„Pamatuju si ještě jako malý, jak jsem s tatou chodil do kostela na mši. To už je všecko pryč. Teď jezdím nejradši na zahrádku, sednu na lavici a koukám na to, jak se příroda probouzí. Pozvu sousedy, kamarády, vidíme se po zimě poprvé, dáme po půlce a připijeme každý na to své. Čim jsem starší, tím víc si to užívám.“ Jarek, 45, Ostravsko
Možná právě to je i ten důvod, proč tradiční podobu Velikonoc, která je svázána desítkami menších nebo větších tradic, postupně opouštíme. 49 % domácností v průzkumu přiznává, že tradice v rámci svátků přijímá spíš jen symbolicky. Pánové a hoši připraví jednoduchou pomlázku, dámy a děvčata pár nabarvených vajíček. Upeče se nádivka, beránek stačí z obchodu. A pokud něco z toho chybí, nevadí, svátky si užijeme stejně.
„Ještě před patnácti lety jsem dokonce dělala kraslice pomalu i pro přespolní, teď ale na dveře stejně nikdo cizí nezazvoní. Udělám si s vnučkami dvě tři pro radost, jen abych z toho nevypadla, a ty pak pověsíme na stužkách na fíkus. A než abych šůrovala, skočíme si radši někam na procházku nebo si koupíme domů zákusky a prohlížíme fotky.“ Jana, 68, střední Čechy.
I díky tomu, že Velikonoce jsou pro české domácnosti svátky setkávání a hoštění příbuzných a známých, nechceme na nich šetřit. Bez občerstvení se obejdou jen v malém procentu domácností.
Na velikonočním stole se tak ve dvou třetinách domácností objevuje beránek, více než polovina domácností barví vajíčka nebo dělá kraslice – ať už jako výzdobu nebo pro koledníky. A stejně tak pečeme velikonoční nádivku. Zhruba čtvrtina Čechů si pak při oslavách ráda připije a jak se zdá, Česko je zcela rovnoměrně rozděleno mezi fanoušky piva a vína.
„Ujíždím si na nádivce. Jsem z pražské rodiny, svátky jsme v podstatě nikdy neslavili. Ale tak čtyři roky zpátky jsem měl na koleji v Brně spolubydlícího, který přivezl šišku nádivky, samostatně upečené. A já mu ji normálně sežral, vždycky jsem si odkrojil od prostředka a přirazil mu ty dvě půlky k sobě, takže nakonec z toho měl jen dvě prdelky. Cítil jsem se blbě, tak jsem pak s pomocí kamarádky u ní doma v kuchyni upekl náhradní. No povedla se a od té doby ji dělám každý rok, já, Pražák, který na Vánoce nemá ani stromek.“ Štefan, 27 let, Praha.
„Vždycky nakoupíme piva z menších pivovarů a děláme ochutnávku. Loni jsem dostal takový ten degustační set, tak to má i nějakou úroveň. Je to hezká tradice.“ Jirka, 56 let, Jižní Čechy
Za svátky tak utratíme nejčastěji 2000 korun, nicméně samotný aritmetický průměr je ještě o osm stovek vyšší. Zvedají ho především domácnosti, které přes svátky hostí přátele i příbuzné a pro které je dobře vybavená spíž základem hezky oslavených svátků. Oproti tomu medián – takzvaná střední hodnota, je 1600 korun. Z toho vyplývá, že domácností, které slaví skromněji, je přece jen o trochu více.
Ještě jeden trend je hodný pozornosti. A pravděpodobně za něj mohou dva uplynulé koronavirové roky. Češi Velikonoce tráví stále častěji mimo svůj domov. Táhne je to do přírody: nejčastěji na chatu a chalupu nebo k příbuzným. A netýká se to jen Pražáků nebo Brňáků. Do probouzejících se luk a hájů mizí i lidé z dalších krajů.
Zdroj informací: Průzkum Košík.cz
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Letoviska u Baltského moře v Polsku se letos řadí mezi nejoblíbenější cíle českých turistů.
Minimální mzda činí pro letošní rok 20 800 a pobírá ji kolem 150 tisíc zaměstnanců, z celkových…
Ačkoliv je stárnutí přirozenou součástí lidského života, pro mnoho žen bývá obávaným strašákem.…
„Na Světový den štěstí připravujeme speciální ochutnávku čokolád, díky níž se dozvíte, proč je…
Restaurant Passage s výjimečnou kuchyní a vyhlášeným týdenním menu si našel pevné postavení mezi…
Po dlouhé zimě nakopněte orgasnimus superpotravinami! BIO zelený ječmen, BIO mladá pšenice, BIO…
Březen označovaný měsícem knih, je skvělou příležitostí podívat se na to, jak se mění český trh a…
Říká se, že těhotenství a mateřství by měly být nejkrásnějšími obdobími v životě. Ale ruku na srdce…