
Příběh Radmily (48): Moji synové se nesnášejí
Jsme s manželem oba jedináčci a dobře víme, jak je to někdy smutné. Proto jsme nikdy nepřemýšleli o tom, že bychom měli jen jedno dítě.
Když Honzíkovi, našemu prvorozenému, byl rok, začali jsme uvažovat, kdy bude nejlepší čas mu pořídit sourozence. „Co nejdřív,“ radili někteří přátelé, „aspoň si budou spolu hrát.“ – „Lepší je větší věkový rozdíl,“ sdělovali své zkušenosti další, „každému se můžeš dostatečně věnovat. Ideální je, když starší jde do školy a s mladším je máma doma.“
Příroda to vymyslela za nás. Na Honzíkovy třetí narozeniny jsem zjistila, že jsem těhotná. Konečně budeme „normální“ rodina, jak jsem si vždycky vysnila – máma, táta a dvě děti. Trochu jsem toužila po holčičce, ale vlastně mi to bylo jedno. Z druhého syna jsem rozhodně zklamaná nebyla.
Radši bych psa!
Honzíkovi chybělo jen pár měsíců do čtyř, když se Kubík narodil, a celou dobu těhotenství jsme ho na příchod bratříčka nebo sestřičky připravovali. „Já bych chtěl radši psa,“ řekl nám jednou. „Nechci bratříčka ani sestřičku. Bude mi brát hračky.“ Tenkrát jsme se tomu ještě smáli.
„Mamííí, proč je tak ošklivej?“ zeptal se Honzík po mém návratu z porodnice. – „Ale on není ošklivý, tak jsi vypadal taky,“ vysvětlovala jsem mu. – „Hm. Takhle hnusnej jsem asi nebyl,“ zareagoval.
„To se časem srovná,“ komentovali to „zasloužilí“ rodiče více dětí. „Honza si zvykne a pro Kubu to bude velký brácha.“
Bohužel čas ubíhal, ale na vztahu mých kluků se nic neměnilo. Nenávist byla vzájemná. „Mamííí, mamííí, Kuba mi bere auto!“ – „Maminko, Honza mě pere!“
Proč se tak nenávidí?
To u nás bylo na denním pořádku. Z dětského hašteření se postupně vyvinula snaha vzájemně si škodit. „Podívejte se, mami, tati, no, podívejte se, co mi Kuba udělal,“ křičel Honza skrz slzy. Jeho sešit z matematiky byl pocákaný zelenou vodovkou. Kuba druhý den našel oblíbené auto bez koleček.
Jet na rodinnou dovolenou, to bylo za trest. Dělali si schválnosti, žárlili na sebe, hlídali si, komu a jak dlouho se věnujeme. Vánoce se pokaždé proměnily v bitevní pole, kdy kluci porovnávali dárky.
„To zmizí s pubertou,“ uklidňoval nás psycholog, kam jsme s kluky docházeli. Nezmizelo. Naopak se jejich nenávist prohloubila. Pak už nešlo o dětskou škodolibost, vzájemně se vyhýbali a hlavně nesnášeli. Přitom jeden jak druhý měli spoustu kamarádů, mezi nimiž byli oblíbení. K cizím dětem se chovali úplně normálně, empaticky, půjčovali jim hračky.
Proplakala jsem spoustu dní a nocí. Během jejich školní docházky jsem skončila na antidepresivech, manžel začal pro změnu kouřit.
Srovná se to někdy?
Doma už nebydlí ani jeden z nich. Kuba je v Praze na vysoké, Honza pracuje a pronajímá si garsonku. Pokud nemusí, nevidí se. Rodinné oslavy, narozeniny nebo svátky slavíme na dvakrát. Je to jednodušší. Když je s námi jen jeden z nich, je to paráda, klid, pohoda. Jakmile se setkají, nejdřív se jakoby z legrace špičkují, pak dohadují a nakonec na sebe křičí a vyhrožují si.
Nechápu to. Snažili jsme se, aby se měli rádi, abychom byli taková úplně normální rodina. Podle našich příbuzných a známých je to naše chyba – prý jsme měli být přísnější. Nevím, nemyslím si, že je chyba jen v nás, ti naši kluci mají v genech oba nějakou nešťastnou a nesnášenlivou povahu.
Utěšujeme se, že až se ožení a budou mít děti, třeba k sobě konečně najdou cestu. Ale moc už tomu nevěříme…
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno
Autor: podle příběhu Kláry K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 3. 2023 0:05Svou závislost na lécích se naše čtenářka Klára naučila dobře maskovat. S manželem se rozvedli,…

Příběh Zdeňky (60): Potkaly mě zvláštní náhody
Autor: podle příběhu Zdeňky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 2. 2023 0:05Věci, které se zdají zcela absurdní a nepravděpodobné, se někdy v životě stanou. Je to náhoda, nebo…

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi
Autor: podle příběhu Martiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2023 0:05„Vždycky jsem byla samostatná nezávislá ženská,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Martina…

Soňa skončila na vozíku
Autor: redakce ve spolupráci s Nadačním fondem Galenos, Datum: 7. 1. 2023 0:05Soňa, která jako zdravotní sestřička na interním oddělení pomáhala druhým, musela v roce 2020…

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru
Autor: připraveno ve spolupráci se Samsung Tvoje šance #futureskills, Datum: 12. 11. 2022 0:05Petrovi bylo 17 let, když jako nejistý kluk vstoupil do programu Samsung Tvoje šance #futureskills.…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou
Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2022 0:05„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet
Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 11. 2022 0:05Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu
Autor: podle příběhu Edity K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 10. 2022 0:05Mohla jsem tomu zabránit? O tom stále přemýšlí naše čtenářka Edita. Od smrti jejího bývalého…
Komentáře