„Pamatuju si ještě jako malý, jak jsem s tatou chodil do kostela na mši. To už je všecko pryč. Teď jezdím nejradši na zahrádku, sednu na lavici a koukám na to, jak se příroda probouzí. Pozvu sousedy, kamarády, vidíme se po zimě poprvé, dáme po půlce a připijeme každý na to své. Čim jsem starší, tím víc si to užívám.“ Jarek, 45, Ostravsko
Možná právě to je i ten důvod, proč tradiční podobu Velikonoc, která je svázána desítkami menších nebo větších tradic, postupně opouštíme. 49 % domácností v průzkumu přiznává, že tradice v rámci svátků přijímá spíš jen symbolicky. Pánové a hoši připraví jednoduchou pomlázku, dámy a děvčata pár nabarvených vajíček. Upeče se nádivka, beránek stačí z obchodu. A pokud něco z toho chybí, nevadí, svátky si užijeme stejně.
„Ještě před patnácti lety jsem dokonce dělala kraslice pomalu i pro přespolní, teď ale na dveře stejně nikdo cizí nezazvoní. Udělám si s vnučkami dvě tři pro radost, jen abych z toho nevypadla, a ty pak pověsíme na stužkách na fíkus. A než abych šůrovala, skočíme si radši někam na procházku nebo si koupíme domů zákusky a prohlížíme fotky.“ Jana, 68, střední Čechy.
I díky tomu, že Velikonoce jsou pro české domácnosti svátky setkávání a hoštění příbuzných a známých, nechceme na nich šetřit. Bez občerstvení se obejdou jen v malém procentu domácností.
Na velikonočním stole se tak ve dvou třetinách domácností objevuje beránek, více než polovina domácností barví vajíčka nebo dělá kraslice – ať už jako výzdobu nebo pro koledníky. A stejně tak pečeme velikonoční nádivku. Zhruba čtvrtina Čechů si pak při oslavách ráda připije a jak se zdá, Česko je zcela rovnoměrně rozděleno mezi fanoušky piva a vína.
„Ujíždím si na nádivce. Jsem z pražské rodiny, svátky jsme v podstatě nikdy neslavili. Ale tak čtyři roky zpátky jsem měl na koleji v Brně spolubydlícího, který přivezl šišku nádivky, samostatně upečené. A já mu ji normálně sežral, vždycky jsem si odkrojil od prostředka a přirazil mu ty dvě půlky k sobě, takže nakonec z toho měl jen dvě prdelky. Cítil jsem se blbě, tak jsem pak s pomocí kamarádky u ní doma v kuchyni upekl náhradní. No povedla se a od té doby ji dělám každý rok, já, Pražák, který na Vánoce nemá ani stromek.“ Štefan, 27 let, Praha.
„Vždycky nakoupíme piva z menších pivovarů a děláme ochutnávku. Loni jsem dostal takový ten degustační set, tak to má i nějakou úroveň. Je to hezká tradice.“ Jirka, 56 let, Jižní Čechy
Za svátky tak utratíme nejčastěji 2000 korun, nicméně samotný aritmetický průměr je ještě o osm stovek vyšší. Zvedají ho především domácnosti, které přes svátky hostí přátele i příbuzné a pro které je dobře vybavená spíž základem hezky oslavených svátků. Oproti tomu medián – takzvaná střední hodnota, je 1600 korun. Z toho vyplývá, že domácností, které slaví skromněji, je přece jen o trochu více.
Ještě jeden trend je hodný pozornosti. A pravděpodobně za něj mohou dva uplynulé koronavirové roky. Češi Velikonoce tráví stále častěji mimo svůj domov. Táhne je to do přírody: nejčastěji na chatu a chalupu nebo k příbuzným. A netýká se to jen Pražáků nebo Brňáků. Do probouzejících se luk a hájů mizí i lidé z dalších krajů.
Zdroj informací: Průzkum Košík.cz
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Často i během dovolené lidé onemocní a musí v zahraničí vyhledat lékaře. O to víc to platí pro…
Letní tábor. Pro jedno dítě vzrušující dobrodružství, pro jiné nejistý skok do neznáma. Jako rodiče…
Na otázky čtenářů odpovídá Mgr. Ondřej Pleskot, lékárník z Lékárna.cz.
Karlovy Vary opět ožívají festivalovou energií. Od 4. do 12. července 2025 se tu koná 59. ročník…
Vysoké teploty vytvářejí ideální prostředí pro rychlé množení mikroorganismů v potravinách a roste…
Online lékárna.cz funguje stejně jako ta kamenná. O vaše zdraví se starají farmaceuti s…
Farmaceut je často první, na koho se lidé obracejí, když je něco bolí, když si nejsou jistí…
Přerušovaný půst už dávno není jen o hladovění s vidinou rychlého úbytku kil. Dnes víme, že jde o…