Magalhães se zpočátku snažil přimět portugalského krále Manuela, aby povolil plavbu s cílem objevit vodní cestu na Ostrovy koření, ale král, který ho neměl rád, tento nápad zavrhl. Pak dostal od Manuela povolení předložit svůj plán jinde a v roce 1517 se přestěhoval do Španělska, kde za svůj nápad lobboval u úředníků.
Jako argument Magalhães prohlásil, že Ostrovy koření se nacházejí uvnitř španělské říše. Jeho přítel, námořník Francesco Serrão, který se usadil na Ostrovech koření, psal Magellanovi dopisy, ve kterých umístil ostrovy daleko na východ od místa, kde ve skutečnosti byly.
Nejen, že se Magalhães mýlil ohledně svého cíle, ale byl ještě nejistý volbpu cesty, kterou by se tam dostal.
Magalhães řekl španělským úředníkům, že jeho plánem bylo plavit se podél východního pobřeží Jižní Ameriky, dokud země neskončí, a dokonce jim ukázal zeměkouli, aby ilustroval cestu. I když neznal skutečnou vzdálenost, odhadl, že zpáteční cesta z Ostrovů koření nebude trvat déle než dva roky.
Magalhães však mlžil o tom, jak se dostane přes Ameriku. Podle Historie světa ve 12 mapách z pera historika Jerryho Brottona se kněz a autor jménem Bartolome de las Casas zeptal Magellana: „Co uděláš, když nenajdeš žádný průliv, kterým by se dostal do druhého moře?“ Magalhães neodpověděl.
Když Magalhães konečně překročil Atlantik a dostal se do Jižní Ameriky, nalezení průchodu se ukázalo být mnohem těžší, než očekával. Jedna z jeho lodí, Santiago, během pátrání ztroskotala v bouři a musela být opuštěna.
Magalhães navíc musel porazit vzpouru některých členů jeho posádky.
Po drsné plavbě přes Atlantik do Brazílie, při níž byla flotila zmítána bouřemi, napětí vzrostlo, když byl důstojník na lodi Victoria, Antonio Salamón, v prosinci 1519 souzen a popraven uškrcením za sexuální napadení jiného námořního učedníka. J
Rozepře se prohlubovaly. Jeden z kapitánů, Juan de Cartagena, obvinil Magellana, že je portugalský dvojitý agent a sabotuje misi. Nakonec byl Cartagena, který se pokusil zinscenovat druhé spiknutí, ponechán o hladu na malém ostrůvku.
V listopadu 1520 Magalhães konečně objevil průliv, který prochází mezi jižním cípem kontinentu a ostrovem Tierra Del Fuego a který byl později pojmenován po něm.
Jakmile zmizelo pobřeží Jižní Ameriky, Magalhães se ocitl uprostřed oceánu, který byl mnohem větší, než si představoval.
Jak se plavba protahovala, posádky lodí se musely živit velmi řídkou stravou a přídělem vody. Svízelná situace si dokonce vybrala svou daň na Magalhães. Průzkumník si uvědomil, že mapy, které používal, byly beznadějně nepřesné, a tak je hodil přes palubu.
Když se v březnu 1521 dostal na Filipíny, uviděl příležitost obrátit domorodé obyvatele ke katolicismu a dát je pod pravomoc španělského krále.
Někteří místní vládci, kteří viděli výhody ve spojenectví se Španěly, šli s Magalhãesem. Ale Lapu Lapu, náčelník ostrova Mactan, odmítl. Magalhães, který měl zkušenosti jako voják, se rozhodl zaútočit. 27. dubna 1521 se on a malá španělská síla 60 ozbrojených mužů a 20 až 30 domorodých spojenců za úsvitu pokusili o invazi.
Čluny útočníků se nemohly dostat příliš blízko ke břehu kvůli kamenům ve vodě. Magalhãesovy muže to přinutilo skočit do vody a brodit ke břehu. Čekalo na ně více než 1500 válečníků. Magalhãesovi mušketýři a lukostřelci z kuší stříleli na obránce, ale v chaosu je nedokázali zasáhnout.
Sám Magalhães byl střelen do nohy otráveným šípem. Zpět se dostala pouze jedna z Magellanových lodí a 18 námořníků.
Jedna ze dvou zbývajících lodí, Trinidad, byla v havarijním stavu a zůstala zde kvůli generální opravě. Později byl Trinidad zajat Portugalci a nakonec se potopil v bouři. Lodí, která zbyla a byla schopna obeplout africký mys Horn, se stala Victorie - vydala se zpět podél západního pobřeží Afriky směrem k Evropě.
I když se expedice v té době mohla zdát jako neúspěch, Magalhãesovo pátrání změnilo svět zásadním způsobem.
Tím, že expedice obeplula zeměkouli, rozptýlila veškeré zbývající pochybnosti o tom, že svět je kulatý, a také ukázala, že Severní a Jižní Amerika jsou kontinenty oddělené od Asie a že povrch naší planety je většinou pokryt vodou.
Trvalo dalšího půl století, než se anglický mořeplavec, pirát a obchodník s otroky Sir Francis Drake vyrovnal výkonu Magalhãesovy expedice tím, že v letech 1577-1580 obeplul zeměkouli.
Zdroje informací: biography.com, denik.cz, bubo.sk a rozhlas.cz
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Milostný románek mezi herci Humphreym Bogartem a Lauren Bacallovou zůstal v historii zapsán jako…
Její jméno většině lidí nic neříká. Přitom krásná blondýnka Truda Grosslichtová patřila mezi…
Ta tři jména asi téměř nikomu nic neřeknou stejně jako jejich portréty. Josef Zwierzina, Salomon…
Jako Afroameričan zažil na vlastní kůži rasovou segregaci. A to i coby lékař jeden ze zakladatelů…
„Když jsem začala psát příběh Alžběty (Elišky) Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV., stála jsem…
Naposledy vystoupila před publikem v březnu 1915, tedy před 110 lety. Den poté, co v říjnu 1917…
Říkalo se mu kancléř–sjednotitel. Helmut Kohl byl celkem 16 let německým kancléřem. Po boku mu…
Příjmení Wilson je u nás známé v souvislosti s Elleniným manželem Woodrowem Wilsonem – americkým…