
Příběh Kláry (46): Sestra mi přebrala manžela
Máma tátův odchod nesla těžce. Nikdy se z toho nevzpamatovala, jiný muž se u ní nikdy neobjevil a brzy zemřela – podle mě i zatrpklostí – v necelých šedesáti letech. Tak jsem od třiceti byla bez rodiny.
Princ ze seznamky
Štěstí jsem neměla ani ve vztazích. Blížily se pětatřicáté narozeniny a před měsícem ode mě po sedmileté známosti odešel přítel. Prý potřebuje svobodu a ještě se hledá.
Já jsem zase hledala spolehlivého partnera a zoufale jsem toužila po dětech. Michala jsem našla přes internetovou seznamku. O rok starší pohledný muž si mě hned získal. „Toužím po dětech,“ řekl mi na druhé schůzce. – Srdce se mi zatetelilo blahem. „Já taky,“ špitla jsem.
Rodina!
Pak už to mělo rychlý spád. Během měsíce u mě bydlel, další měsíc mě představil rodičům a půl roku po seznámení jsme se vzali. Byla jsem šťastná, najednou jsem měla rodinu. Michalovi rodiče mě okamžitě přijali, stejně jako jeho dvě sestry s rodinou. A když jsem krátce po svatbě otěhotněla, vznášela jsem se radostí!
Malý Tobiáš byl krásné a veselé miminko a já se s radostí věnovala mateřským povinnostem. Michal měl hodně práce, postupoval po kariérním žebříčku a zabezpečil nás tak, že jsem zatím o návratu do práce nemusela přemýšlet. Brzy jsme se měli stěhovat do vlastního domu.
Objevená sestra
Když byl Tobíkovi rok, přes Facebook mě zkontaktovala nevlastní sestra Veronika. „Měla bys ses naučit odpouštět,“ řekl mi Michal, když jsem přemýšlela, jak na ni mám reagovat. „Ta holka přece nemůže za to, že váš společný táta opustil první rodinu.“ Měl pravdu. Tak jsem si pomalu pouštěla – jen virtuálně – Veroniku do života.
Postupně jsme se přes sociální sítě spřátelily. Sice jí bylo o patnáct míň, ale zjistila jsem, že má stejný smysl pro humor, podobné zájmy a že se na její statusy vlastně docela těším. Bydlela na druhém konci republiky úplně sama. Táta prý před rokem zemřel a máma je opustila, když bylo Veronice deset. Pomyslela jsem si něco o božích mlýnech. A tehdy mě napadlo, že Verču k nám pozvu na víkend.
Bylo to dojemné setkání. Jako bychom se znaly odjakživa! „Krev není voda,“ smál se Michal. Její návštěvy se opakovaly, a když jsme se stěhovali do našeho nového domu, navrhl Michal, že máme místa dost a mohli bychom volný pokoj nabídnout Veronice. „Nemá nikoho, než nás,“ usmál se na mě Michal.
Nový dům i s Veronikou
Veronika tedy s námi začala bydlet. Michal jí našel místo u nich ve firmě a každé ráno spolu odjížděli a večer se spolu zase vraceli. Starala jsem se o Tobíka, pro všechny vařila a prala – prostě jsem byla dokonalá hospodyně.
Ten večer měl Tobík horečku a já jsem byla sama doma, protože Michal s Verčou měli mít nějakou firemní akci. Tobík každou chvíli plakal a já jsem špatně spala. Probudilo mě přijíždějící auto. „Konečně jsou doma,“ pomyslela jsem si. Přistoupila jsem k oknu a uviděla je! Michal se v autě líbal s Veronikou!
Pak z něj vylezli a potichu se plížili k Veroničině pokoji. Za dvacet minut jsem je načapala doslova v nejlepším!
Historie se opakuje. V „našem“ domě je Veronika s Michalem. Mají dnes už osmiletá dvojčata. My s Tobíkem bydlíme ve dva plus „káká“ ve městě. Občas za námi chodí Michalova máma. Mně se zhroutil svět. Nechci být jako moje matka, tak k nim Tobíka se skřípěním zubů každý druhý týden pouštím na návštěvu. Ale Veronice a Michalovi už to nikdy neodpustím.
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

Příběh Zdeny (59): Tragédie, která rozbila naše životy
Autor: podle příběhu Zdeny Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 6. 2022 0:05„Sedím v křesle a prohlížím si staré album,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Zdena. „Na…

Příběh Petry (52): Mám ho vzít zpátky?
Autor: podle příběhu Petry B. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 6. 2022 0:05Staré přísloví říká, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Je to pravda, nebo jen okřídlený…

Příběh Katky (48): Domácí násilí zůstalo dlouho skryté
Autor: podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 6. 2022 0:05Domácí násilí má většina z nás stále spojené s „problematickými“ lidmi. Nechceme si přiznat, že k…

Příběh Petra (56): Nebát se navštívit lékaře. To je má rada pro všechny, kteří mají problémy s dýcháním
Autor: podle příběhu Petra J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 6. 2022 0:05V době, kdy stále kolísají počty nakažených virem COVID-19, můžeme problémy s dýcháním snadno…

Příběh Jolany (43): Nevím, kdo je otec mého dítěte
Autor: podle příběhu Jolany L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 6. 2022 0:05Většina dívek si představuje, jak potká toho pravého prince na bílém koni. Lásku korunuje krásná…

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě
Autor: podle příběhu Hany W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 5. 2022 0:05Měla babička pravdu o zakopaných špercích na zahradě pod hruškou? Nebo šlo jen o výmysl popletené…

Příběh Jaroslavy (73): Z banální virózy se vyklubala zákeřná nemoc
Autor: podle příběhu Jaroslavy M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 5. 2022 0:05Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je onemocnění, které ovlivňuje život pacienta na…

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem
Autor: podle příběhu Ireny P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 5. 2022 8:00Padnout až na dno a pak se odrazit je těžké. Nejhorší však je stáhnout s sebou ty nejbližší, kteří…
Komentáře