Čas jen pro mě

Kdy začít snižovat horečku

Není nutné se snažit horečku za každou cenu potlačit, tělo ji do určité míry potřebuje. Základem je dostatečná hydratace, doplňování minerálních látek a rozumné snižování horečky.

„Lékaři rozlišují mezi zvýšenou teplotou (37–37,9 °C), kterou není třeba snižovat, a horečkou (od 38 °C), kdy už má smysl zasáhnout. V každém případě je však důležitý klidový režim a dostatek tekutin,“ upozorňuje praktická lékařka MUDr. Kristýna Veselá z pražské Flexi Clinic.

„Medikamentózní snížení horečky lze zvládnout pomocí léků s paracetamolem nebo ibuprofenem, silnější metamizol je vázán na předpis. Cílem není dostat teplotu na normální hodnotu, stačí ji snížit o 1–2 °C, aby se tělu ulevilo. Účinné tak mohou být i nefarmakologické postupy jako sprchování vlažnou vodou (okolo 25 °C po dobu 2 minut, po 20 minutách případně opakovat) nebo zábaly hrudníku a břicha (na 10–15 minut do osušky namočené ve vlažné vodě, končetiny ničím nepřikrývat). Nikdy však nesprchujeme ani nedáváme zábaly při mramorované kůži nebo studených, promodralých končetinách. Důležité je také nepřehřívat místnosti, často větrat a nezabalovat se do příliš teplých peřin,“ dodává.

Co všechno tělo ztrácí při pocení

Během virových onemocnění je nutný dostatek tekutin a minerálních látek, třeba je rozumné zacházení s léky a samotný odpočinek. Dobře zvolený pitný režim dokáže nemoc značně zkrátit a zmírnit její průběh – skvělými pomocníky jsou přírodní minerální vody, poskytující organizmu jak potřebnou hydrataci, tak i důležité minerální látky (ionty), o které nás horečka okrádá.

„S horečkou přichází i zvýšené pocení, které je přirozeným mechanizmem ochlazování těla. Produkce potu může dosáhnout během 24 hodin až několika litrů, přičemž se s tekutinami ztrácejí i cenné minerální látky – zejména sodík, draslík a chloridy,“ vysvětluje biochemička RNDr. Michaela Bebová, spolupracovnice AquaLife Institutu, a upřesňuje: „Ty jsou nezbytné pro správné fungování nervů, svalů, srdce i celkovou rovnováhu vnitřního prostředí. Pokud doplňujeme pouze čistou vodu bez minerálních látek, může se iontová nerovnováha ještě prohloubit. Organizmus využije tekutiny daleko lépe, pokud zároveň přijme ionty, které naopak pomáhají hydrataci udržovat.“

Co by vás ještě mohlo zajímat

5 nejčastějších a nejnebezpečnějších chyb při léčbě chřipky

Jaké množsví tekutin je potřeba doplnit?

Potřeba tekutin roste přibližně o 12 % s každým stupněm teploty nad 37 °C. Obvyklé dva litry denně se tak při horečce snadno promění ve tři, případně i více. Přitom žízeň nastupuje se zpožděním, takže spoléhat se na ni nestačí. Ideální je průběžně popíjet menší množství tekutin a nedělat velké pauzy.

„Přírodní minerální vody jsou vhodné pro všechny, včetně pacientů s vysokým krevním tlakem, kterým se často nesprávně doporučuje pití minerálek omezit. Naopak, pokud obsahují hořčík nebo draslík, mohou léčbu vhodně doplňovat. Určité močopudné léky, používané při léčbě srdečního selhání, totiž mohou hladiny těchto minerálů nebezpečně snižovat,“ doplňuje internista a kardiolog prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., předseda Fóra zdravé výživy.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Antibiotika virové infekce krku nevyřeší

Lehce stravitelná jídla na prvním místě

Tělo získává tekutiny nejen z nápojů, ale také ze stravy, což je při horečce, kdy obvykle nemáme chuť k jídlu, komplikovaná kapitola.

„Organizmus je při horečce ve stavu, kdy spotřebovává více energie, ale zároveň nechce být zatěžován složitým trávením. Těžká, tučná nebo nadýmavá jídla mohou zhoršit nevolnosti. Rozhodně lepší volbou jsou proto lehce stravitelná jídla – polévky, kaše, jogurty, pyré, měkké ovoce či jednoduché sacharidové přílohy. Vývary dodají kromě tekutin i sůl, aminokyseliny a malé množství energie. Zředěné ovocné šťávy zase pomohou doplnit rychlé cukry, což je užitečné při nechutenství. Pokud ale tělo vyžaduje odpočinek, jedno až dvoudenní hladovění mu neublíží – samo si řekne, kdy a na co má nebo nemá chuť,“ radí MUDr. Veselá.

Čemu se vyhnout při zapíjení léků

Důležitou kapitolou během nemoci je také správné zapíjení léků.

Prof. Piťha zdůrazňuje: „Sebelepší léčivo nemusí působit správně, pokud je doprovázeno nevhodným nápojem. Nejvhodnější je neperlivá voda nebo slabě až středně mineralizovaná minerálka pokojové teploty. Sycené nápoje mohou zvýšit kyselost žaludečních šťáv a některé léky znehodnotit ještě před vstřebáním.“

K zapíjení léků se naprosto nehodí zejména pivo, mléko nebo ovocné džusy jako grapefruitový či pomerančový. Problematické jsou ale také čaje.

„Zelené a černé čaje obsahují kofein a další aktivní látky, které mohou účinky léků zesilovat, nebo naopak oslabovat. Podobné riziko mohou mít i některé bylinné čaje. Ovocné čaje jsou sice bezpečnější, ale mnoho z nich obsahuje ibišek, který může vstřebávání léčiv také ovlivnit. Sázkou na jistotu je proto obyčejná a minerální voda,“ doporučuje RNDr. Bebová.

Kdy jít lékaři

• Ačkoli většinu virových onemocnění lze zvládnout doma, jsou situace, kdy je nezbytná lékařská pomoc: pokud horečka přetrvává déle než tři dny, je extrémně vysoká, nereaguje na léky nebo je doprovázena zvracením, bolestí hlavy, břicha nebo na hrudi, ztuhlou šíjí či poruchami vědomí.
• Vyhledat lékaře je nutné také tehdy, když nemocný nedokáže dostatečně přijímat tekutiny.
• U dětí a seniorů je důvodem k ostražitosti již několik hodin nedostatečného pití. Právě dehydratace bývá častou komplikací, která průběh onemocnění významně zpomaluje a zhoršuje.

Zdroje informací: Fórum zdravé výživy; aqualifeinstitute.cz a nhs.uk