Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Ivany (67): Po 40 letech jsem svobodná
Pixabay
Příběhy ze života

Příběh Ivany (67): Po 40 letech jsem svobodná

datum: 5. 10. 2019 0:02 autor: podle příběhu Ivany S. napsala Nikol Staňková
„Miluji tě“ může leckdy znamenat úplně pravý opak.

Už na základní škole jsme po sobě koukali. Táhlo nás to k sobě a ve svých 16 letech jsme spolu začali chodit. Scházeli jsme se vždy tajně každý večer pod javorem, který rostl u našeho domu.

Naše rodina nám společný vztah nikdy moc nepřála. Odháněli nás od sebe, špehovali nás a snažili se za každou cenu vztah rozbít.

První zkouška ohněm

Ve svých 18 letech jsem nečekaně otěhotněla. Pavel přišel a řekl, že není na takový závazek připravený. „Musíme se rozejít, tohle já nezvládnu!“ Dodnes nevím, co mě k němu tak poutalo, už v téhle době jsem ho měla opustit. Byla jsem pod velkým stresem, tlačila na mě rodina, Pavel, a já jsem ve stavu napětí, který ve mně trval celou tu dobu, potratila.

Když ve 20 letech odešel na vojnu, já čekala. Moji kamarádi chodili na zábavy, a já byla doma, myslela na Pavla, a doufala, že mi pošle alespoň dopis. V návalu všech emocí mi přišel dopis, kde stálo jediné: „Doufám, že jsi mi věrná.“ Až po letech jsem se dozvěděla, že na vojně se moc dobře bavil. Já husa byla doma a brečela pro něho.

Láska nebo nenávist

Přišel den D a my jsme si po osmi letech vztahu, který byl jako na houpačce, řekli ANO. Bohužel jsem nevěděla, co všechno jedno slovo dokáže změnit. Od té doby jsem přestávala být sama sebou. „Uvař, ukliď, nikam nepůjdeš!“ Začala jsem žít jiný život, život s násilníkem, kterého jsem milovala natolik, že jsem nedokázala odejít.

Celý život si přál mít syna. Když se nám narodila dcera, po prvotním návalu štěstí přišel nenávratný teror i pro ni. Chtěl z ní vychovat loutku, kterou může ovládat stejně tak jako mě. Neustálá kontrola nad jejím životem, hlášení, kde je a s kým. Dodnes si vyčítám, že jsem to nechala zajít tak daleko. Bála se ho, když bouchly dveře od domu, obě jsme hned zmlkly, protože jsme věděly, že je zle. Vždy jsem byla špatná já. To, že chodil po nocích hrát s kamarády po hospodách, už nikoho nezajímalo. Venku úžasný chlap, doma násilník.

Když začal podnikat, říkala jsem si: „Teď se to zlepší, už bude dobře.“ On nikdy nebyl typ člověka, který by dokázal někoho vést, i když si na „pana řídícího“ vždy rád hrál. Takže bylo jasné, že pokud mu do firmy nepřijde někdo schopný, firma brzy zkrachuje. V roce 2005 nastoupila k němu do firmy dcera. Zpočátku jsme si mysleli, že to bude dobrá spolupráce mezi dcerou a otcem. Pracovní vztah vydržel 10 let, kdy dcera musela snášet neustálé výčitky, řev na její osobu a problémy, které za něho musela řešit. Já jsem nikdy neměla doma žádné slovo, vždy mě bral jako podřadnou ženu, která mu je dobrá na domácí práce. Byla jsem v tomto kruhu už tak dlouho, že mi to přišlo normální a správné.

Pavel měl vždy rád peníze, vlastně to byla jeho jediná celoživotní láska. Rád si lidi kupoval a snažil se ostatní pod záminkou peněz přehodit na svoji stranu. Dařilo se mu to, ale v den jeho šedesátých narozenin přišel o svůj „pomyslný“ domov. Jeho firma dostala výpověď od velké ocelářské společnosti, která mu přes třicet let zajištovala velký příjem peněz. Psychický tlak a nejistá finanční situace se mu stala osudnou. Firma zkrachovala a on ztratil celý svůj vzdušný zámek, který si ve své hlavě vytvořil. Snažila jsem se mu být co největší oporou, společně s dcerou a vnučkou. Bohužel, se to tvrdě obrátilo proti nám. Pokud jsem v mládí s ním zažívala násilí, byl to velmi slabý odvar toho, co přišlo teď. Pod vlivem emocí, nenávisti, křivdy a obrovského vzteku, který vůči světu měl, se začal mstít na mně a dceři. Vlak už byl tak rozjetý, a já to nedokázala zastavit. Vždy jsem si říkala, když jsem slyšela nějaký příběh ženy, která prošla domácím násilím „proč s tím nic nedělá, proč neodejde???“ Kdo to nezažil, nepochopí, je strašně těžké přijmout fakt, že člověk, kterého milujete, se vás a vaší dceru snaží zničit a to za každou cenu.

Moje šťastná trojka

Dnes to jsou čtyři roky, co jsme se rozvedli. Společně se svou dcerou a vnučkou jsem se přestěhovala do nového domečku, kde žiju nový život. Moje holky mi byly velkou oporou a jsou dodnes. Jsou mým zázemím, mým domovem, můj život.

Někdo by si mohl říci: „Jak můžou tři ženské v chalupě spolu fungovat?" Věřte či ne, velmi dobře. Tři generace úplně odlišných žen, které jsou vlastně úplně stejné. První žije svůj sen, druhá má svou firmu a já konečně žiju svůj svobodný život.

Moje životní filozofie pochází od učení Timiho Hansela: „Mám pro vás dobrou zprávu! Tu nejlepší část svého života máte možná před sebou. A pokud se rozhodnete ji využít, na věku ani na jiných okolnostech nezáleží.“        


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

Autor: podle příběhu Ivany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 5. 2023 0:05

„Zrovna včera jsem četla, jak byla odhalena skupina facebookových podvodníků,“ začíná svůj dopis…

Příběh Terezy (40): Nenávidím svou sestru!

Příběh Terezy (40): Nenávidím svou sestru!

Autor: podle příběhu Terezy A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 4. 2023 0:05

„Úplně mi zničila život. Žárlila od chvíle, kdy mě naši přivezli z porodnice. Najednou už nebyla…

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Příběh Lýdie (47): Hledání ztraceného bratra

Autor: podle příběhu Lýdie k. napsala Alžběta Morávková, Datum: 16. 4. 2023 0:05

„Moje poslední vzpomínka na bratra je z dětského domova. Stojím na schodech, hystericky pláču a…

Dagmar N.: Existuje volání krve?

Dagmar N.: Existuje volání krve?

Autor: podle příběhu Dagmar N. napsala Alžběta Morávková, Datum: 15. 4. 2023 0:05

„Rozhodla jsem se napsat příběh své matky a vlastně také svůj. Příběh mé maminky se odehrál na…

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Příběh Ireny (48): Manžel je závislý na sociálních sítích

Autor: podle příběhu Ireny A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 4. 2023 0:05

Dobrý sluha, ale zlý pán. I tak se dá s nadsázkou mluvit o Facebooku a sociálních sítích obecně.…

Příběh Dany (48): Lásku mi přivedl pes

Příběh Dany (48): Lásku mi přivedl pes

Autor: podle příběhu Dany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 4. 2023 0:05

„Když mi děti k čtyřicátým narozeninám darovaly psa, netušila jsem, jak moc se tím změní můj život…

Příběh Haliny (45): Rodiče mi neodpustili rozvod

Příběh Haliny (45): Rodiče mi neodpustili rozvod

Autor: podle příběhu Haliny M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 4. 2023 8:00

„Spolu se čtyřmi sourozenci jsme vyrůstali obklopeni láskou rodičů,“ začíná svůj dopis naše…

Vítek, otec tří dcer, byl velký sportovec. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu

Vítek, otec tří dcer, byl velký sportovec. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu

Autor: redakce ve spolupráci s Nadačním fondem Galenos, Datum: 28. 3. 2023 0:05

Vítek Roušal z Plzeňska byl vždycky správný akční muž, který miloval přírodu a svou rodinu. Pak…

Tip šéfredaktorky

Příběh Ivany (55): Jak jsem málem naletěla „facebookovému“ příteli

14. 5. 2023 0:05 autor podle příběhu Ivany K. napsala Alžběta Morávková