně zvedla oči, a já jsem v nich za ta léta praxe dokázala číst. Plochá bříška některých z nich ještě vůbec nic neprozrazovala, ale jejich pohledy odrážely mozaiku pocitů od rozpaků, strachu, obav až po nadšení a těšení se.

Pokaždé, když doktor vypisoval nový těhotenský průkaz, to byl malý svátek. Cítili jsme se tak trochu slavnostně. A pak, když se nám novopečená maminka přišla pochlubit s miminkem, tetelili jsme se radostí všichni. Pokaždé! I když mi těch kouzelných stvořeníček prošly rukama snad stovky, to moje – před devatenácti lety – bylo (tehdy pochopitelně) nejkrásnější.

Můj maturant

„Ivane, sundej z hlavy ta sluchátka,“ stála jsem nad synem, který pochopitelně nic neslyšel, tak jsem mu je tedy sejmula sama. „Uč se. Tu maturitu za tebe nikdo neudělá.“ „No, mami?“ zvedl oči v sloup, jako když ho otravuju. „Mám na to přece ještě celý půlrok.“ Jasně, Ivánek měl na všechno už od dětství moře času. Sedět, chodit i mluvit začal později než jeho vrstevníci. „Maminko, klid,“ říkali mi v poradně, „je úplně v pořádku. Všechno dožene – až bude chtít.“ A taky ano, jen ten čas „na rozmyšlení“ mu jaksi zůstal. Občas jsem z toho rostla. Zvlášť teď, když ho čekala zkouška dospělosti, přijímačky na vysokou a do toho všeho jsme s manželem zateplovali a rekonstruovali náš dům. Práce jsme měli nad hlavu, nevěděli, kam dřív skočit, ale našeho kliďase to nijak nerozhodilo.

Barák nám jako liána omotalo lešení, po němž pobíhali dělníci. Manžel se s nimi stále o něčem handrkovala já jim všem připravovala svačinky.

Často jsem se ráno probouzela s žaludkem na vodě, z toho, co mě ten den čeká. Cítila jsem se unavená a ospalá. „Šárko, nesmíš si to tak brát,“ uklidňovaly mě kolegyně, „v létě budete mít bydlení jako nové a Ivan…? Zvládne to.“ Holkám se to mluvilo, děti měly o dost mladší než já, a to, že mi po ránu otékají nohy, jsem jim raději ani neříkala. Nechtěla jsem si před nimi stěžovat, že už přece jen nejsem nejmladší. Ve všem ostatním jsem s nimi držela krok.

Prozření

Ten den jsem přišla do práce zelená jako sedma. Maminky v čekárně usrkávaly čokoládu z automatu a mně se z té vůně udělalo zle. V sesterně jsem si sedla, zvedla nohy na židli a ovívala se papírem. „Co je vám?“ stál nade mnou doktor. „Ále ta naše stavba, jsem z toho grogy. No a nejspíš už na mě leze pomalu přechod. Potím se jako…,“ dýchala jsem zhluboka, „asi mi budete muset napsat nějaké ty hormony.“ Doktor mi změřil tlak a pak si mě zamyšleně prohlížel. „Kdy jste měla naposledy menstruaci?“ Lovila jsem v paměti: „Teď už to mám dost nepravidelně. Máme to v rodině, a pak ty nervy.“ „Uděláme ultrazvuk,“ rozhodl a studenou sondou mi přejížděl břicho.

„Tak maminko, ty vaše nervy vypadají tak na desátý týden…,“ pomáhal mi vstát. Oněměla jsem. Když jsem to řekla doma, manžel s Ivanem kolem mě skákali jako křováci kolem ohně. „Budeme mít holku.“ „Kluka.“ Překřikovali se, jako bych tam ani nebyla. Doktor mi vypsal vzhledem „k věku“ nemocenskou a já jsem se kupodivu vnitřně zklidnila. Bylo mi fuk, co se děje za okny na lešení, a nechala jsem „žít“ i Ivana. Ten v červnu hladce odmaturoval. Jeho spolužáci se chlubili různými dárky za odměnu, ale Ivan dostal ten nejoriginálnější – brášku Jonáše.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

Autor: podle příběhu Ivany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 5. 2023 0:05

„Zrovna včera jsem četla, jak byla odhalena skupina facebookových podvodníků,“ začíná svůj dopis…

Příběh Terezy (40): Nenávidím svou sestru!

Příběh Terezy (40): Nenávidím svou sestru!

Autor: podle příběhu Terezy A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 4. 2023 0:05

„Úplně mi zničila život. Žárlila od chvíle, kdy mě naši přivezli z porodnice. Najednou už nebyla…

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Autor: podle příběhu Lýdie k. napsala Alžběta Morávková, Datum: 16. 4. 2023 0:05

„Moje poslední vzpomínka na bratra je z dětského domova. Stojím na schodech, hystericky pláču a…

Dagmar N.: Existuje volání krve?

Dagmar N.: Existuje volání krve?

Autor: podle příběhu Dagmar N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 15. 4. 2023 0:05

„Rozhodla jsem se napsat příběh své matky a vlastně také svůj. Příběh mé maminky se odehrál na…

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Autor: podle příběhu Ireny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 4. 2023 0:05

Dobrý sluha, ale zlý pán. I tak se dá s nadsázkou mluvit o Facebooku a sociálních sítích obecně.…

Příběh Dany (48): Lásku mi přivedl pes

Příběh Dany (48): Lásku mi přivedl pes

Autor: podle příběhu Dany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 4. 2023 0:05

„Když mi děti k čtyřicátým narozeninám darovaly psa, netušila jsem, jak moc se tím změní můj život…

Příběh Haliny (45): Rodiče mi neodpustili rozvod

Příběh Haliny (45): Rodiče mi neodpustili rozvod

Autor: podle příběhu Haliny M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 4. 2023 8:00

„Spolu se čtyřmi sourozenci jsme vyrůstali obklopeni láskou rodičů,“ začíná svůj dopis naše…

Vítek, otec tří dcer, byl velký sportovec. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu

Vítek, otec tří dcer, byl velký sportovec. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu

Autor: redakce ve spolupráci s Nadačním fondem Galenos, Datum: 28. 3. 2023 0:05

Vítek Roušal z Plzeňska byl vždycky správný akční muž, který miloval přírodu a svou rodinu. Pak…

Tip šéfredaktorky

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

14. 5. 2023 0:05 autor podle příběhu Ivany K. napsala Alžběta Morávková