Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Mirky (58): Snacha je silná kuřačka a vnučka tím trpí
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Mirky (58): Snacha je silná kuřačka a vnučka tím trpí

datum: 18. 10. 2020 0:05 autor: podle příběhu Mirky E. napsala Alžběta Morávková
Vždycky jsem se těšila, až si synové přivedou partnerky. Představovala jsem si, že s nimi budu mít přátelský vztah a rozhodně nebudu do ničeho mluvit. Vzorem mi byla manželova maminka. Pro mě prostě Maruška.

U nás v rodině bylo vždycky „přechlapováno“. Já mám tři starší bratry, manžel Ivan mladšího bratra a nám se narodili – jak jinak – dva kluci, Vítek a Štěpán. Když máte doma dva kluky a manžela, není divu, že občas zatoužíte po takovém tom normálním ženském popovídání.

S mou tchyní Maruškou jsem si rozuměla, chodily jsme společně do divadla, půjčovaly si vzájemně knížky a někdy jen tak „drbaly“ nad kafem. Bohužel odešla brzy. S rakovinou bojovala statečně, ale nemoc byla silnější.

Je moc milá, ale...

Pár měsíců po Maruščině smrti nám přišel Vítek představit svou přítelkyni: „Mami, tati, to je Hanička,“ zářil zamilovaností můj starší syn. Hanička byla milá a příjemná, hovor přirozeně plynul. Až do okamžiku, kdy s úsměvem požádala o popelník. Trochu jsem zrozpačitěla. U nás se doma nekouří. Ivan si sice svátečně cigaretu dá, ale jen na balkóně.

Co teď? Kam až může jít slušnost hostitele, ale i hosta? „Nezlobte se, Haničko, tady se nekouří,“ zachraňoval situaci Ivan. „A víte co? Já si jako příležitostný kuřák půjdu zapálit s vámi na balkón.“

Hlavně, že se mají rádi

Brzy mladí začali přemýšlet o budoucnosti. Shodli se v tom, že nejdřív bude svatba. Měla jsem radost, že Hanka je stejně jako náš Vítek tradiční.

Občas jsem k nim přišla na návštěvu, ale trochu mi vadil všudypřítomný kouř. „Ty to necítíš?“ zeptala jsem se jednou Vítka. – „Ne. Mami, ty pořád něco máš,“ poznamenal částečně s úsměvem, ale viděla jsem, že mu to není příjemné. Tak jsem to dál nerozebírala. Hlavně, že jsou šťastní a mají se rádi, pokaždé jsem si řekla.

Pak Hanka otěhotněla. Vznášela jsem se na obláčku radosti! Budu babička! I můj Ivan zamáčkl slzu v oku.

První neshody

„Haničko, kamarádka mi dala pro miminko oblečení po jejich dětech. Chceš si vybrat?“ zeptala jsem se na jedné návštěvě u nich. „Můžu to přinést nebo se podívej, až přijdeš k nám.“ – „Nezlob se, Mirko, já po jiných dětech nic nechci,“ nekompromisně odpověděla. „Mám pocit, že to oblečení už nevoní novotou a že v něm pořád budu cítit jiné dítě. Prostě by mně to nevonělo,“ odpověděla a zapálila si.

„Ty kouříš v těhotenství!?“ vytřeštila jsem oči a úplně zapomněla na dětské hadříky. „Vždyť tomu děťátku ubližuješ!“ neudržela už jsem se. – „Mami, to už si přehnala,“ zastal se jí okamžitě Vítek. – „Řekla jsem jen to, co je všeobecně známé,“ odsekla jsem. „No, raději půjdu.“

„Hadříky po jiných dětech jí smrdí, ale kouř asi voní,“ ulevila jsem si doma, když jsem to líčila Ivanovi. „Promluvím s Vítkem,“ nabídl se. „Zajdeme na pivo a rozebereme to.“

Nemáme se starat

Z hospody přišel rozčarovaný a otrávený. „Představ si, že jsem se dozvěděl, že dítě stejně bude dýchat znečištěný vzduch a že se nemáme starat,“ rozčíleně vyprávěl Ivan.

Pak se narodila Sofie. Byla tak malinká, tak droboučká, pouhé dvě a půl kila! Hana a Vítek vypadali tak šťastně. Polkla jsem poznámku, že silné kuřačky mají děti s malou porodní váhou.

S Hankou jsme se k sobě chovaly tak nějak zdrženlivě. Na návštěvách jsme trpěli. Hanka sice kojila, ale dál kouřila. „To je smrad jak v putyce čtvrtý kategorie,“ neudržel se jednou Ivan. „Chudák Sofinka.“ – „Jen ať si zvyká,“ poznamenala Hanka.

Raději nic neříkáme

Kvůli Hančinu – a teď už i Vítkovu – kouření jsou naše vztahy napjaté. Sofince už byly tři roky. Je to moc šikovná a chytrá holčička. Bohužel bývá často nemocná. Většinou kašel a záněty průdušek. My s Ivanem jsme přesvědčeni, že ten smrad v bytě Sofince ubližuje. Nic nahlas už raději neříkáme. Nechceme přijít o možnost vídat se s zatím jedinou vnučkou. Aspoň s ní hodně chodíme ven do přírody.

Včera mi oznámil mladší Štěpán, že v neděli přijde na kafe s přítelkyní. Tak nevím, jestli se mám radovat, nebo se trochu bát.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Dagmar (56): „Dokonalé“ manželství

Příběh Dagmar (56): „Dokonalé“ manželství

Autor: podle příběhu Dagmar F. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 9. 2021 0:05

Někdy už mě to věčné předstírání vadí a jsem z něj unavená. Myslím si, že děti to dávno ví. Já si…

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

Autor: podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 9. 2021 0:05

Určitě znáte nějakou ženu, která neustále doma běhá s prachovkou nebo vysavačem a rovná třásně u…

Příběh Hanky (57): Vlastní hloupostí jsem si zničila manželství

Příběh Hanky (57): Vlastní hloupostí jsem si zničila manželství

Autor: podle příběhu Hany E. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 9. 2021 0:05

„Za pár měsíců oslavím osmapadesáté narozeniny. Tedy pokud bude s kým,“ začíná své vyprávění Hanka.…

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

Autor: podle příběhu Terezy H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 9. 2021 0:05

Věk nikdo nezastaví a s přibývajícími lety klesá možnost najít toho pravého – a hlavně mít děti! To…

Příběh Jany (58): Tu zradu mu nezapomenu!

Příběh Jany (58): Tu zradu mu nezapomenu!

Autor: podle příběhu Jany S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 9. 2021 0:05

„Nikdy jsem nebyla žádná úchvatná krasavice. Ani hezká, ani ošklivá, prostě taková úplně normální…

Příběh Milady (64): Tajemství fotografie ve starém albu

Příběh Milady (64): Tajemství fotografie ve starém albu

Autor: podle příběhu Milady C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 8. 2021 0:05

Dneska nám to připadá nepravděpodobné, ale ještě za první republiky běžně existovala manželství…

Příběh Evy (50): Můj zeť je líný flákač a opilec, který zkazil dceři život

Příběh Evy (50): Můj zeť je líný flákač a opilec, který zkazil dceři život

Autor: podle příběhu Evy P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 8. 2021 0:05

„Sama jsem se vdávala hodně mladá a Martinka se narodila krátce po mých dvacátých narozeninách,“…

Příběh Lenky (56): Moje netradiční velká rodina

Příběh Lenky (56): Moje netradiční velká rodina

Autor: podle příběhu Lenky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 8. 2021 0:05

„Nemohla jsem mít děti, ale mám najednou velkou rodinu,“ směje se naše čtenářka Lenka. „Co na tom,…

Tip šéfredaktorky

Nemocné ledviny nebolí. Otestujte se 16. a 17. září!

1. 9. 2021 15:00 autor -an-