Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Romany (40): Novoroční záhada hodinek od babičky
Příběhy ze života

Příběh Romany (40): Novoroční záhada hodinek od babičky

datum: 2. 1. 2021 0:05 autor: podle příběhu Romany Š. napsala Alžběta Morávková
Občas se stanou věci, které si neumíme vysvětlit. A možná to tak má být…

Babička Tonička byla ta kouzelná babička, kterou si přeje každé dítě. 

Kouzelná babička

Byla jsem nejmladší z jejích vnoučat – a troufám si říct, že i nejoblíbenější. Možná proto, že jsme se neviděly tak často a byly jsme si vzácné. Hlavně potom, co se rodiče rozvedli, a máma bývalou tchyni zrovna „nemusela“.

Bydlela v takové malé zapadlé vesničce na jihu Čech. Jako malá holka jsem tam v létě trávila část prázdnin. Pekla báječné buchty a koláče, na které jsem se pokaždé těšila.

Nešťastnější jsem ale byla, když babička vyprávěla. Její příběhy měly často záhadný konec, hemžilo se to v nich tajemnými vzkazy, nepochopitelnými a nevysvětlitelnými sny. A taky vílami, skřítky a duchy. „Víš, Romanko, jsou věci mezi nebem a zemí, kterým prostě nerozumíme…“ říkala babička, když jsem se smála nebo pochybovala o pravdivosti jejího vyprávění.

Hodiny se zastavily!

Často se vracela k okamžiku, kdy zemřel její muž, můj dědeček. „Ráno odešel do práce, pracoval tady v lese. Děti šly do školy, doma byl jen nejmladší Jiřík, tedy tvůj táta. Nakrmila jsem králíky, nasypala slepicím, dala Jiříkovi snídani… prostě jako každé jiné ráno. Pak jsem se podívala na hodiny v kuchyni, tady na ty nad dveřmi. Bylo na nich sedm a pět minut. Přitom už muselo být skoro osm. Já jsem ty hodiny natahovala každý večer,“ pokračovala.

„Najednou jsem cítila takové divné mrazení po těle. I Jiřík tiše seděl na lavici. Jindy ho přitom byla plná chalupa. Pak jsem zaslechla z venku křik a bouchání na dveře. Když jsem otevřela, stál tam soused. ‚Tonko, stalo se hrozné neštěstí, na Josefa spadnul strom…volali jsme hned doktora, ale…,‘ hlas se mu úplně zlomil. ‚Už bylo pozdě. Stalo se to pár minut po sedmé.‘ A já jsem najednou věděla, proč se ty hodiny zastavily. To byl Josefův poslední vzkaz. Zajímavé je, že krátce potom, co mi soused Josefovu smrt oznámil, ty hodiny zase normálně fungovaly.“

Myslela jsem si o tom své. Prostě náhoda, ale nechtěla jsem babičce brát tu její „pohádku“, jak jí Josef dal vědět, že umírá.

Krásný dárek

„Romanko, něco jsem ti koupila,“ usmívala se na mě, když jsem se po dlouhé době jednou objevila. „Dlouho už tady nebudu, tak bych chtěla, abys na mě měla památku…“ - „Ale, babi, co to povídáš!“ – „Jo, děvenko, musíme tam všichni…“ usmála se a vytáhla malou krabičku. „Moc nerozumím tomu, co se nosí a co je moderní, tak jsem si nechala poradit od takové mladé paní prodavačky.“

Rozbalila jsem balíček a uvnitř byly nádherné dámské hodiny s elegantním ciferníkem a pozlaceným náramkem, „Babi!“ vykřikla jsem překvapením. „Ty jsou nádherné! Ale musely stát hodně peněz…“ podívala jsem se trochu vyčítavě na babičku. – „Peníze budou, my ne. Co potřebuju, to mám, hlady neumírám. Každé vnouče ode mě něco dostalo na památku, teď jsi na řadě ty.“

Loučila se se mnou?!

O pár měsíců později jsem využila nabídku odjet na semestr na studijní pobyt do Amsterodamu. Nestihla jsem dojet za babičkou, abych se před odjezdem rozloučila. Na Vánoce jsem se doma jen otočila a s babičkou prohodila pár vět po telefonu a pospíchala zpátky. Těšila jsem se na mezinárodní silvestrovskou party!

První den nového roku jsem se probudila kapku s kocovinou. Podívala jsem se na hodinky – zastavily se! Ukazovaly dvě hodiny a dvacet minut. Sakra, pomyslela jsem si, vždyť baterku jsem si nechala vyměnit před pár dny.  

Asi za hodinu volal táta. „Nechtěl jsem tě budit, Romanko,“ řekl takovým divným hlasem, „ale babička v noci umřela. Odpoledne upadla do bezvědomí, sanitka ji odvezla do nemocnice, ještě se prý před půlnocí probrala a mluvila o nějakých hodinách a hodinkách…“ – „Umřela deset minut před pů třetí, viď?“ skočila jsem tátovi do řeči. – „Jak to víš? On už ti někdo z rodiny volal?“ podivil se. – „Ne, je se mi zastavily hodinky!“

A tak se se mnou moje milovaná babička rozloučila. Já už vím, že existují věci, kterým nikdy neporozumíme.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Jitky (53): Podivná loupež

Příběh Jitky (53): Podivná loupež

Autor: podle příběhu Jitky K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 13. 8. 2022 0:05

U nejbližších přátel neočekáváme, že by nás podrazili. Naše čtenářka až po dlouhé době zjistila,…

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Autor: podle příběhu Jolany P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 8. 2022 0:05

Většina dívek si od dětství představuje, jak kráčí svatební uličkou v nádherných dlouhých šatech s…

Příběh Lenky (56): Vnučka není očkovaná

Příběh Lenky (56): Vnučka není očkovaná

Autor: podle příběhu Lenky S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 8. 2022 0:05

„Můj život se doslova obrátil naruby před třemi lety, krátce poté, co si dcera našla nového přítele…

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila

Autor: podle příběhu Evy T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 7. 2022 0:05

Když děti vyletí z domova, většinou se těšíme, až se staneme prarodiči. Vnoučata přinášejí do…

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Autor: podle příběhu Slávky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 7. 2022 0:05

„Těžko se o tom mluví. Mám dva syny a jako každá máma je miluji oba. Jenže u jednoho je to úplně…

Příběh Katky (49:) Matkou proti své vůli

Příběh Katky (49:) Matkou proti své vůli

Autor: podle příběhu čtenářky Kateřiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 7. 2022 0:05

Vždycky jsem říkala, že studuji proto, abych nebyla závislá na žádném chlapovi. Nechtěla jsem…

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Autor: podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová, Datum: 23. 7. 2022 0:05

Některá zvířata mají zvláštní dar. Umí předvídat. Taková varování bychom neměli brát na lehkou váhu…

Příběh Anežky (53): Když zdravý rozum ustoupí fanatismu

Příběh Anežky (53): Když zdravý rozum ustoupí fanatismu

Autor: podle příběhu Anežky B. připravila Alžběta Morávková, Datum: 17. 7. 2022 0:05

Anežka od malička slýchávala, že děti jsou dar. A jejím rodičům „dary“ přibývaly jeden za druhým.…

Tip šéfredaktorky

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

23. 7. 2022 0:05 autor podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová