„Nikdy jsem naši farmu neměl rád,“ přiznal v knize Můj život, mé úspěchy,
Bylo mu dvanáct, když poprvé uviděl vozidlo, které se pohybovalo vlastní silou. Šlo o automobil poháněný parním strojem. Tehdy chlapec začal snít o tom, že jednou vytvoří něco podobného!
Když mu v té době otec daroval hodinky, malý Henry je nejprve rozebral, aby viděl, jak fungují. Pochopil princip mechanismu, kde jeden pohyb generuje druhý. Šikovný mladík se naučil hodinky opravovat a o zákazníky neměl nouzi.
Kromě toho v patnácti ve volných chvílích sestavil svůj prví parní stroj. Neustále však přemýšlel o tom, že pára není vhodným pohonem pro lehčí vozidla, tedy i pro auto, protože není bezpečná.
„S nadšením můžete dosáhnout čehokoli!“ Sám byl vždy otevřený novým věcem. Například ho zajímalo, jak extrahovat plast ze sójových bobů nebo jak vyrábět palivo z kukuřice. Za celý svůj život obdržel 161 patentů!
Po smrti matky, kterou velmi miloval, udělal mladý muž zásadní rozhodnutí. Oznámil otci, že farmu nepřevezme, jak se od něj očekávalo, a v šestnácti letech odešel z domova do Detroitu.
Tam pracoval jako strojník v továrně na stavbu lodí. Naučil se obsluhovat parní stroje a po večerech studoval účetnictví. Širší vzdělání, natož vysokou školu, si nemohl dovolit. Během pár let vystřídal několik společností, aby se mohl víc naučit a dozvědět!
A to se mu vyplatilo. Schopný mladý muž se dostal do hledáčku Detroit Edison Company, kam byl najat jako technik.
Poté, co mu začal přinášet peníze patent karburátoru, založil začátkem 20. století Ford Motor Company.
Po celou dobu při něm pevně stála jeho žena Clara, kterou si vzal roku 1888. O tři roky mladší dívka pocházela také z farmářské rodiny a nebála se žádné práce.
Nebyla to ale žádná domácí puťka. Manžela podporovala a účastnila se i jeho první zkoušky benzinového motoru. A často prý věřila v jeho úspěch více než on.
Angažovala se v ženském hnutí a bojovala za volební právo žen. Fordovi měli jediného syna Edsela, který se narodil v roce 1893.
Ford neměl žádné formální vzdělání a neuměl se ani orientovat v plánech. Nesporný technický talent, vizionářství a smysl pro obchod – to byly tři zásadní věci, které se u něj propojily.
Tehdy se auta prodávala a vyráběla pouze na objednávku a kupci se rekrutovali z bohatých vrstev. Ford byl však přesvědčený, že auto není hračka pro bohaté, ale užitečná věc pro každého. Jeho cílem bylo vyrobit automobil, který si může dovolit každý.
„Neplýtvejte časem,“ nabádal Ford. Sám byl neustále zaneprázdněn.
Prodávat levněji a více, to bylo hlavní motto, kterým se Ford řídil. I proto hledal cesty ke zrychlení výroby. Inspirací se mu překvapivě stala chicagská jatka, kde se rozběhla pásová výroba.
Pohyblivou montážní linku pak k překvapení konkurence instaloval i do svého závodu. A zatímco ruční montáž nového auta zabrala dvanáct a půl hodiny práce dělníků, teď auto doslova sjelo z montážní linky za hodinu a půl!
Jeho úspěch začal v roce 1908 slavným modelem T, který se okamžitě stal novým symbolem Ameriky. Časopis Forbes ho roku 2009 zařadil mezi 10 aut, které změnily svět.
Za volant „téčka“ totiž usedli i dělníci nebo zemědělci. Prodalo se ho více než 15 milionů. A to samozřejmě proto, že bylo cenově dostupné. V roce 1908 stálo 8550 dolarů, v roce 1914 ho bylo možné koupit za 550 a o šest let později jeho cena klesla na 260 dolarů. Pro srovnání: jiné automobily začínaly na ceně 1100 dolarů.
Ford ale rozhodně nebyl prototyp továrníka, který z lidí jen dře kůži. Byl i průkopníkem tzv. sociálního kapitalismu. Zavedl čtyřicetihodinový pracovní týden – do práce se chodilo 5 dní na 8 hodin. Vyplácel roční bonusy nejen manažerům, ale i dělníkům.
Vysoký plat a výhody ale náležely jen těm pracovníkům, kteří nepili, nekouřili, nehráli karty a trávili večer s rodinou. Za tím účelem vytvořil speciální oddělení, jehož pracovníci pravidelně navštěvovali rodiny zaměstnanců a vedli pohovory s rodinnými příslušníky.
Velkou hospodářskou krizí na přelomu 20. a 30. let prošla Ford Motor Company bez věších problémů. Hlavně proto, že tehdy už starší pán byl nesmírně konzervativní, nevěřil bankám, tudíž si nepůjčoval. Po pádu newyorské burzy v roce 1929 nepřišel o velké peníze jako většina jiných. Veřejně obchodovatelné akcie vydala společnost až v roce 1956.
Přestože se coby přesvědčený pacifista Ford postavil proti první světové válce, překvapivě podporoval antisemitské tiskoviny. Dokonce napsal a vydal několik brožur zaměřených proti Židům. V roce 1938 mu Adolf Hitler udělil Řád Římského orla.
„Člověk umírá, když se přestane vyvíjet, a smrt je pak už jen formalita.“
Když jediný syn Edsel, kterému předal vedení firmy, zemřel roku 1943 na rakovinu, na nějakou dobu se vrátil do čela společnosti. Osmdesátiletý muž po několika mrtvicích už nedokázal firmu řídit a vrcholoví manažeři ho odsunuli na vedlejší kolej. Kormidla se pak ujal vnuk Henry Ford II.
Henry Ford, muž, který lidem dopřál levná auta a podílel se na rozvoji automobilismu, zemřel na mozkovou mrtvici 7. dubna 1984. Clara ho přežila o tři roky.
Rodina Fordů stále vlastní ve společnosti podíl a se 40 procenty může významně ovlivňovat chod firmy. Prapravnuk zakladatele William Clay Ford jr. je předsedou správní rady.
Zdroje informací: ford.com a biography.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Drobná blondýnka Ursula von Layenová, předsedkyně Evropské komise, nosí velikost 34, maso jí…
Se svou první a poslední manželkou z padesáti let trvání jejich svazku strávil jen prvních dvacet.…
V prosinci 1952 všechna světová média ovládla neuvěřitelná zpráva – domů do Spojených států se z…
Vejce a já, nejprodávanější kniha v USA roku 1945, se u nás na knihkupecké pulty poprvé dostala už…
Bylo jí teprve šestnáct, když po boku Zity Kabátové zazářila v melodramatu Manželství na úvěr.…
Když 29. listopadu 1872 v Neapoli zemřela Mary Fairfax Somerville, nekrolog v londýnském Morning…
Na Staré Bělidlo přijíždí babička. Milá, laskavá a moudrá stařenka přesvědčivě ztvárněná Terezií…
Život šarmantní Francouzky byl jako na houpačce. Zažila úspěch, slávu, ale taky propad až na samé…