Čas jen pro mě

Rodina podporovala její vzdělání

Grace se narodila 9. prosince 1906 v New York City do vzdělané rodiny. Byla nejstarší ze tří dětí – měla mladší sestru a bratra. Její otec Walter Fletcher Murray pracoval jako pojišťovací makléř a podporoval myšlenku, že dcery mají mít stejné vzdělání jako synové, což bylo na začátku 20. století poměrně pokrokové. Matka Mary Campbell Van Horne Murray milovala matematiku a právě ona v Grace probudila zájem o čísla a logické myšlení.

Co by vás ještě mohlo zajímat

„Lady Edison“ Beulah Louise Henry (†85): Nejplodnější vynálezkyně 20. století

Už jako dítě rozebrala sedm budíků

V rodině se objevovala i vojenská tradice. Její pradědeček Alexander Wilson Russell sloužil jako admirál amerického námořnictva během občanské války. Další příbuzní působili v technických a inženýrských profesích – například dědeček z matčiny strany byl stavební inženýr a brával malou Grace na měřické práce po New Yorku. Už tehdy ji fascinovaly stroje a technika.

Rodina jí umožnila studovat na prestižních školách. Absolvovala Vassar College a později Yaleovu univerzitu, kde v roce 1934 získala doktorát z matematiky – v době, kdy bylo žen s podobným vzděláním jen minimum. 

Od malička byla neobyčejně zvídavá. Když jí bylo sedm let, chtěla zjistit, jak funguje budík. Rozebrala jeden. Pak druhý. Nakonec jich zvládla rozmontovat sedm, než ji matka zastavila.

Později sama říkala, že lidé „jsou alergičtí na změny“ – a právě proto se celý život snažila bořit zažité představy. Dokonce měla v kanceláři hodiny, které šly pozpátku, aby kolegům připomínala, že svět se nemusí dělat stále stejně.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Christina Koch (49): Z Michiganu až ke hvězdám

Manželství, které dlouho nevydrželo

Ve 30. letech se provdala za profesora literatury Vincenta Hoppera. Manželství ale nebylo šťastné a po několika letech skončilo rozvodem. Přesto si Grace nechala jeho příjmení po celý život – i díky němu ji dnes zná celý svět.

Děti nikdy neměla a mnoho životopisců se shoduje, že její největší životní vášní byla práce. Soukromí si pečlivě chránila a po rozvodu se už znovu nevdala. Někteří kolegové vzpomínali, že působila tvrdě a odtažitě, jiní ji popisovali jako nesmírně vtipnou a energickou ženu, která dokázala během pár minut ovládnout celou místnost.

Do armády ji původně nechtěli

Když během druhé světové války chtěla vstoupit do amerického námořnictva, narazila. Byla prý příliš stará, příliš drobná a navíc pracovala jako matematička, což armáda považovala za důležitější doma než ve službě.

Grace se ale nevzdala. Nakonec získala výjimku a do armády nastoupila. A právě tam se dostala k prvním počítačům.

Pracovala na legendárním stroji Harvard Mark I – obrovském počítači, který zabíral celou místnost a měl kilometry kabelů. Grace byla jednou z prvních programátorek na světě.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Tessie Reynolds (†77): Dívka, která se nebála jet proti pravidlům

„Bug“ a slavná můra

S Grace Hopper se pojí jedna z nejslavnějších historek počítačové historie. V roce 1947 přestal počítač Mark II fungovat. Technici nakonec objevili příčinu: v relé byla zaklíněná můra.

Hopper hmyz nalepila do deníku a připsala poznámku o „nalezení skutečného bugu“. Samotné slovo „bug“ existovalo už dříve, ale právě ona ho proslavila v informatice jako označení počítačové chyby.

Byla prostořeká a nesnášela výmluvy

Grace Hopper byla známá tím, že si nebrala servítky. Mluvila rychle, ironicky a často velmi ostře. Kolegům údajně říkala, že nejnebezpečnější věta v byznysu zní: „Vždycky jsme to dělali takhle.“

Když někdo tvrdil, že něco nejde, uměla ho veřejně usadit. Zároveň ale mladé lidi podporovala a povzbuzovala k odvaze riskovat. Sama prohlásila:

„Nejdůležitější je zkoušet nové věci.“

Právě díky své přímočarosti získala přezdívku „Grandma COBOL“ – babička COBOLu. Na přednáškách bývala hvězdou. Publikum ji milovalo, protože kombinovala brilantní inteligenci s vojenskou přímostí a černým humorem.

Chtěla, aby počítačům rozuměli normální lidé

V době, kdy se počítače programovaly pomocí složitých číselných kódů, přišla Hopper s revoluční myšlenkou: proč nepoužívat jazyk podobný angličtině?

Mnoho odborníků se jí tehdy vysmívalo. Ona ale vytrvala – a výsledkem byl COBOL, jazyk, který se používá v bankách, úřadech či pojišťovnách dodnes.

Grace věřila, že technologie mají sloužit lidem, ne naopak. A právě tím předběhla svou dobu o desítky let.

Admirálka, která pracovala téměř do smrti

V americkém námořnictvu to dotáhla až na hodnost kontradmirálky, což bylo na svou dobu pro ženu téměř nepředstavitelné. Do důchodu odešla až ve věku 79 let jako nejstarší aktivní důstojník amerického námořnictva.

Ani pak ale nepřestala pracovat. Jezdila po konferencích, přednášela a motivovala mladé programátory. Zemřela ve spánku 1. ledna 1992 v Arlington County. Pohřbena byla s vojenskými poctami na Arlingtonském národním hřbitově.

Zajímavosti o Grace Hopper

• Nosila v kabelce kousky drátu dlouhé asi 30 centimetrů, aby lidem ukazovala, jak daleko urazí elektřina za jednu nanosekundu.
• Google jí v roce 2013 věnoval speciální doodle.
• Po Grace Hopper jsou pojmenované superpočítače, válečná loď i architektura čipů společnosti NVIDIA.
• Přes svůj vojenský status často vystupovala velmi neformálně a během přednášek vyprávěla historky, které by od admirála čekal málokdo.
• Tvrdila, že „nejlepší způsob, jak předvídat budoucnost, je ji vytvořit“.

Zdroje informací: Wikipedia – Grace Hopper; YouTube; zive.cz; president.yale.edu a amphilsoc.org