Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Marty (62): Jak jsme s Tončou zneškodnily šmejda
Pikwizard
Příběhy ze života

Příběh Marty (62): Jak jsme s Tončou zneškodnily šmejda

datum: 27. 1. 2019 0:05 autor: podle příběhu Marty Z. napsala Lada Sychrovská
Důchod nám sice letos zvedli, ale stejně to na nějaké vyskakování není. Luštím letáky obchodních řetězců nabízejících slevy, a pak… málem přijdu o všechno.

„Pohyb je prý zdravý,“ smějeme se se sousedkou, když si po obíhání nákupu ve vybraných prodejnách (v jedné mají levnější vajíčka a v jiné kuře) mažeme nohy Alpou. Tonička zůstala v našem vchodu jediná, kdo tu bydlí stejně dlouho jako já. Ostatní z původních partají našeho paneláku už buď umřeli, rozvedli se nebo šli za lepším.

Slzy před vchodem

„Já jsem takový trdlo,“ posmrkávala dole u zvonků Tonča, „vím to, a stejně naletím.“ „Co? Komu?“ Vyzvídala jsem. „Ále…, propadla bych se hanbou. Tenhle měsíc prostě nevyjdu s penězi,“ zvedla ke mně zoufale oči. „Tys koupila nějakou předraženou blbost od těch podomních vykuků?“ „Kdepak,“ sklesle pokrčila rameny. „Je to ještě ho… horší,“ škytala. „Sdělená starost – poloviční starost,“ popadla jsem ji za loket a dovedla k sobě domů.

Vylila si u mě srdce: Když odemykala dveře do bytu, zastavil ji mladík v obleku. „To mám štěstí,“ povídal, „nemusím vám nechávat ve schránce cedulku. Obcházím dům a sjednávám si schůzky s nájemníky. Revize topení,“ poklepával si na koženou tašku. „Zvládneme to hned teď a vy si na mě nebudete muset dělat čas jindy.“ Byl milý, slušný a vypadal spíš jako student. Vešli tedy dovnitř, on vytáhl nějaký klíč a poklepával s ním na radiátory. „Hmm, vypadá to v pořádku,“ pobrukoval si. „No né, vy máte ale nádherně žíhanou voděnku,“ rozplýval se, „moje máma ji pěstuje také, ale má jen tu obyčejnou. Ustřihla byste mi pro ni kousek?“ Poprosil ji. Hodný syn, běželo Tonče hlavou a šla do kuchyně pro nůžky. Ušmikla kousek kytky, mladíkovi podepsala nějaké lejstro, rozloučili se a až večer si všimla otevřeného šuplíku u nočního stolku. Obálka s celým důchodem byla fuč. Volala na policii. „Domů si nesmíte pouštět cizí lidi,“ málem ji pokárali. Za blbost se holt platí. Takhle to sice neřekli, ale bylo to jasné.

Druhá šance

Asi za týden u mě Tonča seděla na kafi, když někdo opatrně zaklepal na dveře. Podívala jsem se kukátkem a tam z nohy na nohu přešlapoval takový slušňák. Mládenec v obleku četl můj štítek se jménem na zvonu. „Cink, cink,“ rozeznělo se. Váhala jsem, ale byly jsme tam dvě, tak jsem otevřela dveře. „Kontrola topení…,“ spustil a mně to hned došlo. „Ták, holobrádku, jednou ti to vyšlo, a vyčíhal sis další důchodkyni? Ty máš ale drzost.“ Posuňkem ruky jsem zahnala Tonču na záchod, aby se mu hned nerozsvítilo. Ta si sedla na zavřenou mísu a okamžitě vymačkala sto padesát osmičku.

Mladík zatím oťukával topení v obýváku a přemýšlel, na co by mě nachytal. „Na sporáku se mi vaří rajská, musím na ni mrknout, vy to tu zvládnete sám,“ nahrála jsem mu. „Jasně. Nádherně to tu voní,“ zhluboka nasál a usmál se, „nespěchejte, já si to tu zatím změřím a sepíšu.“ Zašla jsem jen za roh. Nervozita mi už brnkala na všechny nervy. Čas se vlekl a po policii ani vidu ani slechu. „To jsem to vymňoukla,“ zatrnulo mi, když jsem skleněnou výplní dveří viděla, jak mi šacuje skříně. Zakašlala jsem, trhnul sebou a najednou měl očividně na spěch. „Zahlédl mě, jako ho pozoruju?“ Znejistěla jsem. Blížil se ke dveřím a jeho původně milý pohled zledovatěl. Vteřinu jsme se na sebe dívali, jako bychom oba věděli své. Vzal za kliku… a v tom: „Bác, bum a křach!“

Tonča vyběhla ze WC, popadla moji hůl, kterou používám, když mě bolí koleno, a práskla toho vejlupka po hlavě. Skácel se k zemi jako skládací metr. Začal se zvedat, měly jsme na kahánku, když v tom rachot na chodbě: „Policie, otevřete!“ Ještě než si ho odvedli, našli u něj moje zlaté náušnice a řetízek.

Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

 

 


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Další články z rubriky

Příběh Elišky: Pozdní láska mé babičky Milady

Příběh Elišky: Pozdní láska mé babičky Milady

Autor: podle příběhu Elišky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 20. 7. 2025 0:05

„Právě uplynul rok od smrti mé milované babičky,“ napsala nám naše čtenářka Eliška. „Byla slabá na…

Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?

Příběh Ivety (58): Manžel je o dvanáct let mladší – no a co?

Autor: podle příběhu Ivety H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 19. 7. 2025 0:05

Dneska se nikdo nedivá, když si žena najde mladšího partnera. Před dvaceti lety to ale na malém…

Příběh Gábiny (46): Maminka se před smrtí přišla rozloučit

Příběh Gábiny (46): Maminka se před smrtí přišla rozloučit

Autor: podle příběhu Gabriely Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 13. 7. 2025 0:05

Zvonění mě probudilo přesně v šest. Ostrý tón domovního zvonku se nesl tichým ránem, jako by někdo…

Příběh Báry (36): Posedlost hubnutím mě stála zdraví

Příběh Báry (36): Posedlost hubnutím mě stála zdraví

Autor: podle příběhu Barbory J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 7. 2025 0:05

Když jsem se na začátku ledna dívala do zrcadla, sevřel mě stejný tíživý pocit, který mě provázel…

Příběh Mariky: Přítel, nebo dcera?

Příběh Mariky: Přítel, nebo dcera?

Autor: podle příběhu Mariky T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 7. 2025 0:05

Když jsem se poprvé setkala s Honzou, připadala jsem si zase živá. Sama po rozvodu už druhým rokem,…

Příběh Kláry (40): Kamarádka mi přebrala manžela

Příběh Kláry (40): Kamarádka mi přebrala manžela

Autor: podle příběhu Kláry S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 7. 2025 0:05

Dvanáct let. Tak dlouho byl Lukáš součástí Klářina života. Byli spolu od prahu dospělosti, prošli…

Příběh Ivy (52): Můj polský sen – a jeho konec

Příběh Ivy (52): Můj polský sen – a jeho konec

Autor: podle příběhu Ivy W. připravila Alžběta Morávková, Datum: 29. 6. 2025 0:05

Když se řekne devadesátá léta, vybaví se mi hlavně svoboda a obrovský svět, který se po sametové…

Příběh Petry (52): Mám ho vzít zpátky?

Příběh Petry (52): Mám ho vzít zpátky?

Autor: podle příběhu Petry B. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 6. 2025 0:05

Staré přísloví říká, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Je to pravda, nebo jen okřídlený…

Tip šéfredaktorky

Vrásky jako suvenýr z dovolené? To nechcete!

2. 7. 2025 0:05 autor Vendula Presserová