Čas jen pro mě

Drsný životní předěl

S nadhledem, vtipem a ironií popisované nevydařené manželství a těžký život na slepičí farmě se strefil do tehdejší poválečné atmostéry. Bestsellerem bylo i pokračování Co život dal a vzal. Betty MacDonaldová se na přelomu 40. a 50. stala celebritou, která se svým příběhem vstoupila do domácností na celém světě.

Anne Elizabeth Cambell Bard se narodila 26. března 1908 v Coloradu. Vyrůstala v láskyplném prostředí. Pocházela ze šesti dětí. Každé se ale narodilo na jiném místě, protože důlní inženýr Darsie Bard se často stěhoval za prací. Matka Elsie-Sydney byla v domácnosti. Když otec zemřel, bylo Betty teprve dvanáct let. V té době žili Bardovi v Seattlu, kde už zůstali.

Život se Betty radikálně změnil po svatbě s Bobem, tedy Robertem Eugenem Heskettem. O třináct let starší pojišťovací agent si hned po svatbě rozhodl splnit svůj sen a pořídil si slepičí farmu. Vzali se v červenci 1927 a poté se přestěhovali do údolí Chimacum v západní části Washingtonu.

„Na farmě je neděle dnem, kdy děláte přesně tolik práce jako v jiné dny, ale neustále se cítíte provinile, protože neděle má být dnem odpočinku.“

Co by vás ještě mohlo zajímat

Patricia Highsmith (†74): Talentovanější než její pan Ripley

Bez vody a elektřiny

Opuštěná farma, kterou Bob pořídil, byla v hrozném stavu. Nebyla tam zavedena voda, ani elektřina, o telefonu či rádiu se jim mohlo jen zdát! Nejbližší sousedé bydleli sedm kilometrů od nich.

Zato tam byla aspoň tisícovka kuřat a slepic, o které se Betty musela starat. Pro městskou dívku to byl obrovský šok. Co na tom, že byla zvyklá se otáčet a nebála se žádné práce!

Teď denně tahala od studny vědra s vodou slepicím i do domu. Nebylo snadné ani uvařit, protože v kuchyni byl jen sporák na dřevo, se kterým se mladá žena neustále potýkala. Pokud náhodou manželé něco vydělali na prodeji vajec, peníze se využívaly na rozvoj farmy.

Do toho Betty porodila dvě dcery, Anne a Joan.

Tip pro milovníky detektivek

První případ pro Leandera Losta, novou vyšetřovatelskou hvězdu v krajině krimi. Zářijové světlo jižního Portugalska je opojně krásné. Podinspektorka Rosadová a její kolega Esteves vítají na letišti ve Faru šlachovitého chlapíka v černém obleku, s úzkou koženou kravatou kolem krku. Na chlapíkovi však není podivné jen oblečení. Kriminální komisař Leander Lost z Hamburku má u por-tugalské policie sloužit jeden rok. Zvláštní teambuilding začíná…

Rázný konec a těžký začátek

Po čtyřech letech tvrdé a nikdy nekončící práce vzala dcery a odešla z farmy a od manžela, se kterým si nerozuměla. V červenci 1931 podala žádost o rozvod, kterou odůvodnila mj. manželovými nevěrami a násilím vůči ní. Po rozvodu se nestýkali a Bob tragicky zemřel v roce 1951, když se zapletl do rvačky.

Betty se vrátila do Seattlu, kde brala jakoukoli práci, aby uživila sebe a své dcery. Chvíli dokonce dělala sekretářku nelegálnímu distributorovi alkoholu nebo kolorovala fotky. Když se na ni konečně usmálo štěstí v podobě zaměstnání na finanční správě, onemocněla tuberkulózou a strávila tři čtvrtě roku v sanatoriu.

Krátce po návratu se seznámila s leteckým inženýrem Donaldem C. MacDonaldem a začala novou etapu života. V roce 1942 se vzali a společně s jejími dospívajícími dcerami se přestěhovali na ostrov Vashon. Tam žili ve vlhkém domě na pláži, odkud Betty každé ráno odjížděla trajektem do Seattlu, kde pracovala ve stavební firmě.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Joanne Rowling: Žena, která naučila děti znovu číst

Zrodila se celebrita

K napsání její nejpopulárnější knihy ji vlastně donutila starší sestra Mary, úspěšná autorka dívčích románů. Na jednom večírku se dala do řeči s literárním agentem, kterému tvrdila, že její sestra Betty má doma rozepsaný román o životě na slepičí farmě.

Nebyla to samozřejmě pravda. Ale pro Betty to byla výzva! Rychle sepsala námět knihy Vejce a já, kterou nejprve na pokračování tiskl Atlantic Monthly a pak ji vydalo tehdy známé nakladatelství J. B. Lippincott & Co.

Věnovala ji sestře: „Mé sestře Mary, která vždy věřila, že mohu dělat vše, co ji napadlo.“

Kniha se stala okamžitě bestsellerem, krátce na to byla přeložena do více než dvaceti jazyků, později zfilmována. Nadšení však rozhodně nesdíleli sousedé, kteří se v románech poznali.

Betty se téměř přes noc stala slavná – a hlavně bohatá.

Na Vejce a já volně navázala trilogie Co život dal a vzal, kde popisovala období po rozvodu, které překonala díky své rozvětvené rodině.

Domu s rozsáhlými pozemky v kalifornském Carmel Valley, kam se s Donem v roce 1956 přestěhovali, si moc neužila. Onemocněla rakovinou dělohy a zemřela 7. února 1958 v Seattlu. Bylo jí teprve padesát let.

Vypravěčský a literární talent podědila její dcera Anne a pravnučka Anni Parnell. Obě vydaly knihy pro děti.

Zdroje informací: biography.com a historylink.org