Čas jen pro mě

Moskva jí připadala barbarská

Zahraniční filozofové, se kterými si dopisovala, ji považovali za reformátorku, ale ve skutečnosti charakteristickým symbolem vlády Kateřiny Veliké jsou tzv. Potěmkinovy vesnice, tedy namalované kulisy prosperujících vesnic kolem Dněpru, které nechal instalovat její spolupracovník a milenec Grigorij Potěmkin.

Jejím otcem byl Kristián August Alhaltsko-Zerbstský, který patřil ke starobylému, ale ne moc bohatému rodu. Matka Johanna Elizabeth byla spřízněná s dánskými panovníky. Dcerka, která dostala jméno Sophie Augusta Friederike, se narodila 2. května 1729 ve Štětíně. V pomořanském městě tehdy patřícím k Pruskému království zastával její otec funkci guvernéra.

Marie Terezie (†63): Erotická císařovna

Veselá a chytrá holčička, které se říkalo „Fike“, se k nelibosti rodičů zajímala o všechno kolem a nejraději si hrála s chlapci. Vzdělávala se doma v základech geografie, teologie a tance, jak se slušelo na mladou šlechtičnu. Kromě rodné němčiny se učila italštinu, angličtinu a francouzštinu.

V dalekém Rusku se zatím carevna Alžběta Petrovna (nejmladší dcera Petra Velikého) začala pohlížet po vhodné nevěstě pro následníka trůnu velkovévodu Petra, svého synovce, jehož rodiče zemřeli. Pozvala i Johannu s dcerou. Johanna viděla příležitost jak prostřednictvím dcery zlepšit svou společenskou situaci, proto pozvání ihned přijala.

Když v zimě 1744 přijely, na patnáctiletou Sophii neudělalo Rusko žádný dojem. Nelíbily se jí asijské vlivy a Moskvu považovala za barbarskou.

Podivné manželství

Ženich Petr Fjodorovič (Karel Petr Ulrich) se narodil 21. února 1728 v německém Kielu a je vnukem Petra I. Velikého a blízkým příbuzným Sophie. Cítí se víc jako Němec než Rus. Mladý muž prodělal neštovice, byl slabý a podle některých zdrojů i krutý. Až do dospělosti si hrál s panenkami a s vojáčky.

Císař Rudolf II.: Nespoutaný erotik, šílenec a otec brutálního vraha

Jakmile byla Sophie vybrána jako vhodná kandidátka na nevěstu, okamžitě musela začít studovat ruštinu, historii, a tradice a zvyky nové vlasti. Následoval přestup k pravoslavné církvi, kde byla pokřtěna jako Kateřina Alexejevna.

Kazaňský chrám v Petrohradu se 21. srpna 1745 stal místem, kde se konala přepychová svatba teprve šestnáctileté nevěsty – teď už Kateřiny – a o rok staršího Petra.

Manželství nebylo od samého počátku šťastné. Svatební noc strávil novomanžel s kamarády. Krátce po svatbě si našel milenku. Pozadu nezůstala ani Kateřina, která se postupně obklopila mnoha muži.

„Ruská koruna mě přitahovala mnohem víc, než jeho osoba,“ napsala si později Kateřina do deníku. „Udržovala mě jen touha a podivná jistota v srdci, že se jednoho dne stanu ruskou carevnou!“

Kateřina a Petr žili odděleně, každý v jiném petrohradském paláci. Carevnu Alžbětu na tom nejvíc znepokojovalo, že stále nemají děti.

Po dvou těhotenstvích, která skončila potratem, konečně po devíti letech (1754) přišel na svět syn Pavel. Otcem byl Kateřinin komorník Sergej Saltykov. Petr zřejmě o otcovství nepochyboval.

Carevna Alžběta okamžitě Pavla matce odebrala, jak bylo zvykem, aby se postarala o správnou výchovu budoucího následníka trůnu. S Kateřinou pak měl Pavel celý život napjaté vztahy.

Palácový převrat

V lednu 1762 zemřela carevna Alžběta a na trůn nastoupil Petr jako car Petr III. V době, kdy Alžběta ležela na smrtelné posteli, se ke Kateřině doneslo, že Petr bude chtít udělat carevnu ze své milenky Jelizavety.

Kateřina neváhala a šest měsíců po jeho nástupu na trůn zorganizovala rychlý a efektivní převrat, který vedl bratr jejího milence Saltykova. Využila toho, že z carovy zahraniční politiky byli znechuceni důstojníci. Petr chtěl mírovou smlouvu s Pruskem, která by znamenala i návrat dobytých území.

Následník Rudolf: Spáchal sebevraždu s „double“ milenkou

Jakmile Petr v červenci 1762 po palácovém převratu abdikoval, Kateřina se ujala vlády jako Kateřina II. Vydala ihned manifest, ve kterém manžela obvinila z pokusu zabavit majetek pravoslavné církvi a uzavřít mír s Pruskem.

Petr III. za záhadných okolností do týdne zemřel – podle některých zdrojů byl uškrcen, podle jiných otráven. Nové carevně už nic nestálo v cestě. S tichou podporou církve, šlechty a armády nastoupila na trůn.

Nejdéle vládnoucí carevna

Nemá smysl zabývat se do podrobností jejím vládnutím. Sice se hlásila k osvícenství a reformám, ale většinou zůstalo u slibů. Evropští panovníci jí předpovídali krátkou vládu, znepokojeni tím, jak se rychle a nemilosrdně zbavila Petra III. Jejich předpovědi nevyšly. Krásná a inteligentní Kateřina nakonec vládla ruskému impériu skoro pětatřicet let – nejdéle ze všech panovníků.

Dala spíš na přesvědčování, než na zastrašování a teror. Přesto byla přesvědčená, že Rusové potřebují pevnou ruku. Byla také nesmírně pracovitá a od časného rána úřadovala a přijímala ministry.

Období její vlády se často nazývá zlatým věkem ruské říše. Rozšířila hranice Ruska a změnila jeho tvář. Nebála se obklopovat chytrými a schopnými lidmi – vojevůdci, politiky i umělci.

Stejně jako její předchůdci (i nástupci) však nepřekročila vlastní stín a držela ruské impérium uzavřené před cizinci.

Její ložnicí prošlo mnoho mužů

Kateřina měla údajně obrovský sexuální apetit a tvrdila, že sex jí pomáhá proti nespavosti. Každého budoucího milence prý nejprve nechala vyšetřit lékaři a jeho mužské kvality prověřit dvorními dámami.

„Moje neštěstí spočívá v tom, že mé srdce nemůže být šťastné ani hodinu bez lásky.“

O jejích milencích se vyprávějí legendy. Ví se asi o dvaceti, většinou šlo ale o dlouhodobější vztahy. I po ukončení milostného poměru se k nim chovala velkoryse a obdarovávala je tituly, řády, majetkem i penězi.

A kdo se zařadil mezi vyvolené?

Poměr s Kateřinou se jim vyplatil

Komorník Sergej Saltykov podle carevniných zápisků splodil následníka trůnu Pavla. Stanislav Poniatowski se za Kateřininy pomoci stal polským králem. Říká se, že měli společnou dceru Annu, která zemřela krátce po narození. Důstojník carské armády hrabě Grigorij Orlov byl zase otcem syna Alexeje Bobrinského. Chlapec byl ihned umístěn do jiné rodiny, Kateřina ho však podporovala a stýkala se s ním.

Ferdinand I. Dobrotivý (†82): Flegmatický císař působil slabomyslně

Další voják, Grigorij Potěmkin, je asi nejznámější z carevniných milenců. Byl o deset let mladší než ona a po mnoho let byl neoficiálním spoluvladařem. Brzy se stal jedním z nejbohatších mužů Ruska. Ruskou státní pokladnu rozhodně stál obrovské peníze. Jejich společnou dcerou měla být Jelizaveta Grigorijevna Ťomkina, která byla vychována v rodině ruského generála a politika Alexandra Samojlova. Kateřina v tomto případě své mateřství popírala.

Potěmkin zůstával carevně po boku i potom, co se rozešli. Dokonce jí prý sháněl muže.

Kateřina ho jmenovala gubernátorem Novorossijska, strategické oblasti na jihu evropské části Ruska.

Jestliže většina mužů měla s Kateřinou poměr s vidinou budoucího zisku, její tajemník Petr Zavadovský se prý do ní doopravdy zamiloval. Potěmkin na něj žárlil a Zavadovský byl pod velkým tlakem. Vztah s panovnicí ukončil, ale rozhodně na něm neprodělal. Brzy se stal ředitelem státní banky. V Kateřinině loži ho nahradil další carevnin tajemník Ivan Rimskij-Korsakov.

Stále mladší milenci

Panovnice si s přibývajícím věkem hledala stále mladší a mladší muže. Skoro o 30 let to bylo v případě Alexandra Lanského nebo Alexandra Dmitrijeva-Mamonova. Posledně jmenovaný ji opustil kvůli šestnáctileté dívce, což prý šedesátiletá carevna těžce nesla. Přesto mu věnovala svatebním darem 100 000 rublů a 2250 nevolníků.

Poslední v dlouhé řadě byl mladinký, v době jejich seznámení teprve dvaadvacetiletý Platon Zubov. Od Kateřiny ho dělilo celých 38 let!  

Alice z Battenbergu (†84): Matka prince Filipa a tchyně britské královny

Ke konci svého života Kateřina věnovala hodně času vnoučatům – Alexandrovi a Konstantinovi. Doufala, že po ní jednou nastoupí nejstarší Alexandr, a ne Pavel, kterého neměla ráda.

Často o sobě říkala, že se dožije osmdesátky. Už v šedesáti se ale potýkala se zdravotními problémy, které byly způsobeny i velkou nadváhou. Zemřela v sedmašedesáti letech 16. listopadu 1769 po prodělaném záchvatu mrtvice.

Nástupcem se stal syn Pavel – car Pavel I. Ten ji nechal uložit vedle svého otce, Petra III. Na hrobě v petrohradské katedrále Petra a Pavla je na jejich hrobě nápis: „Rozděleni v životě, spojeni po smrti.“

Ironií osudu Kateřina leží vedle muže, kterého nikdy neměla ráda, kterého sesadila z trůnu a nechala zavraždit.