
Příběh Olgy (56): Bigamista
Tak to mě tedy pobavilo! Holky, že jsou malé? Dávno jsou dospělé a bydlí samy. Zbabělec to je! Chce nás mít obě. Mě na pohodlný domácí servis, ji na pobavení. Ale to se spletl!
Takový obyčejný život
Musím se upřímně přiznat, že posledních deset let jsme s Markem jen ze setrvačnosti. Velká láska dávno vyprchala. Každý už dávno jdeme svou cestou. Naše holky, Kristýnka a Karolínka, mají vlastní malé garsonky. „Startovní“ – tak to řekl Marek, když jsme jim je pořizovali.
Marek se z řadového úředníka v bance vypracoval až na místopředsedu představenstva a ředitele odboru zahraniční banky. Úměrně s množstvím vydělaných peněz, narůstala mezi námi propast. Ty nekonečně večírky a recepce, kde jsem se musela celou dobu usmívat a tlachat nesmysly, mě nudily. „Oli, to se nemůžeš trochu snažit?“ Nešlo mi to. Začal tedy chodit sám.
Chtěla jsem se hlavně vrátit do práce. „Olgo, to nemáš zapotřebí,“ říkal Marek. No, jasně, nejvíc se mu příčila skutečnost, že jeho manželka je „obyčejná“ prodavačka. Když jsem byla na mateřské, udělala jsem si dálkově maturitu, ale do kanceláře jsem nechtěla. Bavilo by mě být mezi lidmi v obchodě.
Přesto si na Marka nemůžu stěžovat. Měla jsem vlastně všechno, našla jsem si koníčky – bavila mě keramika, přihlásila jsem se na kurs angličtiny. Měla jsem pocit, že je nám vlastně spolu, nebo spíš vedle sebe, dobře a že takhle zestárneme a budeme si jednou užívat třeba vnoučata.
Pomsta bude sladká
Ten email mě ale rozhodil. Že si našel ženskou, to mě ani tak nepřekvapilo, ale že se schovává za holky a nechce nic řešit, to mě teda naštvalo. Jestli se zamiloval, můžeme se přece rozvést jako slušní lidé a jít každý vlastní cestou.
Začala jsem ho nenápadně sledovat. „Oli, musím na služební cestu. Mohla bys mi prosím připravit prádlo na tři dny?“ Když odjel na tu „služebku“, udělala jsem to, co nikdy. Zavolala jsem jeho asistentce. Po hlase mě neznala, protože jsem nikdy neměla potřebu s ní něco řešit. „Dobrý den, tady Nováková,“ představila jsem se prvním jménem, které mě napadlo. „Ráda bych si s panem ředitelem domluvila schůzku, až se vrátí ze služební cesty.“ – „Ale pan ředitel je tady,“ udiveně řekl dívčí hlas. „Dnešek má plný, ale zítra odpoledne by mohl. Můžete mi prosím zopakovat jméno a říct mi, co chcete s panem ředitelem řešit?“ Zavěsila jsem.
Po páté odpoledne jsem stála u něj před bankou. Vzala jsem si taxíka, a když Marek vyjel z garáže, řekla jsem taxíkáři, aby ho nenápadně sledoval. Asi si myslel něco o bláznivé stíhačce, ale to mi bylo jedno. Jeli jsme na druhý konec Prahy. Najednou u jednoho z novějších bytových domů Marek zastavil a z domu vyběhla pohledná štíhlá černovláska, blíž ke čtyřiceti než k třiceti. Asi už ho vyčkávala. Padla mu kolem krku a odešli dovnitř. Měla jsem jméno z mailu, věděla jsem kde bydlí, nebyl problém si o ní zjistit víc. „Projela“ jsem sociální sítě, trochu googlovala a výsledek byl jasný: osmatřicetiletá inženýrka Dita, rozvedená, bezdětná, pracovala v pojišťovně.
Návrat ze „služebky“
„Jsem rád, že jsem konečně doma, Oli,“ zahlaholil Marek po návratu ze „služební“ cesty. „Měl jsem náročná jednání, skoro jsem nespal!“ Usmál se na mě: „Co máme k večeři? Tři dny jsem se pořádně nenajedl!“ Hm, paní ani moc nevaří, pomyslela jsem si a naservírovala mu jeho oblíbené těstoviny s pestem.
Nic jsem nekomentovala, ale v hlavě mi pomalu zrál plán. Otevřela mi po prvním zazvonění. „Dobrý den, jsem Markova manželka.“ Zírala na mě vyděšeně a nevěděla, co si má myslet. „Přivezla jsem vám jeho věci.“ – „Prosím?“ „Ano, jeho věci. Předpokládám, že než se dořeší rozvod a majetkové vyrovnání, bude chtít zůstat u vás.“ Bylo mi jí úplně líto, jak tam tak stála a nevěděla, co si má myslet. – „Pojďte prosím dál,“ pípla nakonec.
Tady už nebydlíš!
„Marku, všechny věci máš u Dity,“ zavolala jsem překvapenému manželovi. – „Co, co … u jaké Dity? Ty ses zbláznila, já…“ Přihnal se domů za půl hodiny. – „Oli, Olinko, já ti to vysvětlím,“ škemral. „To je jen krátký úlet, já chci zůstat doma!“ – „Vím od Dity, že to trvá čtyři roky, to není krátký úlet,“ odpověděla jsem. „Sliboval jsi jí, že se rozvedeš, až vyrostou holky. Jen si zapomněl na to, že jsou dávno dospělé!“
Rozvod proběhl v klidu, i zásluhou Dity, té mi bylo vlastně líto. Podváděl nás obě. Zůstal s ní, nic jiného mu už ostatně nezbylo. Já jsem si z rozvodového majetkového vypořádání koupila byt a začala pracovat jako prodavačka – teď se tomu říká asistentka prodeje – v jenom řetězci s oblečením. Dcery byly nejdřív ze všeho v šoku, teď to berou s nadhledem. Včera mi Karolínka volala, že prý je Dita těhotná a že budou mít sourozence. No, ty probdělé noci mu v šedesáti snad ani nepřeju…
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

Vítek, otec tří dcer, byl velký sportovec. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu
Autor: redakce ve spolupráci s Nadačním fondem Galenos, Datum: 28. 3. 2023 0:05Vítek Roušal z Plzeňska byl vždycky správný akční muž, který miloval přírodu a svou rodinu. Pak…

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno
Autor: podle příběhu Kláry K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 3. 2023 0:05Svou závislost na lécích se naše čtenářka Klára naučila dobře maskovat. S manželem se rozvedli,…

Příběh Zdeňky (60): Potkaly mě zvláštní náhody
Autor: podle příběhu Zdeňky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 2. 2023 0:05Věci, které se zdají zcela absurdní a nepravděpodobné, se někdy v životě stanou. Je to náhoda, nebo…

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi
Autor: podle příběhu Martiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 2. 2023 0:05„Vždycky jsem byla samostatná nezávislá ženská,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Martina…

Soňa skončila na vozíku
Autor: redakce ve spolupráci s Nadačním fondem Galenos, Datum: 7. 1. 2023 0:05Soňa, která jako zdravotní sestřička na interním oddělení pomáhala druhým, musela v roce 2020…

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru
Autor: připraveno ve spolupráci se Samsung Tvoje šance #futureskills, Datum: 12. 11. 2022 0:05Petrovi bylo 17 let, když jako nejistý kluk vstoupil do programu Samsung Tvoje šance #futureskills.…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou
Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2022 0:05„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet
Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 11. 2022 0:05Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…
Komentáře