Čas jen pro mě

Děvčátko z hor

Narodila se 22. srpna 1993 v Garmisch-Partenkirchenu, městě, kde jsou hory přirozenou součástí života. Zatímco jiné děti snily o pohádkách, Laura snila o cestách, které vedou vzhůru. Lyže měla dřív než školní aktovku a brzy bylo jasné, že v ní roste někdo výjimečný.

Ne proto, že by chtěla vyhrávat. Ale proto, že nedokázala žít bez vnitřního napětí. „Potřebuji výzvy. Bez nich se cítím prázdná,“ přiznala jednou. Tato věta ji provázela celý život.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Jany (36): Mladá sportovkyně bojovala nejen s rakovinou, ale i s nedostatečnou rehabilitací

Sláva, která ji nikdy nezměnila

Když stála Laura v roce 2018 v Pchjongčchangu na nejvyšším olympijském stupni vítězů v biatlonovém sprintu, svět jí ležel u nohou. O pár dní později dosáhla na další zlato ve stíhacím závodě. A k tomu získala bronz ze štafety.

Už dávno před olympiádou ale patřila k neporazitelným – byla několikanásobnou mistryní světa, vítězkou Světového poháru a ženou, která dokázala v jediné sezoně přepsat dějiny biatlonu.
Pro mnohé by to byl vrchol života. Pro Lauru nikoliv. Zatímco ostatní plánovali další sezony, ona začala přemýšlet o ukončení kariéry. Ve 25 letech odešla z výsluní, a zcela dobrovolně.

„Nechci závodit jen proto, že to ode mě někdo očekává,“ řekla tehdy s klidným srdcem.

Život po olympiádě

Po éře vrcholového biatlonu se vydala jinou cestou. Vystudovala na horského a lyžařského průvodce a zapojila se k horské záchranné službě. Lezla ve vysokých horách, plánovala náročné expedice, učila ostatní, jak se v horách pohybovat s respektem. Hory pro ni nebyly adrenalinovým sportem. Byly zkouškou charakteru.

„V horách si nemůžete lhát. Všechno se ukáže,“ říkávala Laura.

O svém soukromí mluvila málo. Partnera veřejně nepředstavila a rodinu nezaložila. Ne proto, že by o ni nestála, ale protože její životní tempo, volba svobody a neustálý pohyb byly těžko slučitelné s představou klidného zázemí.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Christopher Reeve (†52): Statečný Superman

Poslední výstup

28. července 2025 vyrazila Laura Dahlmeierová na Laila Peak v pákistánském pohoří Karakoram. Ve výšce kolem 5 700 metrů postupovala s horolezeckou partnerkou jedním z exponovaných úseků, když se na ni uvolnil kámen. Stačila jediná vteřina. Zranění byla smrtelná.

Druhá horolezkyně ihned přivolala pomoc, ale úzké skalní hřebeny a padající lavina znemožnily okamžitý přístup záchranářů. Každý pokus o přiblížení znamenal další riziko. Situaci komplikoval i silný vítr. Vrtulník se k místu nehody nemohl dostat kvůli nebezpečí dalších sesuvů kamenů. Extrémní terén a nestabilní podmínky nakonec vedly k zastavení záchranných prací.

Laura měla však o takových situacích jasno už dávno. Jak potvrzují její blízcí i kolegové, opakovaně říkala, že nechce, aby kvůli ní někdo riskoval vlastní život. Toto přání bylo respektováno. Zůstala tak na místě, které milovala a kde se cítila nejvíc sama sebou – v horách. Bylo jí 31 let.

Zdroje informací: biathlonworld.com; osprey.com a br.de