Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Ivany (53): Nevidím žádné světlo na konci tunelu
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Ivany (53): Nevidím žádné světlo na konci tunelu

datum: 15. 1. 2022 0:05 autor: podle příběhu Ivany Š. napsala Alžběta Morávková
Někdy osud nadělí na bedra jednoho člověka tolik neštěstí, až se to zdá nepravděpodobné. Své o tom ví naše čtenářka Ivana, se kterou se život opravdu nemazlil.

Měla jsem krásné a šťastné dětství. Bohužel trvalo jen do jedenácti. Tehdy zemřel tatínek na rakovinu. Přestože to maminka samozřejmě věděla, mně nikdo nic neřekl. O to větší šok to pak pro mě byl.

Po tatínkovi odešla i maminka

S maminkou jsme si zůstaly blízké i v dospělosti. Spolužačky se tomu divily, ale pro mě to byla ta nejlepší kamarádka. Když jsem potkala Davida, moc jsem si přála, aby se jí taky líbil. Padli si do oka a nikdy to nebyl ten vztah zeť a tchyně, známý z anekdot. A já jsem si naopak moc rozuměla s Davidovými rodiči a sestrou.

Pak přišly na svět naše děti, Rozárka a Adámek. Několik let jsem byla dokonale šťastná! Než onemocněla maminka. „Ivanko, nahmatala jsem si bulku v prsu,“ řekla mi, „podle vyšetření je to sice zhoubné, naštěstí ale ohraničené,“ usmála se. „Pár měsíců se budu léčit, potom to bude dobré.“

Nebylo. Zrádná nemoc stačila metastázovat. Maminka umřela za patnáct měsíců. Nesla jsem to těžce. Oporou mi byl David a děti i Davidova rodina.

Moje šťastná rodina

Trvalo mi skoro dva roky, než jsem se dala dohromady. Naše manželství bylo naštěstí pořád tak hezké jako na začátku a s dětmi jsme neměli žádné větší problémy. Rozárka oslavila patnácté narozeniny a byla přijata na gymnázium. O dva roky mladšího Adámka zajímaly počítače a ve třinácti měl jasno, že půjde na průmyslovku.

Na tu lednovou sobotu před deseti lety nikdy nezapomenu. Hustě sněžilo, do toho foukal silný vítr. „Tati, tati,“ slyšela jsem volat Rozárku, „pojedeme spolu pro ty lyže?“ Chystala se na povinný školní lyžařský kurz a David jí slíbil nové lyže.

„Já pojedu taky,“ ozval se Adam. „Potřebuju novou klávesnici.“ – „Nechcete počkat, až přestane sněžit?“ docela zbytečně jsem poznamenala. – „Za chvíli jsme zpátky,“ usmál se David. „Určitě to stihneme před obědem.“

V troubě už se málem vysušilo pečené kuře, brambory stydly – a oni nikde. Telefon nebral ani jeden. „Asi se zapomněli někde v nákupním centru a mobil neslyší,“ pomyslela jsem si. „No, to je dost,“ vykřikla jsem, když jsem uslyšela zvonek. „Zase nemůžete najít klíče?“

Jak bez nich budu žít?!

Za dveřmi nestál David s dětmi, ale uniformovaní policisté, mladší žena a starší muž. Další hodiny i dny si vybavuji jen matně. Probudila jsem se na nemocničním lůžku, vedle postele stále švagrová, Davidova sestra Lucie, a tekly jí slzy. „Kde to jsem? Proč?“ zvedla jsem hlavu. Pak mi to došlo! Asi je to pravda! Když se David s dětmi vracel domů, řidič jedoucí v protisměru dostal smyk. Čelní náraz nikdo z nich nepřežil.

Začala jsem vzlykat, přiběhla sestra a píchla mi nějakou injekci. Několik měsíců jsem žila v mlze. Nemohla jsem se s tou ztrátou smířit. Kdyby mi tolik nepomáhala Lucie, asi bych to nezvládla vůbec. Třeba vyměnit byt, abych je všechny pořád neměla na očích.

Po půl roce jsem se vrátila do práce, Lucie na to dohlédla. Tchyně s tchánem byli taky na práškách. Snažila jsem se, ale bylo to těžké. V kanceláři na mě byli všichni hodní, chodili kolem mě po špičkách. Pro mě byl nejhorší leden rok poté. Spolykala jsem prášky a vyčítala Lucii, že zavolala záchranku. Když jsem totiž nezvedala telefon, zalarmovala policii. Vypáčili dveře a našli mě ležet v ložnici.

Stresy se na mně podepsaly a další leden jsem si nahmatala bulku na prsu. „Aspoň to skončí,“ řekla jsem. Lucie mě ale doslova dovlekla k doktorovi. Následovala chemoterapie, operace, ozařování. Já jsem si přitom tolik přála umřít!

Kupodivu žádné komplikace nepřišly a já žiju dalších osm let. Svět mě ale nebaví. Uvidím někdy nějaké světlo na konci tunelu?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Zdeny (59): Tragédie, která rozbila naše životy

Příběh Zdeny (59): Tragédie, která rozbila naše životy

Autor: podle příběhu Zdeny Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 6. 2022 0:05

„Sedím v křesle a prohlížím si staré album,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Zdena. „Na…

Příběh Petry (52): Mám ho vzít zpátky?

Příběh Petry (52): Mám ho vzít zpátky?

Autor: podle příběhu Petry B. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 6. 2022 0:05

Staré přísloví říká, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Je to pravda, nebo jen okřídlený…

Příběh Katky (48): Domácí násilí zůstalo dlouho skryté

Příběh Katky (48): Domácí násilí zůstalo dlouho skryté

Autor: podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 6. 2022 0:05

Domácí násilí má většina z nás stále spojené s „problematickými“ lidmi. Nechceme si přiznat, že k…

Příběh Petra (56): Nebát se navštívit lékaře. To je má rada pro všechny, kteří mají problémy s dýcháním

Příběh Petra (56): Nebát se navštívit lékaře. To je má rada pro všechny, kteří mají problémy s dýcháním

Autor: podle příběhu Petra J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 6. 2022 0:05

V době, kdy stále kolísají počty nakažených virem COVID-19, můžeme problémy s dýcháním snadno…

Příběh Jolany (43): Nevím, kdo je otec mého dítěte

Příběh Jolany (43): Nevím, kdo je otec mého dítěte

Autor: podle příběhu Jolany L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 6. 2022 0:05

Většina dívek si představuje, jak potká toho pravého prince na bílém koni. Lásku korunuje krásná…

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě

Autor: podle příběhu Hany W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 5. 2022 0:05

Měla babička pravdu o zakopaných špercích na zahradě pod hruškou? Nebo šlo jen o výmysl popletené…

Příběh Jaroslavy (73): Z banální virózy se vyklubala zákeřná nemoc

Příběh Jaroslavy (73): Z banální virózy se vyklubala zákeřná nemoc

Autor: podle příběhu Jaroslavy M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 5. 2022 0:05

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je onemocnění, které ovlivňuje život pacienta na…

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem

Autor: podle příběhu Ireny P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 5. 2022 8:00

Padnout až na dno a pak se odrazit je těžké. Nejhorší však je stáhnout s sebou ty nejbližší, kteří…

Tip šéfredaktorky

SOUTĚŽ Gely na intimní hygienu sebamed

16. 6. 2022 14:30 autor -red-