Čas jen pro mě

Babičce se zhoršila nemoc

Před půl rokem mi Filip oznámil, že jeho babičce se zhoršila Alzheimerova choroba. Žila v domově seniorů asi čtyřicet kilometrů od nás a rodinu už prý téměř nepoznávala.

„Budu za ní jezdit každou středu odpoledne,“ řekl. „Nechci, aby tam byla úplně sama.“

Dojalo mě to. Filip o babičce často vyprávěl. Jako malého ho hlídala, pekla mu štrúdl a učila ho hrát karty. Byla jsem pyšná, že jsem si vzala tak citlivého muže.

Každou středu tedy odjížděl z práce dřív a vracel se kolem deváté večer. Většinou tvrdil, že babička celou dobu mlčela nebo si ho spletla se svým bratrem.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Daniely (45): Nevěru odhalila pračka

Chtěl za ní jezdit sám

„Musí to být těžké,“ objala jsem ho.

„Je,“ odpověděl a odvrátil oči.

Nikdy mě nenapadlo pochybovat. Byla jsem unavená péčí o Tobiáše a Filipovy středeční návštěvy jsem brala jako samozřejmost. Dokonce jsem mu několikrát navrhla, že pojedeme všichni.

„Babička je neklidná, když vidí malé děti,“ namítl. „A Tobiáš by z té dlouhé cesty nic neměl.“

Vrchní sestra ho nezná!

Před dvěma týdny přišla zpráva, že babička zemřela. Filip byl zamlklý, ale neplakal. Přičítala jsem to šoku. Před pohřbem jsme se rozhodli zajet do domova vyzvednout její věci. Tobiáše hlídala moje maminka a já Filipa doprovázela.

Na oddělení nás přivítala vrchní sestra. Žena se na něj překvapeně zadívala. „A vy jste kdo? Vás jsem tu ještě neviděla.“ – Filip zbledl. „Jsem vnuk, jezdil jsem za babičkou každou středu,“ vyhrkl. –Sestra zavrtěla hlavou. „Ve středu jsem tady vždycky já. Za paní Kopeckou chodila pravidelně jen dcera a občas její neteř.“

Nastalo ticho. Slyšela jsem tikání hodin na chodbě a vzdálené cinkání nádobí. Filip se nadechl, ale já ho zastavila.

„Teď ne,“ řekla jsem. „Ne před cizími lidmi.“

Tip na romantickou knihu

Ophelia Wintersová přijímá stipendium na prestižní skotské univerzitě Sorrowsong s cílem dokázat, že za smrt jejích rodičů nese vinu letecký magnát Cain Green. Její plán je jasný – mít dobré známky a nevzbudit pozornost.

Jenže už první den ji málem zabije záhadný muž, z kterého se vyklube Cainův syn. Alex Corbeau-Green je podle ní jen mladší verzí svého otce – krásný, ale nebezpečný. Když se však Ophelia stane terčem anonymních výhrůžek, musí s ním začít spolupracovat a jejich vztah se postupně mění. Která touha bude nakonec silnější – ta po pomstě, nebo ta po Alexovi? (Vychází v nakladatelství Ikar.)

Já ti to vysvětlím!

Cestou domů mlčel. Až před naším domem zašeptal: „Emo, já ti to vysvětlím.“ –„Tak vysvětluj.“

Tvrdil, že nikoho nemá. Že jen potřeboval čas pro sebe, že jezdil za kamarádem, občas seděl v hospodě nebo se dlouho procházel. Prý se cítil sevřený prací, manželstvím a odpovědností za dítě.

Nevěřila jsem mu. Ne úplně. Na obyčejnou procházku člověk nepotřebuje půl roku lhát o nemocné babičce.

Teď každou noc ležím vedle něj a přemýšlím, kam opravdu jezdil. K jiné ženě? Za hazardem? Nebo existuje tajemství, které je ještě horší?

Potřebuji znát pravdu

Filip mě prosí, abych mu dala čas. Já ale potřebuji pravdu. Proto jsem se rozhodla, že ji zjistím sama. Ve středu odpoledne předám Tobiáše mamince a pojedu na místo, které jsem našla ve Filipově navigaci mezi posledními cíli.

Je to obyčejný dům na kraji města. Stejná adresa se tam opakuje každou středu.

Nevím, kdo mi otevře. Vím jen, že až zazvoním, náš dosavadní život definitivně skončí. A možná začne nový – s Filipem, nebo bez něj.