Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Kláry (53): Přišla jsem o dceru a vnuka?
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Kláry (53): Přišla jsem o dceru a vnuka?

datum: 3. 4. 2021 0:05 autor: podle příběhu Kláry V. napsala Alžběta Morávková
Děti jsou radost, ale i starost. O tom ví své naše čtenářka Klára. Jenže co dělat, když jediná dcera opakuje chyby po matce a doslova se jí vymkl život z rukou?

S Kristýnkou jsem byla od dětství většinou sama. Její otec a můj tehdejší (a teď zase současný) přítel Aleš je o dva roky mladší a z mého těhotenství nadšený nebyl. „Kláro, vždyť mi bude teprve třiadvacet,“ podivoval se. „Nevím, asi byl potrat lepší…“ V tom jsem měla jasno. Dítě si nechám! Rozešli jsme se a já po porodu našla azyl u rodičů. Bohužel zemřeli krátce po sobě – Kristýnka ještě nechodila do školy.

Odcházel a zase se vracel

Tehdy do mého života znovu vstoupil Aleš. Na Kristýnku neplatil, protože jsem ho jako otce neuvedla. Pak se ozval, že toho lituje. A taky se přiznal rodičům, že má dceru. Ti ho donutili, aby s námi navázal kontakt. Kristýnka tak získala babičku a dědu – brzy s nimi měla krásný vztah. Byla jsem ráda, že nejsme samy. Možná i proto jsem vzala Aleše na milost.

Naše soužití rozhodně nebylo bez mráčků. Popíjel rád s partou kamarádů, ani nevím, kolikrát přišel kvůli pití o práci. Všechno jsem táhla já. Kdyby nebylo jeho rodičů, ukončila bych to. Milovali Kristýnku a ona je. Mě neustále přesvědčovali, že musím dát Alešovi šanci. „Určitě se změní,“ odpovídala na mé nářky jeho máma. „Věř mi, Klárko, chlapi dostávají rozum později.“

Když bylo Kristýnce patnáct, Aleš odešel k jiné ženě. „Mami, pro mě táta přestal existovat!“ rázně řekla. Od té doby s ním odmítala mluvit. Aleš se po roce vrátil. Zatímco já mu odpustila, Kristýnka ho stále ignorovala. Chvíli sekal dobrotu, znovu ztratil práci a znovu se odstěhoval. Během pěti let to zopakoval třikrát. A já jsem k nelibosti Kristýnky odpouštěla. „Je to tvůj otec, Kristýnko,“ snažila jsem se jí to vysvětlit. „Má chyby. Ale já ho mám ráda. Pamatuj si, že povinností každé mámy je udržet rodinu.“

Divný přítel

Napětí mezi nimi trochu ustoupilo, když Aleš konečně opravdu dostal rozum, pracoval a nosil domů peníze. Kristýnka si našla práci a odstěhovala se do pronajatého bytu. Hezká a chytrá holka, asistentka ředitele velké mezinárodní firmy – ale na kluky měla smůlu. Neomylně si pokaždé začala s podivnými existencemi bez vzdělání a s nechutí pracovat. Některé z nich pak pracně vyhazovala z bytu.

To všechno nebylo nic proti tomu, co přišlo před pár lety. Přes nějakou internetovou seznamku našla Vojtěcha. Pohledný kluk, který prý zrovna hledá práci, protože mu zrušili firmu. Že instalatér nemůže najít práci, tomu jsem moc nevěřila. „To je těžké, mami,“ hájila ho, „zemřela mu nedávno maminka, je na tom psychicky špatně.“   

První návštěva u nás skončila fiaskem. Překvapivě hlavně Aleš dával Vojtovi najevo, že je flákač, který se nechává živit od přítelkyně. Uraženě odešli. Mně občas zavolala, s Alešem nemluvila. „Mami, musím ti něco říct,“ zavolala po pár měsících. „Jsem těhotná!“

On ji bije!

Přijala jsem to s obavami, co bude dál. Vojta prý byl nejdřív zaskočený – tedy podle Kristýnčiných slov – pak si údajně našel místo a za měsíc nastoupí. Když jsme jednou v poledne zašly na oběd, měla pod okem zamaskovanou podlitinu. Než jsem se stačila zeptat, rychle s předstíraným veselím řekla: „To jsem nemehlo, co? Pomáhala jsem Vojtovi montovat novou poličku, upadla jsem a uhodila se o hranu.“

Kryštof se narodil v srpnu 2019. Vojtěch „překvapivě“ stále nepracoval. Kristýnka na něj pěla chválu, jak se stará o Kryštůfka. Staral se ale tehdy, kdy Kristýna chodila po brigádách, aby utáhli domácnost. „Mami, mami…,“ vzlykala mi jednou o půlnoci do telefonu. „Všechno mě bolí, on…on mi snad zlomil žebra!“ – „A co Kryštůfek? Slyším ho tam plakat…“ – „Ten je v pořádku! Vojtěch právě odešel ven.“

Vzbudila jsem Aleše a jeli tam. Za dveřmi už stala připravená a sbalená Kristýnka s vnoučkem v náručí. „Už tu nebudu, mami… a tati.“

Vypadlo z ní, že ji bil už v průběhu těhotenství. „Na policii ale nepůjdu,“ rezolutně prohlásila. „Vojta má totiž podmínku a přece nebude mít Kryštůfek tátu ve vězení.“

Definitivně jsem je ztratila

Zůstali u nás několik měsíců. Vojta mezitím odnesl z bytu vše, co mělo nějakou cenu. Kristýna platila nájem. Pak se konečně vystěhoval – už tam nebylo nic, co by mohl sebrat a prodat. Kristýna s Kryštůfkem se vrátili doslova do holobytu. Hodně pomohl Aleš. Tehdy snad poprvé fungovali jako otec a dcera.

Idylka netrvala dlouho. Při jedné návštěvě jsme zjistili, že tam Vojtěch zase bydlí. „To ses nepoučila?“ zoufale jsem na ni křičela. „Mysli na Kryštůfka! Nemáš zodpovědnost jen sama za sebe. Co když tě zase zmlátí? A co když uhodí dítě?“ – „To neudělá. Slíbil mi to.“ – „Takový člověk se většinou nezmění, Kristýnko. Je to pro tebe ponižující.“ – „Ty mně máš co vyprávět!“ utrhla se na mě. „Taky sis nikdy nedala říct a tátovi odpustila. A pamatuješ se, jak jsi říkala, že máma musí udržet rodinu?“

„Ale táta mě nikdy neuhodil!“ – „V čem je takový rozdíl? Tahal se s řadou ženských a pak se zase vracel. A to nebylo ponižující?“ – Došla mi slova.

Je to už víc než rok. Někam se přestěhovali. Nemám adresu, telefonní číslo si Kristýna změnila. Mám o ni a o Kryštůfka strach. A taky se mi po nich moc stýská. Uvidím je ještě někdy?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Marie (65): Stalker mi vzal dceru

Příběh Marie (65): Stalker mi vzal dceru

Autor: podle příběhu Marie A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 7. 2021 0:05

Kolem mé dcery upletl pavučinu a drží ji v ní. Vztah s dětmi vyměnila za psychopatického muže.

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou

Autor: podle příběhu Petry J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 7. 2021 0:05

Příběh nemocné dvanáctileté Natálky je opravdu silný. Do dvou let působila jako zdravé dítě, avšak…

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Příběh Martiny (36): Řekla jsem kamarádce o nevěře jejího muže

Autor: podle příběhu Martiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 7. 2021 0:05

Neuvědomila jsem si, že někteří lidé nechtějí slyšet pravdu. Přišla jsem tak o nejlepší kamarádku.…

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Autor: podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová, Datum: 17. 7. 2021 0:05

Některá zvířata mají zvláštní dar. Umí předvídat. Taková varování bychom neměli brát na lehkou váhu…

Příběh Milady (49): Tchyně nemá ráda své vnučky

Příběh Milady (49): Tchyně nemá ráda své vnučky

Autor: podle příběhu Milady J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 7. 2021 0:05

Někdy mi připadalo, že žiju snad v 19. století. Copak se dá pochopit, že na první pohled normální a…

Příběh Věry (77): Vnučka se mi vrátila

Příběh Věry (77): Vnučka se mi vrátila

Autor: podle příběhu čtenářky Věry S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 7. 2021 0:05

„Babi, babi, no tak se podívej, to je jsem já, Pavlína, a to je tvoje pravnučka!“ Pomalu otvírám…

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Autor: podle příběhu Ireny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 7. 2021 0:05

Dobrý sluha, ale zlý pán. I tak se dá s nadsázkou mluvit o Facebooku a sociálních sítích obecně.…

Příběh Olgy (56): Bigamista

Příběh Olgy (56): Bigamista

Autor: podle příběhu Olgy J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 7. 2021 0:05

Delší dobu jsem tušila, že se něco děje. Pak zapomněl zavřít mailovou schránku a bylo to jasné.…

Tip šéfredaktorky

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

17. 7. 2021 0:05 autor podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová