Čas jen pro mě

Noční můra velkého vědce

Novinový titulek stárnoucího vědce rozrušil. Nechtěl v očích lidstva zůstat jako člověk, jehož výbušniny ve velkém zabíjejí lidi.

Proto 27. listopadu 1895 sepsal závěť. Podle ní byl jeho veškerý majetek vložen do fondu, z něhož se každý rok uděluje cena za významné vědecké objevy ve fyzice, chemii, medicíně, ale také za literaturu a zásluhy o mír ve světě.  

Talent na chemii i na jazyky

Vědu a techniku měl v krvi. Alfred Bernhard Nobel se narodil 21. října 1933 ve Stockholmu do rodiny inženýra a vynálezce Immanuela Nobela a jeho ženy Karoliny. Část dětství prožil v Petrohradě, kde se otec stal významným výrobcem obráběcích strojů a také výbušnin.

Alexander Bell (†75): Muž, který dokázal „přenést“ hlas

Rodina konečně byla finančně zabezpečena a osm dětí mohlo dostat kvalitní vzdělání. Alfred Nobel vynikal v chemii, ale projevil i velké nadání na jazyky – kromě rodné švédštiny plynně hovořil anglicky, francouzsky, německy a rusky. Po studiích u ruského chemika Nikolaje Zinina odešel do Paříže. Tam se setkal s vynálezcem nitroglycerinu Ascaniem Sobrerem.

Miloval výbušniny

Během krymské války (1853–1856) rodina Nobelových nejprve zbohatla na dodávkách výzbroje, po jejím skončení najednou nebyly zakázky a Immanuel Nobel byl nucen vyhlásit bankrot. Teprve pod vedením Alfredova bratra Ludwiga Nobela se situace zlepšila.

Nobelovi se vrátili do Švédska a Alfred se začal věnovat studiu výbušnin. Nejvíc ho zajímalo komerční využití nitroglycerinu, který měl mnohem větší sílu než střelný prach.

Rudolf Diesel (†55): Sebevražda, nebo vražda slavného vynálezce?

Nitroglycerin byl ale ve Švédsku považován za nebezpečný a pokusy s ním byly zakázány. Při explozi v továrně blízko Stockholmu, kde se připravoval nitroglycerin, zahynulo pět osob včetně Nobelova mladšího bratra Emila.

Alfreda Nobela to neodradilo a dál pokračoval ve výrobě výbušnin. Střídavě žil ve Švédsku a v Paříži, vilu měl také na jihu Itálie. V roce 1867 vynalezl dynamit, který si nechal patentovat v USA a Velké Británii. Následovaly další silnější výbušniny.  

Herečky nemají duši?

Nobel byl tak pohlcen svou prací, že se ani nestihl oženit a založit rodinu. Jako mladý se zamiloval do ruské dívky Alexandry, která ho však odmítla. Nešťastná byla i jeho láska k mladé pomocnici v lékárně –  ta zemřela na neštovice.

Vášnivou romanci prožil s herečkou Sarah Berndhardt. Dokonce napsal domů, že má v plánu se s ní oženit.

„Není divu, že herci dříve nesměli být pohřbíváni na hřbitovech,“ odepsala mu matka. „Nemají žádnou duši, synu!“ varovala ho.

A tak jako poslušný syn milostný poměr se Sarah ukončil.

Osudová Bertha

Jeho asistentkou v Paříži nějaký čas byla Bertha Kinski. Údajně byl jejich vztah víc než pracovní. Jak to doopravdy bylo, se už nedozvíme.

Bertha von Suttner (†71): První nositelka Nobelovy ceny za mír pocházela z Prahy

Bertha prý jednoho dne zmizela a na stole zůstal jen dopis: „Odpusťte mi, pane Nobele. Odjíždím do Vídně, kde na mě čeká můj ženich. Popřejte mi štěstí tak, jak ho já přeji vám. Srdečně Berta Kinski, která brzy bude Bertha von Suttner.“

Do konce života si však spolu dopisovali a Bertha o něm vždy hovořila s obdivem.

Pomstychtivá milenka

Sofia Hess prodávala ve vídeňském květinářství, kde se s ní Nobel roku 1876 seznámil. Jejich poměr trval patnáct let. Slavný vynálezce pro ni pronajal byt v Paříži a koupil jí vilu v Bad Ischlu. Dokonce ji představil i matce.

Legalizovat jejich vztah se mu ale nechtělo. Sofii ubíhala léta a tak se s Alfredem rozešla, provdala se za maďarského důstojníka Nikolase Kapyho a teprve na prahu čtyřicítky porodila dceru Margaretu. S manželem se krátce poté rozešla. Nobel ji dál finančně podporoval a myslel na ni i ve své závěti.

Vynálezkyně, které změnily náš život

Sofia se mu ale nakonec za promarněné roky pomstila. Vyměnili si přes 200 dopisů, kterým Sofie vydírala výbor Nobelovy ceny. Aby se zabránilo jejich uveřejnění, které by znamenalo skandál a poškození dobrého jména Alfreda Nobela, dostala jako vyrovnání poměrně velkou částku.

Příbuzní měli smůlu

Alfred Nobel zemřel ve své vile v italském San Remu 10. prosince 1896. Příčinou smrti bylo krvácení do mozku.

Nobel patřil mezi nejúspěšnější a nejbohatší vynálezce 19. století, podepsán je celkem pod 350 patenty. První patent na plynoměr podal v Anglii už ve svých dvaadvaceti letech! Příbuzní byli proto velice rozhořčeni, že obrovské úspory nepůjdou do jejich kapes. Dokonce závěť napadali a požadovali zrušení její platnosti. To se ale nestalo.

Gregor Johann Mendel (†61): Kněz, který se stal otcem genetiky

První Nobelova cena byla udělena v roce 1901. První ženou, která se stala nositelkou Nobelovy ceny za mír, byla v roce 1905 Bertha von Suttner, Nobelova sekretářka a jeho údajná milenka.