Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Dariny (50): Covid nám narušil manželství
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Dariny (50): Covid nám narušil manželství

datum: 2. 10. 2021 0:05 autor: podle příběhu Dariny L. napsala Alžběta Morávková
Pětadvacet společných let a tři děti – to spojuje Darinu a Romana. Donedávna spokojený vztah se jim během posledního roku a půl narušil. Stojí za tím covid a lockdown.

Ještě před dvěma lety bych nevěřila tomu, že budu někdy vážně uvažovat o rozvodu. Tři děti, z toho jedna dvojčata, dají docela zabrat. Vystudovala jsem pedagogickou fakultu, do školy jsem ale nešla a začala soukromě učit angličtinu, zpočátku jen několikrát týdně, abych měla čas na rodinu.

Taková normální rodinka

Roman se z programátora vypracoval na manažera velké IT firmy. Nikdy jsme se nenudili. Vždycky jsme měli spoustu společných zájmů, rádi sportujeme a ke sportu jsme vedli i děti.

Nebe zalité sluncem ale zakryl covidový mrak. Jakmile se u Romana v práci objevily první případy koronaviru, přešel na home office. „To je nezvyk,“ stěžoval si. „Jsem zvyklý být mezi lidmi a teď všechno řeším jen po skypu.“

Věřila jsem, že to nebude dlouho trvat. Náš dům není totiž moc velký. Stojí však na pěkném místě a z centra Brna je to k nám pouhých dvacet minut městskou dopravou. To bylo vždycky ideální pro mě, protože za mnou mohli zájemci o hodiny angličtiny jezdit domů, kde mám malou pracovnu.

Zvykla jsem si na svůj denní rytmus i pravidelné procházky se psem. V poledne jsem většinou něco malého snědla a vařila až večeři, kdy jsme se všichni sešli. A přestože děti už s námi nebydlí a domů jezdí jen na víkend, tenhle rituál jsme dodržovali i pak. Vyprávěli jsme si u stolu, co jsme za den prožili, a někdy si dali sklenku vína na dobrou noc.

Všechno je jinak

Teď ale bylo všechno vzhůru nohama. Já jsem v pracovně vyučovala přes Skype, Facetime i WhatsApp a Roman si udělal kancelář v obýváku. V poledne se dožadoval oběda. „Tak si jídlo objednej, nemám v poledne čas vařit, jsem taky unavená,“ usadila jsem ho. Pak jsem zjistila, že oběd je to nejmenší. Chyběl mi prostor. Byla jsem zvyklá po skončení lekcí sednout si s kávou do křesla, chvíli relaxovat, pak vyvenčit psa.

Jenže to nešlo. V obýváku úřadoval Roman, takže jsem ho nemohla rušit při video poradách a konferencích. Horší bylo, že Romanovi se nakonec doma zalíbilo. „Představ si, Darinko, že šéf se rozhodl pustit od ledna polovinu pronajatého prostoru. Do firmy bude pravidelně chodit jen pár lidí. A my ostatní kromě porad a nutných schůzek jen podle potřeby.“

„Počkej, tím chceš říct, že to zůstane takhle napořád?“ vyhrkla jsem překvapeně. „Jako že budeš trvale pracovat v obýváku?“ – „A co ti na tom vadí?“ uraženě odpověděl. „Ty taky pracuješ doma!“ – „Jenže to je rozdíl, já nezabírám společné prostory!“ neudržela jsem se. – „Hm, to jsem netušil, že ti překážím,“ prásknul dveřmi.

Večer jsem se mu snažila trpělivě vysvětlit, že respektuji jeho práci, ale on musí respektovat zase tu mou. A že ideálním řešením bude, když si udělá pracovnu z jednoho dětského pokoje. Děti jezdí jen občas a v nejhorším se vejdou do toho druhého.

Přestal o sebe dbát

A tak vlastně každé ráno Roman přešel pár kroků z ložnice do své pracovny. Tím začala další smutná etapa našeho žití. Přestal o sebe dbát. „Nejsi náhodou trochu zarostlý?“ zavtipkovala jsem. –„Proč bych se holil, když do práce jdu až pozítří.“ – „A co třeba kvůli mně?“ – „Darinko, to není důležité!“

Vždy upravený manažer se najednou proměnil v zarostlého chlapa v teplákách a vytahaném triku. Košili nebo slušnější tričko si bere jen na video konference. Pokud potřebuje jet do práce, vyřídí tam to nejnutnější a po pár hodinách je doma.

Sice má pracovnu, ale každou chvíli chodí dolů do kuchyně pro kávu, pro čaj, pro vodu, na svačinu… A dělá mi všude nepořádek. Když skončím s výukou, místo odpočinku utírám zaschlé kapky od džusu na podlaze, zametám drobky z bagety a ukládám použité nádobí do myčky, protože to on prý „neumí“. Věřte, nevěřte, začala jsem být na Romana alergická. I děti si všimly, že jsem na něj podrážděná a vyvolávám hádky.

Už nevím, jak dál. Domov už pro mě dávno není místem klidu a pohody, ale otevřeným bojištěm. Obávám se, že mír je daleko. Tedy pokud k němu ještě někdy dojde.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kamily (37): Jsem těhotná a přítel mě opustil

Příběh Kamily (37): Jsem těhotná a přítel mě opustil

Autor: podle příběhu Kamily K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 10. 2021 0:05

Až do minulého měsíce byl můj život zalitý sluncem. Aspoň jsem si to myslela. Pak ale přišla prudká…

Příběh Lenky (51): Dceřin manžel je násilník

Příběh Lenky (51): Dceřin manžel je násilník

Autor: podle příběhu Lenky V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 16. 10. 2021 0:05

„Babičko, tatínek křičel na maminku a ona plakala,“ řekla najednou tříletá Natálka. „Asi zlobila,…

Příběh Jitky (54): Podle jeho dcery jsem zlatokopka!

Příběh Jitky (54): Podle jeho dcery jsem zlatokopka!

Autor: podle příběhu Jitky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 10. 2021 0:05

„Vždyť já mám Vladimíra ráda, nic od něj nechci a nepotřebuji,“ píše naše čtenářka Jitka. „Stačí mi…

Příběh Vlaďky (53): Útěk ze zlaté klece

Příběh Vlaďky (53): Útěk ze zlaté klece

Autor: podle příběhu Vlaďky H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 10. 2021 0:05

Brali jsme se strašně mladí – a neměli jsme vůbec nic, jen vzájemnou lásku. Bylo nám jednadvacet a…

Příběh Haliny (45): Rodiče mi neodpustili rozvod

Příběh Haliny (45): Rodiče mi neodpustili rozvod

Autor: podle příběhu Haliny M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 10. 2021 0:05

„Spolu se čtyřmi sourozenci jsme vyrůstali obklopeni láskou rodičů,“ začíná svůj dopis naše…

Příběh Mariany (36): Před svatbou utekl!

Příběh Mariany (36): Před svatbou utekl!

Autor: podle příběhu Mariany L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 9. 2021 0:05

V dálce už slyšela zvonit svatební zvony, všechno bylo zajištěné a objednané a termín důležitého…

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Příběh Edity (46): Manžel spáchal po rozvodu sebevraždu

Autor: podle příběhu Edity K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 9. 2021 0:05

Mohla jsem tomu zabránit? O tom stále přemýšlí naše čtenářka Edita. Od smrti jejího bývalého…

Příběh Dagmar (56): „Dokonalé“ manželství

Příběh Dagmar (56): „Dokonalé“ manželství

Autor: podle příběhu Dagmar F. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 9. 2021 0:05

Někdy už mě to věčné předstírání vadí a jsem z něj unavená. Myslím si, že děti to dávno ví. Já si…

Tip šéfredaktorky

Arthur Miller (†89): Odmítl se starat o syna s Downovým syndromem

11. 10. 2021 0:05 autor Anna Vágnerová