Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Lídy (50): Syn si našel mnohem starší přítelkyni!
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Lídy (50): Syn si našel mnohem starší přítelkyni!

datum: 26. 6. 2021 0:05 autor: podle příběhu Ludmily M. napsala Alžběta Morávková
Pro své dítě chce každý rodič to nejlepší. Lída nebyla výjimkou. Když jediný syn dospíval, představovala si, jak se ožení s milou dívkou a ona se bude těšit z vnoučat. Jenže život to zařídil trochu jinak.

Jsem učitelka v mateřské školce, dětí mám kolem sebe plno, ale vlastní jen jedno. Manžel od nás odešel, když byly Tomášovi dva roky. Zůstali jsme sami dva a můj sen o velké rodině se třemi dětmi se s přibývajícími roky rozplynul. Bála jsem se Tomovi přivést náhradního tátu a po špatné zkušenosti jsem už vlastně ani nestála o další zklamání.

Možná i proto jsem se tak těšila, až mi Tomík představí nějakou vážnější známost, a snila o vnoučatech.

Velké překvapení

„Mami, co bys řekla tomu, kdybych v sobotu odpoledne někoho přivedl?“ řekl jen tak mimochodem u večeře a zatvářil se tajemně. – „Samozřejmě,“ usmála jsem se. „Nějaká slečna?“ vyzvídala jsem. – „No, tak nějak,“ neurčitě odpověděl.

V sobotu jsem netrpělivě čekala. Svátečně jsem prostřela stůl, připravila moučník a nervózně přecházela od okna do křesla a zpátky. Když zarachotil v zámku klíč, rychle jsem běžela do chodby. „Mami, mami,“ volal Tom, „rád bych ti představil Romanku.“ – „Dobrý den, paní Lído,“ moc ráda vás poznávám,“ otočila se ke mně Romana.

Zkoprněla jsem. To nebyla žádná slečna, jak jsem si představovala! Můj Tomáš držel majetnicky kolem ramen odhadem čtyřicetiletou ženu, tedy asi o patnáct let starší než on.

Zatímco já jsem se nezmohla ani na slovo, Romana pokračovala: „Říkala jsem Tomovi, že by vám o mně měl dopředu něco říct. Chápu, že jste si představovala pro něj někoho jiného, ale… No, prostě se máme rádi!“

„Moje máma přece nemá předsudky,“ okamžitě zareagoval Tomáš. „Říkal jsem ti, Romanko, že chce, abych byl šťastný!“

Návštěva proběhla trochu rozpačitě, ale nakonec hlavně díky Romaně jsme zdvořilostně konverzovali asi dvě hodiny.

Vezmu si ji!

Večer mi Tomáš vysvětlil, že Romana je jeho kolegyně z práce. Chodí spolu už skoro rok, ona se prý nechtěla se mnou seznamovat do té doby, než si bude jistá, že to oba myslí vážně. „Tome, přece si nechceš vzít takhle starou ženskou?“ zaútočila jsem. – „Mami, Romaně je devětatřicet, to není žádný věk! Miluji ji a chci si ji vzít. A to i v případě, že s tím nebudeš souhlasit…“ tiše dodal.

„Tome, teď ti to ještě nepřijde, ale jednou budeš chtít děti. V jejím věku to může už být problém,“ trochu jsem hrála na city. – „Dneska rodí i ženské po čtyřicítce,“ bezstarostně odpověděl. „A navíc Romanka už z prvního manželství syna má. Myslel jsem, že by mohla vzít Matyáše na tu první návštěvu, ale nezdálo se jí to vhodné! Bude se ti líbit, je to moc prima osmiletý kluk!“

Raději už jsem nic neříkala. Rozvedená s dítětem, a ještě k tomu o čtrnáct let starší! To snad nemůže být pravda. Uplynulo několik měsíců. O Romaně jsme se doma moc nebavili. Tomáš většinu času stejně trávil u ní.

Když jsem přijala hovor z neznámého čísla, byla jsem docela překvapená. „Dobrý den, paní Lído, tady Romana. Mohla bych vás prosím pozvat na kávu? Myslím si, že bych vám měla něco vysvětlit.“  

Těšíme se na holčičku

V malé kavárničce, kde jsme se sešly, se rozpovídala. „Je mi jasné, že ze mě nejste nadšená. A věřte mi, že vám rozumím. Mám přece syna a dovedu si představit, že bych taky radostí neskákala,“ začala. „Mám Tomáše moc ráda a nechci vám ho přece brát. Vím, jak vás má rád. Chtěla bych, aby můj Maty byl jednou tak skvěle vychovaný a připravený na život jako Tom. Tomáš je totiž ohromně zodpovědný, to u jiných kluků v jeho věku nebývá zvykem. A to díky vám.“

„Zůstali jsme s Matym úplně sami,“ tiše pokračovala. „Táta zemřel už dávno. Maminka byla dlouho nemocná. Nemohla jsem jí ani říct, že mě bývalý manžel týral, tedy nejen psychicky, ale i fyzicky… Teprve když umřela, vzchopila jsem se a dostala sílu se rozvést. Matymu byly tři roky. Když před víc než rokem k nám do práce nastoupil Tomáš, nečekala jsem, že se to takhle vyvine. Říkala jsem mu, ať si najde mladší, nedal si říct. A Maty ho miluje…“

„Tak přiveďte Matyáška na návštěvu, ať ho poznám,“ vypadlo ze mě. – „Moc vám děkuju, Tom bude šťastný – a Maty samozřejmě taky.“

Svatba byla před rokem. Moc jim to slušelo. S Matym jsem brzy našla společnou řeč, je to moc milý a citlivý kluk. A společně se těšíme na holčičku, která se má narodit každým dnem.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Dáši (41): Zbabělý kamarád nechtěl, abych se vdala

Příběh Dáši (41): Zbabělý kamarád nechtěl, abych se vdala

Autor: podle příběhu Dagmar F. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 7. 2021 0:05

S Robertem se známe odjakživa. Naše mámy s námi trávily čas na stejném pískovišti a my s Robertem…

Příběh Marie (65): Stalker mi vzal dceru

Příběh Marie (65): Stalker mi vzal dceru

Autor: podle příběhu Marie A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 7. 2021 0:05

Kolem mé dcery upletl pavučinu a drží ji v ní. Vztah s dětmi vyměnila za psychopatického muže.

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou

Autor: podle příběhu Petry J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 7. 2021 0:05

Příběh nemocné dvanáctileté Natálky je opravdu silný. Do dvou let působila jako zdravé dítě, avšak…

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Autor: podle příběhu Martiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 7. 2021 0:05

Neuvědomila jsem si, že někteří lidé nechtějí slyšet pravdu. Přišla jsem tak o nejlepší kamarádku.…

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Autor: podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová, Datum: 17. 7. 2021 0:05

Některá zvířata mají zvláštní dar. Umí předvídat. Taková varování bychom neměli brát na lehkou váhu…

Příběh Milady (49): Tchyně nemá ráda své vnučky

Příběh Milady (49): Tchyně nemá ráda své vnučky

Autor: podle příběhu Milady J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 7. 2021 0:05

Někdy mi připadalo, že žiju snad v 19. století. Copak se dá pochopit, že na první pohled normální a…

Příběh Věry (77): Vnučka se mi vrátila

Příběh Věry (77): Vnučka se mi vrátila

Autor: podle příběhu čtenářky Věry S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 7. 2021 0:05

„Babi, babi, no tak se podívej, to je jsem já, Pavlína, a to je tvoje pravnučka!“ Pomalu otvírám…

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Autor: podle příběhu Ireny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 7. 2021 0:05

Dobrý sluha, ale zlý pán. I tak se dá s nadsázkou mluvit o Facebooku a sociálních sítích obecně.…

Tip šéfredaktorky

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

17. 7. 2021 0:05 autor podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová