Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Emil Škoda (†60): Rytíř, který mlátil zaměstnance holí
Wikimedia Commons
O čem se mluví

Emil Škoda (†60): Rytíř, který mlátil zaměstnance holí

datum: 9. 2. 2021 0:05 autor: Anna Vágnerová
Patřil mezi naše nejvýznamnější podnikatele 19. století. V něm se Emil Škoda narodil, v něm zemřel a pomyslný krok do 20. století nikdy neudělal ani ve svých názorech.

Své zaměstnance bral pouze jako „stroje“ a dokonce je mlátil holí, když měl pocit, že pracují pomalu. Aby neztráceli čas, všichni museli obědvat v určenou dobu a jídlo nechával Škoda do továren dovážet.

Lékařem být nechtěl

Škodovi byli zámožnou plzeňskou rodinou. Otec František vystudoval medicínu, řídil zemskou zdravotní službu a angažoval se i politicky jako poslanec říšského sněmu. Později byl uveden do dědičného rytířského stavu. Skoro o dvacet let mladší dcera bohatého plzeňského mlynáře Johanna Říhová se roku 1836 po smrti manželky Anny stala jeho druhou ženou. Věno 100 000 zlatých František dobře investoval do pozemků.

Do této rodiny se 18. listopadu 1939 narodil syn Emil. Do školy začal chodit v Plzni, maturitu na reálce složil v Chebu. Otec předpokládal, že syn bude pokračovat v rodinné lékařské tradici. Mladíka však zajímaly stroje. S velkým sebezapřením František Škoda poslal Emila na studia strojírenství pražské techniky a poté na strojírenskou fakultu Vysoké školy technické v německém Karlsruhe.

Další odborné zkušenosti sbíral v Prusku, Anglii, Francii a Spojených státech.

Z roční dobrovolné služby v rakouské armádě si přinesl chronické onemocnění žaludku, se kterým se potýkal po zbytek života.

Rychlá kariéra

Do Čech se vrátil v roce 1866 a začal pracovat jako vrchní inženýr ve Valdštejnských strojírnách v Plzni. Vzdělaný mladý muž se rychle dostal na pozici ředitele a podařilo se mu získat důležité zakázky. Dobře věděl, že strojírny mohou být konkurenceschopné jen po důkladné modernizaci. Do té se nechtělo hraběti Valdštejnovi. Škoda od něj nakonec továrnu se 40 zaměstnanci odkoupil za 167 642 zlatých. Peníze pocházely z dědictví po matce a částečně vypomohl i otcův bratr Josef, lékař a profesor na Vídeňské univerzitě.

Nový majitel byl dnešními slovy workoholik. Továrna se pro něj stala vším, na osobní život neměl čas. Začal hledat bydlení v její blízkosti, aby nemusel ztrácet drahocené hodiny dojížděním. Podařilo se mu sehnat pronájem v domě jen pár minut od areálu strojírny. Majitelkou domu byla ovdovělá Marie Hahnenkammová, která spravovala rodinný majetek, který se skládal kromě několika domů i z cihelny, povoznictví a pivovaru.

Rodina ho moc nezajímala

Hermína Hahnenkammová byla zřejmě jednou z mála dívek, se kterými se Emil Škoda měl příležitost potkat. Brzy po seznámení se zasnoubili a plánovali svatbu. Hermínina rodina nadšena nebyla. Byli přesvědčeni, že majitel továrny, o třináct let starší než dívka, je jen prospěchář, který potřebuje peníze na rozvoj další výroby. Zřejmě měli trochu pravdu, ale Hermína si prosadila svou a roku 1871 se stala paní Škodovou s věnem 100 000 zlatých.

Škodovi měli čtyři děti, tři dcery a syna. Jak bylo tehdy v bohatých rodinách zvykem, o jejich výchovu se staraly německé vychovatelky. Emil rozhodně nebyl prototypem oddaného manžela a otce a rodině se nijak nevěnoval. Doma i v továrně byl Emil spíš zamlklý, vážný a zasmušilý, úsměvu se od něj dočkal málokdo. Jedinou radostí a okamžikem, kdy se uvolnil, pro něj byly hony v revírech, které patřily jeho otci.

Přísný pan továrník

Díky penězům z Hermínina věna mohl stabilizovat strojírnu po krachu na vídeňské burze v roce 1873. Emil byl šikovný a prozíravý obchodník a brzy pro něj pracovalo kolem čtyř tisíc dělníků. Hlavním artiklem Škodových továren byly zbraně. Koncem 19. století patřil Škoda k největším evropským výrobcům zbraní. Vyráběl zařízení pro cukrovary, sladovny a pivovary, stroje pro doly a hutě. Založil moderní ocelárnu a cihelnu. Důležitým odvětvím jeho výroby byla i stavba lodí.

Stylem práce a vztahem ke svým podřízeným byl typickým továrníkem 19. století. Nosil při sobě neustále hůl a neměl zábrany s ní udeřit přes záda nebo přes nohy ty dělníky, kteří podle něho nepracovali dost rychle a dobře. Byl přísný a za opilství, krádež nebo špatné plnění povinností byl schopný zaměstnance na hodinu propustit.

O desetihodinové pracovní době se dělníkům u Škody mohlo jenom zdát, pracovali běžně dvanáct hodin. Bojkotoval snahy o zavedení povinného nemocenského a úrazového pojištění, neuznával 1. máj jako Svátek práce.

Na druhou stranu na tehdejší dobu vyplácel slušné mzdy, ze kterých dělníci mohli pohodlně uživit rodinu. Založil také Penzijní spolek, kde mohli spořit na důchody. V továrních bytech, které dal postavit, měli zaměstnanci výhodné nájemné.

Konec jedné epochy

Blížící se konec století byl i koncem velkých šéfů a začátkem většího vlivu bank na průmysl. Emil Škoda pochopil, že jedinou cestou k udržení a financování dalšího rozvoje je založení akciové společnosti. V prosinci 1899 se firma změnila v akciovou společnost Škodovy závody, ve které si ponechal 50 procent, a kde zůstal generálním ředitelem. To už měl před sebou jen poslední měsíce života.

Permanentní stres, přepracování a neustálé dohadování s početnými příbuznými, kteří podle něj zbytečně rozhazovali peníze, si pomalu začínaly vybírat svou daň. Byl vyčerpaný, unavený, necítil se dobře, trápily ho bolesti žaludku a hlavy. Lékaři mu doporučovali častější odpočinek u moře a lázně.

Zemřel 8. srpna 1900 v kupé vlaku cestou z rakouských lázní.

Spolu s ním symbolicky zemřela doba velkých továrníků 19. století.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Víte, že letos uplyne 60 let od vynálezu kontaktních čoček?

Víte, že letos uplyne 60 let od vynálezu kontaktních čoček?

Autor: Hana Lorencová, Datum: 19. 9. 2021 0:05

Není třeba zdůrazňovat, že jejich první návrh pochází z hlavy českého vědce a vynálezce Otty…

Jak se senioři mohou bránit virovým onemocněním?

Jak se senioři mohou bránit virovým onemocněním?

Autor: -an-, Datum: 17. 9. 2021 15:00

Nadcházející sezóna bude přát kapénkově přenosným nemocem, tedy nejen covidu, ale i dalším infekcím…

Deník ze života s Alzheimerem

Deník ze života s Alzheimerem

Autor: -mav-, Datum: 14. 9. 2021 15:00

Brzy si připomeneme Mezinárodní den Alheimerovy choroby. Některou z forem demence v současném době…

Karel Hašler (†62): Zpívající rukavičkář, po kterém jsou pojmenované bonbóny

Karel Hašler (†62): Zpívající rukavičkář, po kterém jsou pojmenované bonbóny

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 7. 9. 2021 0:05

Na přání otce se vyučil rukavičkářem. Krátce poté, co Karel Hašler získal výuční list, utekl z…

Paul Newman (†83) a Joanne Woodward (91): Bylo jejich manželství opravdu tak dokonalé?

Paul Newman (†83) a Joanne Woodward (91): Bylo jejich manželství opravdu tak dokonalé?

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 2. 9. 2021 0:05

Žili spolu celé půl století a všechny překvapovali pevností a stabilitou jejich manželského svazku,…

5 rad, jak zvládnout návrat dětí do školního režimu

5 rad, jak zvládnout návrat dětí do školního režimu

Autor: redakce ve spolupráci s psycholožkou a koučkou Kamilou Velkovou, Datum: 30. 8. 2021 10:00

Než se nadějeme začne dětem další školní dobrodružství. I když se po dlouhé domácí výuce většina z…

O zraku tentokrát trochu vesele

O zraku tentokrát trochu vesele

Autor: redakce ve spolupráci s oční klinikou Gemini, Datum: 17. 8. 2021 15:00

Mohou například oči opravdu vypadnout z důlku a skutečně chuť při jídle ovlivňuje náš zrak?…

Bigamista Hašek už jako jedenáctiletý chodil do hospod i do bordelů

Bigamista Hašek už jako jedenáctiletý chodil do hospod i do bordelů

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 26. 7. 2021 0:05

Spisovatele Jaroslava Haška, který se proslavil svým nesmrtelným Švejkem, známe jako divokého…

Tip šéfredaktorky

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

12. 9. 2021 0:05 autor podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková