Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Evy (52): Kamarádka mě okradla
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Evy (52): Kamarádka mě okradla

datum: 19. 6. 2021 0:05 autor: podle příběhu Evy L. napsala Alžběta Morávková
Kamarádky člověk tak nějak „sbírá“ v průběhu života. Lenu jsem potkala zhruba před deseti lety. Moje květinářství a její cukrárna byly vedle sebe na jedné ulici. Některé přátelství vydrží, jiné časem vyšumí. A někdy ho může zničit i podvod.

Nikdy mě nenapadlo, že ze mě bude „podnikatelka“. Jenže krátce po mých čtyřicátých narozeninách mi manžel prozradil, že potkal „osudovou“ ženu. Musím prý tedy pochopit, že odchází za ní – čeká přece jeho dítě. Jako kdyby naše Jolanka snad nebyla jeho!

Majitelka květinářství

Rozvod byl rychlý, ta druhá zřejmě na něj tlačila, aby byl co nejdřív rozvedený a mohl si ji vzít. Možná i proto byl docela velkorysý ke mně. Nad rámec vyrovnání, kdy mi zůstal náš byt, pro mě ještě zajistil levné prostory na druhém konci města a přispěl na vybavení mého květinářství.

Vždycky jsem si přála mít své vlastní květinářství. Před svatbou jsem jednomu šéfovala, ale pak jsem zůstala doma s Jolankou a hlavně poskytovala servis manželovi, který si nepřál, abych pracovala.

Obchůdek jsem si vybavila podle svých představ a brzy jsem měla stálou klientelu, která ke mně chodila pro květiny i pro různé malé dárky.

Sousedka z cukrárny

„Dobrý den, jsem vaše sousedka z cukrárny,“ objevila se pár dní po otevření ve dveřích usměvavá žena přibližně v mém věku. V ruce držela talířek s dvěma lákavými zákusky.

Tak začalo naše přátelství s Lenou. Měly jsme leccos společného – obě rozvedené, obě s jedním dítětem. Její exmanžel měl velké dluhy a exekuce na krku, výživné na syna posílal nepravidelně. Zatímco já jsem naštěstí bydlela ve vlastním bytě, ona měsíčně splácela hypotéku.

Moje květinářství docela prosperovalo. Musím říct, že jsem ani ve snu nedoufala, jak dobře to půjde! Nebylo to na velké rozhazování, ale pohodlně jsem nás uživila a po dvou letech si mohla dovolit zaměstnat další dvě ženy.

Leně se nedařilo

To Lena měla pořád problémy s prodavačkami, střídaly se u ní snad po měsíci. Občas si stěžovala, že je ráda, že zaplatí nájem.

„Myslím si, že bys měla jít s dobou a začít prodávat kávu s sebou do kelímku,“ nahlas jsem přemýšlela, když to se mnou naposledy probírala. „Kup si nový kávovar a najdi dodavatele nějaké kvalitní kávy.“ – „To se ti řekne,“ povzdechla. „Evi, já jsem ráda, že se uživím. Vím, že investice budou nutné, ale říkám si, jestli to radši nemám zavřít…“

Obchodní partnerství

„Budeš mít v poledne chvilku volno?“ volala na mě druhý den ráno, když jsem otvírala. „Zvu tě na oběd!“

„Přemýšlela jsem o tom, co jsi včera říkala,“ začala. „No a napadla mě jedna možnost. Na rozdíl ode mě jsi skvělá obchodnice. Máš obchodní talent a cit,“ pokračovala. „Co kdybys vstoupila do cukrárny jako spolumajitelka?“ – Nechápavě jsem na ni zírala. „Já rozumím kytkám, a ne dortům!“ zasmála jsem se.

„To je právě to! Já rozumím dortům, ale uniká mi všechno kolem. A pokaždé, když jsi mi něco poradila – vzpomínáš třeba na ty light dortíky nebo zeleninové snídaňové sendviče – zafungovalo to.“

Poslala jsem jí peníze

Nechala jsem si pár dní na rozmyšlenou a pak jsme si plácly. Spočítaly jsme, že vstupní investice bude kolem tří set tisíc. Ty vložím já, Lena se o všechno postará, povede dál cukrárnu. Bude dostávat plat a po splacení mých tří set tisíc bude všechno napůl. „Zajdeme k právníkovi a sepíšeme smlouvu,“ řekla mi Lena. „Znám jednoho dobrého, je to pár minut od nás, má dovolenou, bude za dva týdny.“

Jenže bylo třeba rychle začít s přestavbou interiéru, nákupem kávovaru, nových hrnečků a papírových kelímků s logem… Poslala jsem peníze na účet před podpisem smlouvy. Myslíte si, že jsem byla naivní. Ale kam bych přišla, kdybych nevěřila nejlepší kamarádce?!

Vždyť přece cukrárnu prodala!

Uplynulo asi pět dní, když na mě ráno křičela Lenina prodavačka stojící před cukrárnou: „Paní Evo, nevíte, co se děje? Jindy tu už šéfová bývá, teď mi nebere telefon.“ Mně ho nebrala taky. Zkusila jsem jejího syna Kubu.

„Máma přece večer odjela! Cukrárnu prodala a bude pracovat v Anglii. Copak vám to neřekla? Je fakt dobrá, když se v padesáti vydala do světa!“

Nejdřív jsem si myslela, že to je omyl. Nebyl. Už odpoledne se tu objevili noví majitelé – mladí manželé. Prý od Leny koupili vybavení a chtějí hned pokračovat a postupně cukrárnu vylepšit.

Jsem naivní?

Teprve teď jsme pochopila, že Lena i moje peníze jsou možná v nenávratnu. Sehnala jsem na ni nové telefonní číslo, mailovou adresu – po půl roce mi teprve napsala esemesku: NESLO O ZADNOU PUJCKU. MAS SNAD NA TO DOKLAD?

Už je to víc než rok. Zaplatila jsem za svou naivitu. Jenže kamarádky si přece mají pomáhat! Jak jsem mohla vědět, že Lena hodí za hlavu deset let našeho přátelství?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru

Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru

Autor: připraveno ve spolupráci se Samsung Tvoje šance #futureskills, Datum: 12. 11. 2022 0:05

Petrovi bylo 17 let, když jako nejistý kluk vstoupil do programu Samsung Tvoje šance #futureskills.…

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Příběh Lídy (79): Vnučka mi prodala střechu nad hlavou

Autor: podle příběhu Lídy C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 11. 2022 0:05

„Nezůstalo mi skoro nic, jen oči pro pláč,“ začíná svůj smutný dopis paní Lída, která popisuje…

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Příběh Lucie (44): Život se mi zhroutil jak domeček z karet

Autor: podle příběhu Lucie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 11. 2022 0:05

Méně je někdy více. Nemá cenu se obětovat pro všechny za cenu vlastního zdraví. O tom ví své naše…

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Autor: podle příběhu Edity K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 23. 10. 2022 0:05

Mohla jsem tomu zabránit? O tom stále přemýšlí naše čtenářka Edita. Od smrti jejího bývalého…

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Autor: podle příběhu Ivety J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 16. 10. 2022 0:05

„Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy vdám se z lásky,…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 10. 2022 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Hanky: (58): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Příběh Hanky: (58): Nakonec jsem mu tu lež odpustila

Autor: podle příběhu Hany J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 8. 10. 2022 0:05

Prodloužený víkend v Římě nebo v Paříži, dovolené po celém světě, cestování třeba jen tak… To, co…

Příběh Marie (49): Nejsem dcera svého táty

Příběh Marie (49): Nejsem dcera svého táty

Autor: podle příběhu Marie K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 1. 10. 2022 0:05

„Maruško, musím ti něco říct,“ s námahou šeptala máma jen pár dní předtím, než zemřela. „Táta není…

Tip šéfredaktorky

PŘEDVÁNOČNÍ SOUTĚŽ o 5 balíčků hydratačního séra Sebamed

6. 12. 2022 13:45 autor -red-