Čas jen pro mě

1. Buďte s ním  Nehodnoťte, nezlehčujte, neporovnávejte. Dejte mu najevo: „Jsem tady s tebou, poslouchám.“ Naše přítomnost má často větší sílu než rady.
2. Naslouchejte s respektem, nehodnoťteDejte prostor tomu, co prožívá. Odpovídejte jednoduše: „Slyším, že….“ „To musí být náročné.“ Vyhýbejte se větám typu „To přejde“ nebo „Měl/a by ses víc snažit.“
3. Ptejte se jemně a otevřeně Můžete zkusit otázky jako: „Co pro tebe můžu udělat?“ – „Jak ti je dnes?“ – „Co by ti teď trochu ulevilo?“ – „Mám zůstat nebo chceš být sám/a? Pomáhají otevírat dveře k rozhovoru bez tlaku.
4. Nabídněte konkrétní praktickou pomoc Deprese bere energii i na obyčejné věci. Místo „Kdybys něco potřeboval/a…“ zkuste nabídnout přímo: „Můžu ti uvařit něco k jídlu?“ – „Potřebuješ něco nakoupit?“ Konkrétní návrhy ulehčí rozhodování.
5. Podporujte malé, zvládnutelné kroky Krátká procházka, jídlo, sprcha, spánek v pravidelnou dobu – to jsou drobné kroky, které mají velký dopad. Navrhujte maličkosti: „Pojďme se projít na 10 minut,“ místo „Musíš víc sportovat.“
6. Ujišťujte, že za to nemůže – deprese není slabost Mnoho lidí s depresí cítí vinu. Pomáhají věty jako: „Není to tvoje chyba.“ – „Záleží mi na tobě.“ – „Jsem tu s tebou.“
7. Nabízejte blízkost, ale respektujte hranice Někdy člověk potřebuje společnost, jindy chce být sám. Nabídněte možnosti, ale netlačte: „Kdybys chtěl/a, můžeme být spolu. A když chceš klid, je to v pořádku.“ Nepřetěžujte ho programem ani dobře míněným optimismem.
8. Sledujte varovné signály zhoršení výrazná beznaděj řeči o tom, že „by bylo lepší nebýt“ ● zanedbávání vzhledu, domácnosti ● rozdávání věcí, loučení ● náhlý klid po období hlubokého propadu
9. Pokud máte o něj strach, jednejte ihned Když má blízký sebevražedné myšlenky, není to „přehánění“, ale akutní stav. Nabídněte, že s ním půjdete do krizového centra nebo zavoláte na linku 116 123 (Linka první psychické pomoci). V přímém ohrožení života volejte 155 nebo 112.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Deprese postihuje tisíce lidí ročně včetně dětí. Vliv hraje genetika, hormony i konflikty v rodině